Tato opatření se zaměřují na zmírnění negativního projevu vodní a větrné eroze jako jsou např. neškodné odvedení povrchových vod z povodí, snížení povrchového odtoku a zachycování smyté zeminy, retenci vody v krajině, ochranu intravilánu obcí a komunikací před důsledky eroze půdy a na snížení rychlosti větru a jeho škodlivých účinků. Protierozní opatření dělíme na organizační (vhodné umístění pěstovaných plodin, pásové pěstování plodin či návrhy vegetačních pásů mezi pozemky), agrotechnická a vegetační (půdoochranné obdělávání) a technická (příkopy, průlehy, terasy, protierozní nádrže aj.).
V současné době je tato problematika částečně řešena i standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), konkrétně standardem č. 2 (zákaz pěstování širokořádkových plodin na svažitých pozemcích). Na základě přílohy č. III nařízení Rady (ES) 73/2009 se zvyšuje od roku 2010 počet standardů GAEC na 10. Protierozní ochraně půdy jsou věnovány dva z nich, konkrétně standard č. 1 (opatření na ochranu půdy na svažitých pozemcích nad 7°) a č. 2 (zásady pěstování určitých plodin na silně erozně ohrožených pozemcích).
Významným nástrojem v boji s erozí půdy by se měla stát nová „protierozní“ vyhláška k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu.
