Rostlinolékařský portál

Metodiky IOR - Obecné informace

1. Manipulace s POR
Zařízení pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin (ZAP)
Dobrý technický stav
Zařízení pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin (dále jen „ZAP“) smí v rámci podnikání používat k aplikaci přípravků na ochranu rostlin (dále jen  „POR“) pouze osoba odborně způsobilá pro nakládání s POR.
Dobrý technický stav ZAP je základním předpokladem jeho spolehlivé funkce. V tomto směru je základním požadavkem pozitivní výsledek povinného kontrolního testování ZAP (dále jen „KT“), provedeného ve schválené provozovně KT. Tato pravidelná kontrola zaručuje jeho správnou standardní funkci v rozhodujících ukazatelích – plošné rovnoměrnosti ošetření, práce čerpadla a regulační jednotky, účinného míchání postřikové kapaliny v nádrži atd. Dle platných předpisů (§ 61 odst. 3 zákona o rostlinolékařské péči a vyhláška č. 207/2012 Sb. o ZAP) jsou provozovatelé ZAP povinni zajistit jejich správnou funkci a technickou připravenost k aplikaci POR i v době mezi pravidelnými KT. Provozovatel ZAP musí provádět pravidelné a správné seřízení provozního režimu a při jejich provozu zohledňovat v co největší míře také povětrnostní podmínky, které mohou výsledek aplikace značně ovlivnit. 
Provozovatel ZAP postupuje při jeho použití v závislosti na druhu a způsobu aplikace POR tak, aby byla minimalizována rizika pro zdraví lidí a životní prostředí. Dodržuje stanovené postupy pro přípravu postřikové kapaliny a pro čištění ZAP.
Seřizování postřikovačů
Seřizování na požadovaný pracovní režim pro konkrétní druh zásahu na pozemku spočívá na odborné úrovni a zodpovědnosti obsluhy ZAP pro polní plodiny (dále jen „postřikovač“), nejčastěji traktoristy. U moderních postřikovačů s automatickou synchronizací plošného dávkování s pojezdovou rychlostí soupravy je seřizování usnadněno správnou volbou programu na ovládacím panelu. U velké většiny starších postřikovačů je však postup náročnější. Podle zadané aplikační dávky a zvolené pojezdové rychlosti je třeba vybrat vhodnou velikost trysek s příslušným tlakem za pomoci dávkovacích tabulek či nomogramů dodávaných výrobcem postřikovače. Orientačními průjezdy v terénu v obou směrech za použití čisté vody se ověří jednotná pojezdová rychlost a orientačně i spotřeba kapaliny. 
V případě použití kapalného hnojiva DAM 390 jako ředidla místo vody je průtočnost (dávka) menší asi o 10 až 15 %. Dále je nutno ověřit seřízení štěrbiny u trysek, které mají být odkloněny od osy tryskového rámu asi o 5°. Pokud se trysky uchycují bajonetovým způsobem, je tento odklon již zajištěn. 
Základním prvkem při seřizování a přípravě polních postřikovačů k práci je nastavení plošné dávky aplikační kapaliny. Seřízení dávkování však není jedinou operací, které je třeba před započetím práce věnovat pozornost. Kvalitu aplikace, a tím i účinnost použitého POR, ovlivňují i další faktory.  
Správným stanovením termínu ošetření a výběrem vhodného POR se budeme zabývat v jiné kapitole. Prvním krokem z hlediska použití postřikovače by vždy měla být volba trysek, kterými bude osazen aplikační rám postřikovače. Druh použité trysky je závislý především na použitém druhu POR (případně kapalném hnojivu), na ošetřované kultuře a povětrnostních podmínkách. Správnou volbou trysky a jejího pracovního režimu zajistíme základní podmínku vysoké biologické účinnosti použitého POR.
Jiný druh trysek použijeme při aplikaci půdních herbicidů, jiný při ošetřování kontaktním fungicidem a další pro plošné přihnojování hnojivem DAM 390. Pokud není postřikovač vybaven zařízením pro postřik s podporou vzduchem, je také nutné brát v úvahu při výběru trysek předpokládané povětrnostní podmínky. Při silnějším větru můžeme zabránit ztrátám a ohrožení životního prostředí úletem aplikační kapaliny (viz kapitola Rizika úletu postřikové kapaliny). 
Pro orientaci ve vhodnosti použití nejčastěji používaných druhů trysek může posloužit následující tabulka.

Vhodnost použití jednotlivých druhů trysek:

Přípravky na ochranu rostlin Druh trysek
štěrbinovévířivé
nárazové
(defektorové)
nízkoúletovévíceotvorové
Herbicidy před vzejitím oxo
po vzejitíkontaktníxo
systémovéxox
Fungicidykontaktníoxo
systémovéxoo
Insekticidykontaktníoxo
systémovéxoo
Regulátory růstuxox
Kapalná hnojivaoxox
Nebezpečí úletustřednívysokémalémalémalé
Legenda: x - doporučené použití, o - možné použití, – - nevhodné použití.

Po výběru trysky následuje seřízení výšky aplikačního rámu. Tato výška je dána doporučením výrobce použitých trysek a v žádném případě by neměla být menší, než je toto doporučení. V takovém případě dochází k nekvalitnímu rozdělení aplikované kapaliny v příčném průřezu záběru a postřikovač tzv. páskuje. Není ani vhodné doporučenou výšku příliš překračovat, zbytečně tak vystavujeme kapky aplikované kapaliny povětrnostním vlivům a dochází k větším ztrátám úletem. Při vyšších venkovních teplotách se mohou dokonce nejmenší kapky postřikové kapaliny na delší dráze odpařit ještě dříve, než zasáhnou cílovou plochu.
 Na různých typech polních postřikovačů lze potom provádět i seřizování dalších provozních parametrů. U postřikovačů vybavených rozvodem vzduchu lze vhodně upravovat úhel výstupu vzduchu vzhledem k výstřikovému obrazci trysek. Tato úprava závisí zvláště na povětrnostních podmínkách a ošetřované plodině. U návěsných a samojízdných postřikovačů lze zpravidla upravovat rozchod kol podle ošetřované plodiny apod. Závěrem věnujeme ještě pozornost funkci výkyvného mechanizmu postřikového rámu, stavu vřazených filtrů a eventuálně i stavu ochranného krytu převodové hřídele, bez něhož nesmí být postřikovač používán.
Stanovení dávky přípravku na OR a jeho ředění
​Dávku nebo rozsah dávkování jednotlivých POR proti konkrétním škodlivým činitelům stanovuje „Seznam povolených přípravků na ochranu rostlin“, a to buď v objemových či hmotnostních jednotkách (litr, kilogram) na plošný hektar nebo v procentech (%), a je pro uživatele závazný. Vyšší hranice dávky se doporučují pro silnější stupeň napadení škodlivým činitelem. 
Snížení dávky na povolenou dolní hranici je vhodné doplnit použitím doporučených pomocných látek (adjuvantů), které svými vlastnostmi zabezpečí správnou funkci přípravku a účinnost i při jeho snížené dávce. Podrobnosti o použití pomocných látek jsou k dispozici v aktuálním seznamu povolených přípravků. 
Ředění POR, tj. hektarová aplikační dávka se řídí stavem porostu, typem použitého POR, charakterem škodlivého činitele a povětrnostními podmínkami. Vyšší dávky vody se doporučují při ošetřování vysokých a hustých porostů (velký povrch zelené hmoty), pro aplikaci kontaktně působících POR (fungicidy, desikanty aj.) a také při aplikaci za teplého a suchého počasí, kdy dochází k větším aplikačním ztrátám odparem. 
Postřikovače bez automatické regulace dávky
Hodnotu plošné dávky postřikové kapaliny (udává se zpravidla v l/ha) aplikovanou postřikovačem lze ovlivnit v zásadě dvěma způsoby, a to: 
  • pojezdovou rychlostí postřikovače nebo soupravy (postřikovač a energetický prostředek);
  • průtokem postřikové kapaliny aplikačním rámem.
Pojezdovou rychlostí lze dávkování měnit jen v omezené míře a pouze u postřikovačů, které nejsou vybaveny automatikou pro regulaci dávkování v závislosti na pojezdové rychlosti. Proto se změna pojezdové rychlosti k seřizování dávkování v praxi příliš nevyužívá a volí se jako konstantní. Pojezdová rychlost je dána doporučenými hodnotami výrobce postřikovače a možnostmi použitého energetického prostředku (dále jen „traktoru“). Na začátku každého seřízení plošné dávky je třeba tuto rychlost znát co možná nejpřesněji. Pro přesné zjištění pojezdové rychlosti (není-li postřikovač vybaven čidlem pro měření rychlosti) lze vytyčit dráhu 100 m, kterou postřikovač nebo souprava projede, a změřit čas nutný k projetí této dráhy. Při tomto měření je třeba přibližně dodržet režim (jmenovité otáčky) motoru traktoru, který bude později při práci používán. 
Zvolený rychlostní stupeň traktoru musí přitom odpovídat rozsahu doporučených pracovních rychlostí postřikovače a také svažitosti a stavu ošetřovaného pozemku, aby během práce nebylo nutné tento převodový stupeň měnit. Překračování doporučených pracovních rychlostí přináší nejen snížení kvality aplikace, ale také snížení životnosti některých částí postřikovače, především aplikačního rámu.
Ze zjištěné hodnoty času t (sekundy), potřebného na projetí zkušební dráhy, se dosazením do následujícího vzorce vypočte pojezdová rychlost vP (km.hod-1).
vP = 360/t [km.hod-1]
Pokud je postřikovač vybaven čidlem pro měření pojezdové rychlosti, je její stanovení jednoduché, přesto lze doporučit provádět kontrolu jeho správné činnosti vždy alespoň před začátkem sezóny výše popsaným způsobem. Známe-li používanou pojezdovou rychlost postřikovače, můžeme přistoupit k nastavení požadované plošné dávky Q (l.ha-1), a to pomocí změny průtoku postřikové kapaliny aplikačním rámem udávaným nejčastěji pomocí minutové průtočnosti rámu q (l.min-1). Hodnotu požadované minutové průtočnosti získáme ze vztahu:
q = (Q.vP.b)/600 [l.min-1]
Zkratka b (m) v tomto případě zastupuje hodnotu pracovního záběru postřikovače v metrech. Minutová průtočnost rámu postřikovače je součinem minutové průtočnosti jednotlivé trysky qi (l.min-1) a počtu trysek na rámu k. Počet trysek je dán konstrukcí postřikovače, použitým druhem trysky a jeho pracovním záběrem, proto lze minutovou průtočnost rámu q měnit pouze změnou průtočnosti jednotlivé trysky. Tu získáme ze vztahu:
qi = q/k [l.min-1]
Požadovanou průtočnost jednotlivé trysky aplikačního rámu z předchozího vztahu potom nastavíme na postřikovači pomocí změny pracovního tlaku postřikové kapaliny p (MPa). Provedeme odměření aplikované kapaliny od jedné trysky po dobu 1 minuty a srovnáme s vypočtenou hodnotou qi. Pokud je hodnota qi nižší, snížíme pracovní tlak a naopak. V případě, že snižování nebo zvyšování pracovního tlaku povede až k dosažení minimální nebo maximální hranice povolených pracovních tlaků pro právě používané trysky, musíme provést výměnu všech trysek na rámu. V případě dosažení minimálního tlaku použijeme trysky o stupeň menší (s menší průtočností), v opačném případě trysky větší.
Postřikovače s automatickou regulací plošné dávky
Hodnotu plošné dávky aplikované kapaliny Q tedy ovlivňuje pojezdová rychlost postřikovače (soupravy) vP a minutová průtočnost stroje q. Pokud máme během práce postřikovače zachovat plošnou dávku Q nastavenou před započetím postřiku, musíme obě tyto hodnoty udržovat neměnné.To však v praxi není možné. Pojezdová rychlost kolísá se sklonem ošetřovaného pozemku případně stavem půdy (prokluz). Skutečná plošná dávka tak v krajních případech může kolísat v rozmezí až ± 40 % od dávky nastavené. K odstranění tohoto problému jsou postřikovače stále častěji vybaveny tzv. automatickou regulací dávky, která má za úkol udržovat konstantní poměr mezi hodnotami vP a q
Základní nastavení plošné dávky Q a její dodržení v průběhu aplikace není u strojů s automatickou regulací tak složité, jako u postřikovačů, které tuto výbavu nemají. V první řadě musíme znát pojezdovou rychlost soupravy (postřikovače). Tu můžeme zjistit jednoduše z údajů, které zobrazuje displej řídícího počítače automatické regulace (jde-li o elektronickou regulaci) nebo způsobem uvedeným v předešlém odstavci (v případě mechanické regulace nebo chceme-li zjistit, zda elektronický snímač pojezdové rychlosti pracuje správně). Známe-li pojezdovou rychlost a požadovanou plošnou dávku postřikové kapaliny, lze s použitím dávkovacích tabulek trysek nebo pomocí výpočtu (viz odstavec výše) zvolit vhodné tryskové osazení aplikačního rámu. Trysky volíme s přihlédnutím k druhu aplikovaného pesticidu, povětrnostním vlivům a ošetřované plodině. Snažíme se zvolit takovou velikost trysek, aby při průměrné rychlosti postřikovače (na rovině) byl jejich pracovní tlak přibližně ve středu intervalu výrobcem doporučených pracovních tlaků těchto trysek. Při kolísání pojezdové rychlosti, kdy automatická regulace upravuje pracovní tlak postřikové kapaliny, by nemělo docházet k používání tlaků nad interval doporučený pro trysky. Sníží-li se tento tlak pod spodní hranici intervalu, tryska již nerozptyluje kapalinu do ideálního výstřikového obrazce a dochází k příčné nerovnoměrnosti rozptylu. Naopak při překročení maximálního doporučeného pracovního tlaku dochází k nadměrnému opotřebení trysky a ke zvýšení objemu kapaliny rozptýlené na jemné kapičky náchylné k úletu.  
Po osazení aplikačního rámu vhodnými tryskami zadáme požadovanou plošnou dávku do paměti řídícího počítače, a tímto krokem je seřízení dávkování u postřikovačů s automatickou regulací skončeno. Při práci se v mezích možností snažíme pouze udržovat pojezdovou rychlost na úrovni, se kterou jsme prováděli seřízení. Budeme tak mít jistotu přesného dodržení požadované plošné dávky.  
Musíme mít na paměti, že správná funkce elektronické automatické regulace dávkování závisí ve značné míře na správném zvolení provozních konstant, se kterými řídící počítač pracuje. Ve většině případů je nutné správně zadat typ použitých trysek s jejich nominální průtočností, konstantu objemové hmotnosti aplikované kapaliny (především u aplikace DAMu), pracovní záběr postřikovače a při použití impulsního snímače pojezdové rychlosti (od kola postřikovače) také správný obvod kola.

Pomocná tabulka pro přípravu postřikové kapaliny dle procentické koncentrace:

Požadovaná
koncentrace 
přípravku (%)
Množství přípravku
 (g/100 l, ml/100 l)
Potřebné množství přípravku (kg, l) 
do nádrže postřikovače s objemem (l)
400600800100015002000
0,025250,100,150,200,250,380,50
0,035350,140,210,280,350,520,70
0,040400,160,240,320,400,600,80
0,050
500,200,300,400,500,751,00
0,1001000,400,600,801,001,502,00
0,1251250,500,751,001,251,882,50
0,1501500,600,901,201,502,253,00
0,2002000,801,201,602,003,004,00
0,2502501,001,502,002,503,755,00
0,3003001,201,802,403,004,506,00
0,5005002,003,004,005,007,5010,00
1,00010004,006,008,0010,0015,0020,00
1,50015006,009,0012,0015,0022,5030,00
3,000300012,0018,0024,0030,0045,0060,00
4,000400016,0024,0032,0040,0060,0080,00
Plnění nádrže
​Doporučení: Ujistěte se, že při plnění ZAP nemůže dojít ke zpětnému průtoku kapaliny z nádrže do plnicího zdroje. Sledujte stavoznak na nádrži ZAP, aby byla přesně dodržena dávka vody. Zabraňte přeplnění nádrže ZAP. Pozor, řada přípravků na ochranu rostlin způsobuje při přípravě postřikové kapaliny nadměrné pěnění, které výrazně zpomaluje práci. Pro snížení rizika a usnadnění plnění je možné použít vhodné odpěňovače.
Při plnění ZAP nosnou látkou (nejčastěji vodou) a POR je třeba dodržet několik zásad. Nosná látka, kterou plníme nádrž ZAP, musí být v co největší možné míře zbavena mechanických nečistot. Proto je vždy nutné provádět plnění nádrže přes plnicí síto nebo plnicí filtr. Plnicím sítem v nalévacím otvoru nádrže je povinně vybaveno každé ZAP. Mimo tohoto síta umožňují některá ZAP také plnění nádrže pomocí vlastního plnicího zařízení. V těchto případech bývá ZAP vybaveno sací hadicí zakončenou košem se sacím sítkem nebo sacím injektorem a nosná látka je dále vedena přes sací filtr a čerpadlo do nádrže ZAP. Toto zařízení lze však používat pouze v případě, že nosná látka je nasávána z nepropustné nádrže, odkud nehrozí případné znečištění povrchových nebo podzemních vod.
Po naplnění zhruba poloviny objemu nádrže nosnou kapalinou lze do nádrže přidat POR. Za tímto účelem je třeba uvést do chodu míchací zařízení postřikovače. Vpravujeme-li koncentráty POR nalévacím otvorem přímo do nádrže, je nezbytné dodržet zásadu, že nádoba s POR by neměla být při nalévání nad úrovní ramen obsluhy. Jedná-li se o práškový přípravek, je vhodné tento nejprve rozpustit v menším množství vody a až potom vpravit do nádrže. Pokud provádíme aplikaci více POR najednou, přidáváme jejich koncentráty do nádrže odděleně a nikdy je předtím nemísíme mezi sebou. Možnosti smíchání více POR do nádrže ZAP pro jednu společnou aplikaci je třeba ověřit na jejich etiketách. Pokud je postřikovač vybaven přimíchávacím zařízením, vždy pro plnění nádrže toto zařízení použijeme.
Jsou-li POR vpraveny do nádrže ZAP, doplníme nádrž nosnou látkou na požadovaný objem a tento před započetím aplikace ještě důkladně promícháme. Míchací zařízení musí být v činnosti i během samotného plnění a aplikace, aby byla zaručena homogenita postřikové kapaliny po celou dobu ošetřování.

Aplikace POR
Druhy aplikace
Základním úkolem každého ZAP je nanést požadované množství účinných látek obsažených v aplikovaných kapalinách co nejrovnoměrněji a s co nejmenšími ztrátami na části rostlin nebo půdu, plevele či škůdce, které jsou cílem vlastního ošetření. Používané způsoby (technologie) pro aplikaci kapalin jsou klasifikovány buď podle velikosti vytvářených kapek nebo podle hektarové aplikační dávky (objemu).  
Základní druhy aplikace kapaliny při ochraně rostlin jsou postřik, rosení, zmlžování a ULV aplikace. 

Postřikování: 
  • velikost kapek v poměrně širokém rozpětí o průměru od 100 do 600 µm (0,1–0,6 mm); 
  • většina kapek má průměr větší 150 µm; 
  • používá se zejména pro ošetření polních plodin a při aplikaci herbicidů; 
  • hydraulické vytváření kapek; použitím podpory vzduchem lze zvýšit efektivnost postřiku a zmírnit úlet; 
  • dávka vody většinou (100) 200 až 600 l/ha, záleží však na plodině (jahodník až 2000 l/ha); 
  • při správném provedení lze dosáhnout dobrého primárního nánosu kapaliny na porosty plodin, nicméně za cenu zvýšené spotřeby vody jako nosného média POR; 
  • při ošetřování hustých porostů s bohatým olistěním (proti plísni bramborové v zapojeném porostu brambor) kapky hydraulického postřiku obtížně pronikají do středních a dolních pater rostlin, což může snížit biologickou účinnost zásahu; 
  • aplikační ztráty stékáním přebytečné kapaliny na půdu mohou být při větších dávkách významné.
Rosení: 
  • velikost převážné většiny kapek se pohybuje od 50 do 150 µm;
  • větší riziko úletu;
  • používá se zejména pro ošetření prostorových kultur;
  • vytváření kapek hydraulicky, hydropneumaticky nebo pneumaticky;
  • aplikační zařízení jsou vždy vybavena ventilátorem, který vytváří proud vzduchu;
  • proud vzduchu má dvě hlavní funkce: 
    a) transportní (doprava postřikové kapaliny na cílovou plochu), 
    b) tříštivou (vytváření drobných kapek při použití pneumatických trysek);
  • dávka vody většinou 200 až 1000 l/ha (chmel i přes 2000 l/ha).
Zmlžování:
  • většina kapek má průměr do 50 µm;
  • uplatnění hlavně v uzavřených prostorech (sklady, skleníky atp.);
  • v otevřeném prostoru extrémní riziko úletu, nespolehlivá sedimentace;
  • zmlžování se děje buď pneumaticky, termomechanicky nebo mechanicky;
  • nižší plošné dávky (do 250 l/ha);
  • koncentrovanější aplikační kapalina.  
ULV:
  • ultra low volume – nízkoobjemový postřik (0,5 až 5 l/ha);
  • využívá se hlavně při aplikaci herbicidů (zejména ruční zařízení), případně při leteckém ošetření (riziko úletu);
  • koncentrovaný postřik, nosné medium voda nebo olej.
Příprava postřikové kapaliny
Příprava postřikové kapaliny mimo míchací stanice v terénu při individuálním ošetřování vyžaduje vybavení správnými ochrannými osobními pracovními pomůckami a minimálním technickým vybavením (odměrné nádoby, příp. přenosné váhy), poněvadž odhadování množství POR je nepřípustné. Dále vědro pro případné předmíchání a nezbytné osobní ochranné pomůcky podle charakteru použitého POR. Jedná se totiž o nejnáročnější článek technologie chemické ochrany rostlin jak z pohledu ochrany zdraví, tak i životního prostředí. Ředění koncentrátů se musí provádět velmi pečlivě a odpovědně s cílem: 
  • dodržet předepsanou POR na plošnou jednotku ošetřovaného pozemku. Příslušné množství přípravku na ochranu rostlin – qCH, které je nutno vpravit do nádrže ZAP, snadno zjistíme ze vztahu: 

    qCH = (qha . N)/Q [l, kg]  


    qha – hektarová dávka POR [l, kg] 
    N – objem nádrže postřikovače [l] 
    Q – aplikační dávka kapaliny [l.ha-1]  
  • dokonale rozmíchat (zhomogenizovat) koncentrát POR ředidlem – vodou. To je náročná práce u práškových POR, zejména dispergovatelných. Zde se doporučuje předředění příslušného množství ve vhodné nádobě, kde se intenzivně mechanicky rozmíchá na řídkou kaši bez žmolků a teprve potom se přelije do z poloviny naplněné nádrže ZAP při zapnutém míchacím zařízení a postupně se doplňuje nádrž vodou.
Požadavky na obsluhu postřikovačů při aplikaci přípravků na OR
Pracovník obsluhující traktorové či samojízdné ZAP musí mít příslušné osvědčení odborné způsobilosti pro nakládání s POR. K dosažení kvalitního ošetření, při respektování konkrétních místních podmínek, by měl dodržovat tyto hlavní zásady:
  • ošetření začínat na závětrné straně pozemku, na opačné návětrné straně se provádí plnění nádrže, příprava postřiku atp.;
  • směr jízdy volit pokud možno tak, aby v případě větru pracoval s více či méně bočním větrem, zlepšuje se tím rovnoměrnost ošetření a snižuje kontaminace traktoristy chemikáliemi;
  • dodržovat zvolenou pojezdovou rychlost v obou směrech jízdy i v členitém terénu;
  • dodržovat pracovní záběr postřikovače, při záběru 12 a více metrů za pomoci směrové navigace (pěnové značkovače, GPS naváděcí systémy);
  • na souvratích ZAP vypínat a okraje polních pozemků ošetřit samostatným průjezdem;
  • kontrolovat filtrační systém, zejména při použití suspenzních POR;
  • při plnění nádrže kontrolovat funkci míchacího zařízení;
  • sledovat dodržování provozního tlaku a funkci trysek;
  • provádět ošetření jen za vhodných povětrnostních podmínek na suchý porost, kdy rychlost větru nepřesahuje 3 m/s (při použití protiúletového opatření až 6 m/s) a teplota vzduchu nepřekročí 25 °C. Při teplém a suchém počasí proto aplikujeme POR brzy ráno a navečer. 
    Pozn.: Optimální podmínky pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin (povětrnostní, pro nastavení pracovního režimu) jsou dány vyhláškou č. 207/2012 Sb. s tím, že její Příloha č. 2 udává i možné výjimky s ohledem na potenciální riziko úletu. 

    Při aplikaci POR nesmí být:
  • postupováno v rozporu s požadavky na ochranu vod, včel, zvěře, vodních organizmů a dalších necílových organizmů včetně rostlin, stanovenými platným prováděcím právním předpisem;
  • zasaženy rostliny a plochy mimo pozemek, na němž se provádí aplikace. Za všech okolností je třeba dbát, aby použitý POR nezasáhl okolní necílové porosty, pozemky, vodní zdroje či objekty, a podle místních podmínek je nutné volit vhodný způsob a dobu ošetřování. 
Doporučení: Zajistěte, aby povrch ZAP nebyl zasažen aplikovanou kapalinou. Zajistěte, aby při zastavení ZAP vždy ukončil aplikaci. Zajistěte vypnutí postřiku při otáčení na souvratích. Pokud zjistíte jakékoliv netěsnosti, přerušte okamžitě aplikaci a zajistěte opravu. Nikdy neaplikujte POR na ochranu rostlin na zmrzlou nebo vodou nasycenou půdu.
Stanovení nejvhodnějšího termínu ošetření
Stanovení nejvhodnějšího termínu ošetření vyžaduje soustavné sledování zdravotního stavu porostů. Pro řadu hlavních škodlivých organizmů se provádí krátkodobá prognóza jejich výskytu a hospodářské škodlivosti na základě tzv. kritických čísel výskytu, příp. prahů jejich hospodářské škodlivosti. Tyto informace je třeba během sezóny sledovat. Účelem těchto opatření je, aby se chemický zásah prováděl pouze ve zdůvodněných případech, a to v optimálních termínech zajišťujících nejvyšší účinnost ošetření.
Rizika úletu postřikové kapaliny
Úlet představuje zásadní problém aplikačních technologií pro bezvadnou aplikaci POR. Úlet nastává v okamžiku, kdy je zahájen postřik. Ačkoliv úplné odstranění úletů je nemožné, může být podstatně redukován, jestliže se POR aplikují odpovídající technikou a za příznivých povětrnostních podmínek. Úlet je podporován příliš malými kapkami, nerovnoměrným tlakem v tryskách nebo nerovnoměrností jízdy ZAP. Roli hraje volba druhu trysek, nerovnoměrnost terénu a povětrnostní situace.
 
Technická a technologická opatření 
Různé typy krytů na tryskových rámech rovněž napomáhají omezovat úlet. Některé typy ZAP mají ramena s tryskami chráněna kryty z plechu, plexiskla nebo plachty či folie. I přes konstrukční komplikace úlet prokazatelně omezují.
Jednou z nejefektivnějších cest k omezení úletu malých kapek je podpora vzduchem u polních postřkovačů, a to díky použití vysoké rychlosti vzduchu, který napomáhá dopravit kapky z trysky na cílový povrch. Polní postřikovač je vybaven ventilátorem a tlakový vzduch je rozveden plachtovým rukávcem po celém záběru a vystupuje svisle nebo šikmo štěrbinou, tříští kapky a účinně je zanáší do porostu. 
Dalším opatřením může být použití některého z mnoha druhů protiúletových trysek nebo alespoň použít trysku stejného druhu s větším jmenovitým průtokem a nastavit na postřikovači nižší pracovní tlak postřikové kapaliny tak, aby byla zachována plošná dávka. Tryska pak bude během práce vytvářet menší podíl jemných kapek náchylných k nežádoucímu úletu, ovšem na úkor pokrytí cílové plochy POR, protože dosažení vysokého procenta pokryvnosti lze docílit hlavně kvůli jemnému rozptylu postřikové kapaliny.
  
Protiúletové klasifikace 
Protiúletová klasifikace rozděluje zařízení k aplikaci POR do tří tříd omezení úletu, označených hodnotou 50 %, 75 % nebo 90 %. Hodnoty udávají procento redukce nežádoucího úletu při použití daného zařízení. Zavedením protiúletové klasifikace je umožněno při schvalování POR povolovat rozdílné aplikační podmínky. I u v současné době existujících zařízení se použitím jednoduchých opatření dá docílit snížení úletu o více jak 50 % a v mnoha případech lze dosáhnout snížení o 75 % či 90 %. 
Zápis do seznamu zařízení omezujících úlet vychází ze zkoušek těch částí zařízení, které ovlivňují úlet, které byly provedeny ve zkušebnách členských států EU. Nelze říci, že v každém případě bylo testováno kompletní zařízení. V průběhu testů se nevyskytla žádná omezení účinnosti, která na druhé straně nemohou být ve všech případech vyloučena. V každém případě se musí nasazení zařízení řídit praktickými zkušenostmi a údaji z návodu na použití a popisu daného zařízení. Pro použití takto klasifikovaných zařízení je také zásadní případné další opatření týkající se další úpravy pracovního režimu zařízení uvedené v prováděcích pokynech, kdy lze dosáhnout hodnot požadovaného snížení úletu jen tehdy, pokud je daný přípravek konkrétním zařízením aplikován v souladu s těmito prováděcími pokyny.
Ochranné vzdálenosti
Problematika ochranných vzdáleností a opatření z nich vyplývající jsou úzce spjaty s ochranou životního prostředí, a to zejména při aplikaci POR v blízkosti vodních toků a zdrojů. Systémy ochranných vzdáleností plně využívají všechna dostupná protiúletová opatření (konstrukční i technologická). 
Ochranná vzdálenost je vzdálenost mezi hranicí pozemku, kde je aplikován POR, a senzitivní, necílovou plochou (např. vodní tok). 
Aplikace POR se v takových rizikových oblastech řídí požadavky a omezeními, které jsou většinou zpracovány ve formě návodů k použití daného POR. 
V souvislosti s popisovanými opatřeními se používá také pojem břehová čára, který však má více podob. Zde je uvedena definice ÚKZÚZ: "Břehová čára je určena hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území. V případě stojatých vod se určuje obdobně."
 
Postup při ukončení aplikace - asanace
Asanace
Čištění ZAP patří k důležitým krokům po ukončení aplikace přípravku na ochranu rostlin, který by měl být prováděn pravidelně, důkladně, a v neposlední řadě v souladu s požadavky na bezpečnost obsluhy a ochranu životního prostředí. Čištění ZAP je jednou z činností, kdy zejména při nedokonalém a nesprávném postupu hrozí riziko tzv. bodového znečištění a může nezřídka dojít ke kontaminaci vodních zdrojů. Důkladné vyčištění ZAP musí být provedeno vždy po ukončení práce nebo také během činnosti, zejména při střídání aplikovaných POR. Tento druh čištění nazývejme denním čištěním. V pravidelných intervalech pak musí být prováděna i celková asanace celého ZAP (minimálně po ukončení sezóny nebo při odstavení ZAP na dobu delší než např. jeden týden nebo před jeho plánovaným kontrolním testováním). Nemělo by se stát, že by ZAP bylo čištěno nepravidelně nebo vůbec! 
Čištění se provádí na místech k tomu určených, nebo na poli s následným vystříkáním zbytku na okraji ošetřeného pozemku. Obsluha musí při čištění používat dostatečné ochranné pomůcky, řídit se pokyny na etiketě POR a případně se řídit návodem použití čisticího prostředku.
Denní čištění
Současné výsledky výzkumu naznačují, že čištění na poli je téměř každodenní praxí, která by měla být prováděna po každém dni aplikace. Tato činnost je důležitá pro obsluhu i bezpečnost životního prostředí při odstavení ZAP. Neočištěné ZAP se tak může stát zdrojem znečištění okolí. Nikdy neodsunujte čištění na pozdější dobu. Jakmile POR na povrchuZAP zaschne, je čištění mnohem těžší a časově náročnější. Pravidelné čištění je rychlejší, jednodušší a efektivnější. 
Spočívá v důkladném propláchnutí všech částí rozvodu aplikační kapaliny, nádrže a trysek. Způsob, jakým toto čištění provádíme, je dán jednak vybavením ZAP a jednak požadavky, které stanovuje etiketa použitého POR. V současnosti je většina nových ZAP vybavena pro účely denního čištění přídavnými (tzv. proplachovacími) nádržemi na čistou vodu o velikosti jedné desetiny objemu hlavní nádrže a připojeny tak, že i při naplněné hlavní nádrži je možné veškeré rozvody ZAP propláchnout (i opakovaně) čistou vodou, popř. vodou s přídavkem čisticího prostředku, je-li doporučen. 

Celková asanace 
Nad rámec denní údržby se provede důkladná vnější očista, odvodnění ZAP (zabezpečení proti zamrznutí zbytků kapalin) a ošetření proti korozi a případná demontáž některých dílů. Asanované ZAP by mělo být zabezpečeno proti povětrnostním vlivům.
Vnitřní asanace
Doporučení: Rozřeďte zbytky postřikové kapaliny vodou a vystříkejte je na plochu, kde byla aplikace provedena. Rozřeďte zbytky postřikové kapaliny ještě dvakrát a opět vystříkejte na plochu, kde byla aplikace provedena. Z pole odvezte pouze zředěný zbytek kapaliny, který již nelze vystříkat. Při nákupu nového ZAP požadujte informaci o minimalizaci objemu zbytkové kapaliny v nádrži – tzv. technický zbytek, což je množství kapaliny, které zbyde v nádrži ZAP po aplikaci a které již nelze použít (vystříkat). 
Tento zbytek musí být po vyčerpání z nádrže ZAP uložen např. do bezodtokové jímky a musí s ním být nakládáno jako s odpady. Zředění alespoň 3x vodou a vystříkání na již ošetřeném pozemku je jednoduché a efektivní. ZAP vybavené doporučenou proplachovací nádrží je první důležitý požadavek pro rychlé a snadné čištění.
Vnější asanace
Doporučení: K čištění ZAP na pozemku používejte postřikovací nástavec. Očistěte zbytky přípravku na ochranu rostlin na pozemku a měňte místo čištění, aby se zamezilo opakovanému zatížení pozemku zbytky POR. Pokud je ZAP čištěno na farmě (v podniku) vyberte místo, kde je oplachová voda jímána k dalšímu zpracování nebo likvidaci. Po použití umístěte ZAP na místo chráněné před deštěm. 
Plocha pokrytá nízkou nepoužívanou trávou může být vhodným filtrem pro rozmístění výplachové vody ze ZAP a vhodným místem pro čištění vnějšku ZAP. Tráva zamezuje průniku zbytků POR a povzbuzuje jejich chemické navázání na půdní částečky a následnou degradaci. Proto je doporučeno takto použitou plochu v okolí zemědělského podniku každý rok měnit. Dnes je většina ZAP vybavena speciálním zařízením pro vnější očistu na poli. Tento preferovaný postup je stále zdokonalován.

Nakládání se zbytky aplikované kapaliny  
Doporučení: Dodržujte postup pro likvidaci zbytků aplikované kapaliny dle doporučení na etiketě nebo jiné dostupné instrukce. Nikdy nepalte a nezakopávejte prázdné obaly od POR. Zbytky zředěné kapaliny skladujte bezpečně až do jejich likvidace nebo dalšího zpracování. Nezbavujte se kapaliny nebo látek obsahujících POR na místech, kde může být zasažen vodní zdroj.
Speciální přípravky pro čištění pro aplikaci přípravků na OR
Pro vnitřní výplach, ale i pro vnější očistu ZAP, lze využít speciální čisticí přípravky, které jsou dostupné na našem trhu. Jsou vhodné nejen k očistě ZAP, ale i ostatní zemědělské techniky. Při jejich použití je nutné postupovat dle návodu k použití těchto přípravků, případně dbát rad a doporučení jejich distributorů. Při používání těchto přípravků je rovněž nutné dodržovat veškerá opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a životního prostředí.
Manipulace s prázdnými obaly od přípravků na OR
Obaly od přípravků na ochranu rostlin je nutné pokud možno hned po jejich vyprázdnění důkladně vypláchnout. Velká část ZAP je dnes vybavena přimíchávacím a vyplachovacím zařízením, které je pro výplach obalů vhodně uzpůsobeno. Po nasunutí obalu na rotační trysku a jejím spuštění, většinou zatlačením, dojde k vypláchnutí zbytků POR proudem vody. Není-li vyplachovací zařízení ve výbavě ZAP, platí pro prázdné obaly trojnásobný výplach čistou vodou, stejně jako u výplachu nádrže ZAP po aplikaci. Do obalu naplníme zhruba třetinu objemu čisté vody a jejím protřepáváním vyplachujeme zbytky POR. Po dokončení výplachovou vodu vpravíme do nádrže ZAP a postup opakujeme ještě alespoň dvakrát. Prázdné, vypláchnuté obaly je třeba uložit na bezpečné vyhrazené místo (např. ve skladu POR) do doby, než dojde k jejich správné a bezpečné likvidaci v souladu s platnou legislativou.
 
Systémy moření osiv
Mořičky osiv jsou jedna z kategorií ZAP, na které se vztahují požadavky zákona o rostlinolékařské péči. Konkrétně povinnost pravidelného KT.
Chemické moření osiv a jeho způsoby
Vlastní proces moření na kterékoliv mořičce je složen ze dvou základních fází: 
  • primární moření – kdy je na osivo pomocí mechanického nebo pneumatického zařízení aplikováno mořidlo;
  • sekundární moření – kdy promícháváním osiva pomocí přídavných zařízení dochází k přenosu mořidla ze zrna na zrno a obsah mořidla na jednotlivých zrnech je tak homogenizován.
Namoření osiva (namořenost)
Namořenost osiva je nejdůležitějším ukazatelem bezvadné práce mořičky, který je ovlivněn především: 
  • kvalitou mořeného osiva – u osiva jde zejména o jeho čistotu; prach, úlomky osin, plevy, úlomky slámy a plevele jsou faktory, které snižují přesnost dávkování; ztráty mořidla vzniklé jeho jímáním na nečistoty mohou být dosti velké;  
  • používaným mořidlem – kvalitu používaného mořidla může ovlivnit jeho nedokonalá příprava k moření; 
  • technické řešení mořičky – negativně může mimo jiné působit nesprávné zařazení mořičky do technologické linky; 
  • technologií moření a přesností dávkování – přesnost dávkování jak osiva, tak mořící kapaliny může podstatně ovlivnit výsledek moření;  
  • obsluhou mořičky – funkčnost vlastní mořičky bývá ovlivněna nesprávným seřízením, příp. nekvalitní údržbou a přípravou k práci.  
Nicméně za všemi vyjmenovanými aspekty, které ovlivňují kvalitu moření, stojí lidský faktor, protože všechny uvedené problémy je možno vyřešit kvalifikovaným přístupen obsluhy, ať již při čištění osiva, přípravě mořidla, tak i seřízení a používání mořičky.
Kontinuální moření
Mořicí proces probíhá nepřetržitě s dávkováním osiva i mořidla ve vzájemném poměru. Celý proces se dá rozdělit na dvě části. V první je zajištěno dávkování mořidla na jednotku ošetřovaného osiva, ve druhé části distribuce mořidla na jednotlivá zrna. Systém dávkování je dán konstrukcí podle jednotlivých typů mořiček. Kontinuální mořičky dokáží také kvalitně namořit osivo a mají své místo v procesu moření osiv.
Diskontinuální moření
Při tomto způsobu, někdy nazývaném vsádkové moření, je mořidlo aplikováno do předem odváženého množství osiva. Hovoříme-li o diskontinuálních mořičkách, musíme začít systémem Rotostat vyvinutým v Anglii. Pracovní zařízení tvoří rotor a stator, do kterého se přesně odváží osivo (vsádka). Rotor vynáší osivo na stěny statoru, kde se o toto zbrzdí a padá zpět do rotoru. Při pohybu je vytvořen rotující prstenec osiva. Do takto pohybující se hmoty je v časovém úseku nastřikováno mořidlo.
Omezování rizik
Vzhledem k úhynům včel, ke kterým došlo potvrzeným vlivem úletu prachu kontaminovaného zbytky mořidel při setí osiva kukuřice namořeného mořidly obsahujícími účinné látky klothianidin, thiametoxam, fipronil a imidakloprid byla na základě směrnice 2010/21/EU a prováděcího nařízení č. 540/2011, v platném znění, vydaných Evropskou komisí jako reakce na uvedené problémy stanovena opatření k omezování rizik. K moření osiva kukuřice i dalších plodin lze používat pouze mořičky, které splňují požadavky na minimalizaci rozptylu prachových částic při moření a používání k tomuto účelu jen těch nejlepších technik.
 
Pomocné prostředky na ochranu rostlin
Pomocné prostředky na ochranu rostlin tvoří poměrně nesourodou skupiny látek z pohledu chemického složení i účelu použití. Na rozdíl od POR nepůsobí proti škodlivým organizmům přímo, ale účelem jejich použití je nejčastěji zvýšení biologické účinnosti používaných POR, usnadnění jejich aplikace či jiné synergistické působení, ale jsou zde i látky používané k ovlivnění fyziologických pochodů, růstu a vývoje rostlin.
Adjuvanty
Převážná většina pomocných prostředků na ochranu rostlin je používána ke zlepšení fyzikálních vlastností postřikových kapalin, jejich depozice na cílovém povrchu, zvýšení přijmu účinné látky a případně omezení nežádoucích efektů při aplikaci. Vzhledem k tomu, že dochází přidáním těchto látek k modifikaci vlastností POR, používá se pro ně termín adjuvanty. 
Adjuvanty lze členit podle různých hledisek, nejčastěji se však dělí podle funkce (aktivátory nebo jiné pomocné látky), chemické skupiny (organosilikáty atd.) nebo zdroje účinné látky (např. rostlinné nebo minerální oleje).
Surfaktanty (povrchově aktivní látky)
Důležitou vlastností surfaktantů je schopnost snižovat povrchové napětí kapalin. Snížením povrchového napětí postřikové kapaliny dochází k tomu, že kapky s nízkým povrchovým napětím zaujímají na listovém povrchu vyšší kontaktní plochu, a tím umožňují vyšší penetraci účinných látek do rostlin. Je důležité si uvědomit, že kromě toho, že surfaktanty mohou zvýšit penetraci herbicidů do listů plevelů, mohou také významně negativně ovlivnit selektivitu herbicidu, neboť je pak ve zvýšené míře přijímán i kulturní rostlinou. Jednotlivé typy surfaktantů mohou u jednotlivých skupin herbicidů působit rozdílně. Funkci a účinnost povrchově aktivních látek ovlivňuje celá řada faktorů – nejčastěji povětrnostní vlivy, charakter cílového povrchu, vzájemné vazby (interakce) mezi surfaktantem a přípravkem aj.
Oleje
Přípravky na bázi olejů mohou rovněž měnit povrchové napětí postřikové kapaliny, avšak častěji působí změny povrchových vosků na listech a stoncích cílových rostlin, případně zvyšují adhezi a zpomalují vysychání a krystalizaci účinné látky POR.  
Minerální oleje používané jako adjuvanty musí projít výraznou rafinací, kde jsou z nich odstraněny nežádoucí příměsi. Po aplikaci s POR způsobují změknutí povrchových vosků a prostupnost povrchovými strukturami nepolárního charakteru, což vede k vyššímu příjmu účinné látky herbicidu. 
Rostlinné oleje se získávají např. ze sójových bobů, semen bavlny, řepky atd. Nejčastěji se používají oleje s vysokým obsahem kyseliny olejové nebo linolové. Oleje se mohou používat i přímo, ale častěji se využívají jejich metylestery. Přesný mechanizmus účinku těchto olejů není příliš znám, ale jejich použití zvyšuje smáčivost a adsorpci na povrchu listu.
Amonná hnojiva (soli)
Většina herbicidů vykazuje vyšší účinnost v tank-mix kombinacích s listovými hnojivy. V ČR se hojně používá DAM 390, avšak zvláště u neselektivních přípravků pozitivně ovlivňuje účinnost přídavek síranu amonného. Je však potřeba mít na paměti, že vlastnosti některých POR mohou být negativně ovlivněny v důsledku změny pH postřikové kapaliny. Proto je třeba se řídit pokyny výrobců, zvláště při použití hnojiv na bázi solí silných kyselin. Přídavek dusíkatého hnojiva může v některých případech pomoci k překonání antagonismu mezi herbicidy.
Pomocné adjuvanty
Pomocné adjuvanty jsou látky, jejichž primárním úkolem je upravovat postřikovou kapalinu (obvykle jsou součástí formulace herbicidů) v nádržích postřikovacích ZAP, přičemž přímo nezvyšují aktivitu herbicidů. Upravují fyzikální a chemické vlastnosti postřikové kapaliny v tank-mix s herbicidy, minimalizují nežádoucí účinky, zlepšují podmínky na cílových rostlinách a rozšiřují možnosti použití formulací herbicidů za daných podmínek tak, aby byla co možná nejvíce účinná. 

Barviva a značkovače 
Barviva se běžně používají u herbicidů používaných k bodové aplikaci nebo při použití knotů a ručních ZAP k detekci aplikované jíchy. Barviva usnadňují detekci vynechaných míst a umožňují zamezit dvojité aplikaci. Barviva se např. používají i při moření k barevnému odlišení semen a vizuální kontroly kvality pokrytí semen mořidlem. 

Protiúletové (atomizační) a pěnící přísady (pěnidla) 
Protiúletové přísady mění viskozitu a elastické vlastnosti postřikové kapaliny. Jsou určeny pro snížení úletu postřikových kapek o malém průměru (<150 μm). Jejich použitím vznikají postřikové kapky o větším průměru a hmotnosti a snižuje se tak podíl malých kapiček snadno unášených větrem. Protiúletové přísady jsou nejčastěji složeny z polyakrylamidů, polysacharidů a některých druhů gum. Pěnící přísady vytvářejí pěny s různým stupněm stability. Bývají využívány k označení záběru aplikační techniky a návaznosti následných jízd. Pěnidla jsou obvykle používána v koncentracích 0,1 až 0,4 % z celkového objemu postřikové kapaliny.  

Depoziční a adhezivní přísady  
Depoziční přísady se používají ke snížení ztrát odpařováním a stékáním (sjetím) z cílového povrchu (rostliny). Adhezivní přísady udržují kapky postřikové kapaliny v kontaktu s cílovým povrchem (např. listem rostlin) tím, že zabraňují stékání. Jako adhezivní přísady lze použít rostlinné gely, emulgované pryskyřice, emulgovaný minerální olej, rostlinné oleje, vosky a vodorozpustné polymery. Adhezivní přísady jsou nejčastěji využívány při moření a obalování semen či kořenů sazenic.  

pH pufry 
pH pufry jsou přísady, které mění, resp. udržují pH postřikové kapaliny. pH hraje velikou roli např. v poločase rozpustnosti herbicidu. Pufry se používají ke snížení pH zásadité vody až po neutrální nebo mírně kyselou, nebo naopak chrání herbicidy před rozkladem hydrolýzou. Ke snížení pH postřikové kapaliny se používá například ester kyseliny fosforečné, často s přídavkem surfaktantu, mastné kyseliny či jiných přísad. 

Protipěnící přísady 
Protipěnící přísady snižují a potlačují tvorbu pěny v postřikové kapalině v nádržích ZAP. Hlavní složkou protipěnících přísad jsou látky na bázi dimethopolysiloxanu, ale byly testovány také oxid křemičitý, alkohol a různé oleje. Protipěnící činidla snižují povrchové napětí (nevytvářejí se vzduchové bubliny) nebo se jiným způsobem oslabují pěnící struktury. Protipěnící přísady jsou přidávány přímo na začátku do tank mixu. 

Přísady při moření 
K těmto pomocným prostředkům patří barviva používaná pro odlišení mořeného osiva a dále přísady, které působí jako adheziva, zlepšují přilnutí aplikovaného mořidla, snižují ztráty otěrem, urychlují dosušení namořeného osiva a rovněž zlepšují sypnost čerstvě namořeného osiva a jeho finální vzhled. Tyto prostředky se většinou aplikují současně s mořením fungicidním nebo insekticidním mořidlem.
Další pomocné prostředky
Mezi pomocnými prostředky je zařazena historicky i řada látek, na které v době povolení nebylo pohlíženo jako na POR. Jedná se zejména o prostředky používané k ovlivnění vývoje rostlin (např. látky ovlivňující rychlost a rovnoměrnost dozrávání), ale i indukování odolnosti vůči chorobám.
Zásady použití pomocných prostředků
Používání pouze prověřené kombinace
Pomocné prostředky, přestože samostatně většinou nemají biologickou aktivitu, výrazným způsobem mění účinnost a selektivitu POR. Za příznivých okolností vede použití pomocných prostředků ke zvýšení účinnosti při stejné dávce přípravku, či dokonce je možné dávky přípravků snižovat při zachování vysoké účinnosti. Vzhledem k poměrně volnému procesu povolování je z minulosti mnoho pomocných prostředků povoleno pro velmi širokou, mnohdy řádně neodzkoušenou indikaci, což vytváří prostor pro vznik škod, zvláště u citlivějších plodin, jako je slunečnice, cukrovka, mák apod. Všechny pomocné prostředky a zvláště ty, jejichž účelem je podpora biologické účinnosti přípravků na ochranu rostlin (tzv. aktivátory), by měly být používány pouze na základě doporučení výrobce přípravku na ochranu rostlin, který doporučuje vhodný pomocný prostředek často i na etiketě přípravku.
Dodržování pokynů pro přípravu postřikové jíchy a aplikaci
Mnoho adjuvantů se špatně mísí s vodou (např. oleje), vytváří šlemy a vyžaduje proto specifický postup při přípravě tank-mixu, míchání i aplikaci. Vzhledem ke zvýšení biologické účinnosti aplikované směsi je zvláště u herbicidů potřeba počítat s vyšší fytotoxicitou pro plodinu a snížit dávku herbicidu na dávku doporučenou pro aplikaci s adjuvantem. Řada adjuvantů tvoří micely, do kterých je účinná látka vázána fyzikálními silami. Není proto vhodné nechávat ZAP delší dobu stát, aby nedošlo k odmísení a obtížné redispergaci.
Aplikace za příznivých podmínek
Účinnost pomocných prostředků, které zasahují do fyziologických pochodů rostlin (např. růstové regulátory), je silně závislá na podmínkách prostředí (teploty, relativní vlhkost vzduchu) i fyziologickém stavu rostliny (stres suchem, nízkými teplotami, mechanické poškození). V případě nepříznivých aplikačních podmínek může např. látka ovlivňující růst rozvrátit metabolizmus plodiny a způsobit úhyn rostlin či jiné nežádoucí procesy, jako je přílišné zbrzdění růstu včetně generativních orgánů, zmlazování, opožděné metání, nerovnoměrné dozrávání apod. Za nepříznivých podmínek je vhodnější se aplikaci fyziologicky aktivních látek vyhnout.
 
Odborná způsobilost pro nakládání s POR
Požadavek na uplatňování odborné způsobilosti při manipulaci s POR je v České republice zaveden od roku 2006. K úpravě přístupů a postupů pro získávání odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin došlo díky přijetí zásad prezentovaných unijním předpisem (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů) do zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 299/2017 Sb. § 86 a příslušné prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 206/2012 Sb. Jedná se zejména o vymezení obsahu základního kurzu a doplňujícího školení, způsobu vydávání osvědčení včetně jeho doby platnosti a principu prodlužování a okruhu dotčených pracovníků s vymezením pracovních činností odpovídajících jednotlivým profesním kategoriím.
Osvědčení 1. stupně
Osvědčení I. stupně je určeno pro pracovníky, kteří se podílejí na přepravě a přímé aplikaci POR, na přípravě postřikové kapaliny, práci ve skladu (skladníci), na obsluze mořiček, příp. se jedná o jiný pomocný personál, který v rámci svých pracovních činností přichází bezprostředně do styku s POR nejen v oblasti zemědělství, ale i v jiných odvětvích.
Pracovníci získají osvědčení I. stupně s délkou platnosti 3 let bezprostředně po absolvování základního kurzu, jehož náplní je odborná (8 hodin) a zdravotně bezpečnostní tematika (4 hodiny). Po uplynutí platnosti lze vydat nové osvědčení platné 3 let, a to po absolvování doplňujícího osmihodinového školení. Pracovníci s osvědčením I. stupně musí pracovat pod dohledem držitele osvědčení II. nebo III. stupně!
Za držitele osvědčení I. stupně se též považují osoby v období 3 let po ukončení středního vzdělání s výučním listem v oborech Zemědělec-farmář, Opravář zemědělských strojů, Zahradník.
Dále se za držitele osvědčení I. stupně považuje osoba, která absolvovala zaměstnavatelem organizovaný kurz. Toto osvědčení však platí pouze pro zaměstnavatele, který kurz pořádá, a to s platností pouze do konce kalendářního roku. Tento kurz je určen především pro sezonní pracovníky, kteří nepracují pravidelně v ochraně rostlin (např. sezonní pracovníci v lesnictví) a lze ho absolvovat nejdříve za 2 roky od absolvování předchozího kurzu.
Osvědčení 2. stupně
Osvědčení II. stupně potřebují osoby, které v rámci svých profesních činností přicházejí do styku s POR, ale zároveň je také nakupují a plánují ochranu rostlin ve vlastním podniku. Jedná se zejména o soukromé zemědělce, farmáře, manažery a podnikové pracovníky (agronomové), kteří řídí ochranu rostlin a zodpovídají za ostatní pracovníky (držitele osvědčení I. stupně). Osvědčení II. stupně je určeno i pro manažery a pracovníky služeb, kteří realizují ochranu rostlin druhým osobám či subjektům, dále pro pracovníky technických zařízení jiných odvětví a lesního hospodářství a pro osoby, které plánují a organizují činnost spojenou s aplikací a nákupem přípravků POR a řídí pracovníky s osvědčením I. stupně.
Pracovníci získají osvědčení II. stupně s délkou platnosti 5 let jakmile absolvují základní kurz, jehož náplní je odborná (10 hodin) a zdravotně bezpečnostní tematika (5 hodin), a úspěšně složí zkoušku formou písemného testu. Platnost osvědčení lze před jejím uplynutím prodloužit na základě absolvování doplňujícího osmihodinového školení.
Za držitele osvědčení II. stupně se také považují osoby v období 3 let po ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru Rostlinolékařství, Agropodnikání, Vinohradnictví, Zahradnictví, Mechanizace a služby nebo studia na vysoké škole v magisterském studijním programu se zaměřením na fytotechniku.
Osvědčení 3. stupně
Osvědčení III. stupně je určeno pro osoby, které v rámci svých profesních činností poskytují poradenství v oblasti ochrany rostlin (včetně bezpečného používání POR), distribuují POR pro profesionální uživatele, pořádají základní kurzy, doplňující školení a zaměstnavatelem organizované kurzy k získání osvědčení.
Pracovníci získají osvědčení III. stupně s délkou platnosti 5 let za předpokladu, že mají vzdělání podle § 82 odst. 2 nebo 5 zákona č. 326/2004 Sb. ve znění zákona č. 299/2012 Sb., nebo absolvují základní kurz o délce 18 hodin a úspěšně vykonají zkoušku. Platnost osvědčení lze před jejím uplynutím prodloužit na základě absolvování doplňujícího osmihodinového školení.
Přeprava nebezpečných látek
Přeprava, a zejména přeprava nebezpečných produktů, je obecnou činností, která se zemědělstvím přímo nesouvisí. Z těchto důvodů se legislativa podřizuje mezinárodnímu právu, v tomto případě Evropské dohodě o mezinárodní přepravě nebezpečných nákladů (European Agreement concerning the International Carriage of Dangerous Goods by Road, ADR, Ženeva, 30. září 1957). V rámci EU je doprava rozsáhle regulována, a to jak na úrovni Evropské unie, tak také na úrovni jednotlivých členských států. 
V České republice je tato dohoda implementována do zákona o silniční dopravě. Přeprava látek, které se zemědělstvím souvisejí, může to být např. přeprava POR, je většinou zařazena v dohodě ADR do skupiny č. 3 a 6.1. Je také věcí doporučení a plnění zásad pro správnou přepravu pesticidů zejména s ohledem na ochranu zdraví lidí, zvířat a životního prostředí.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí
Silniční přeprava nebezpečných věcí může být při nedodržení předepsaných podmínek a při dopravních nehodách zdrojem nebezpečí a ohrožení životního prostředí. Především z tohoto důvodu se stala předmětem mezinárodní pozornosti, o čemž svědčí Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) uzavřená již v roce 1957 v Ženevě. Bývalá ČSSR přistoupila k této dohodě v roce 1986. Její český překlad (bez příloh) byl uveřejněn ve vyhlášce ministerstva zahraničních věcí č. 64/1987 Sb. Po rozpadu ČSFR převzala Česká republika jako nástupnický stát všechna práva a povinnosti vyplývající z této dohody. 
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR umožňuje, aby mezinárodní silniční přeprava nebezpečných věcí mezi smluvními státy této dohody a při tranzitu přes tyto státy byla prováděna na základě jednotných předem známých podmínek a při vzájemném uznávání dohodou stanovených způsobů balení a požadavků na vybavení dopravních a přepravních prostředků a předepsaných osvědčení. Současně těmto státům zaručuje, že tyto přepravy jsou prováděny za podmínek, které zajišťují základní předpoklady bezpečnosti. 
Dohoda ADR působí takto nejen na aktivní rozvoj těchto vysoce specializovaných přeprav, ale i na zajištění aktivní i pasivní bezpečnosti provozu na silnicích a na ochranu životního prostředí. Dohoda ADR je tzv. dohodou otevřenou, což znamená, že věcná ustanovení obsažená v jejích dvou přílohách A a B se mění a doplňují vzhledem k postupnému technickému rozvoji, výrobě a používání nových nebezpečných látek a předmětů a měnícím se podmínkám silničního provozu. V poslední době byla proto všemi členskými státy dohody ADR přijata zásada, že každé dva roky nabude účinnosti nové znění věcných příloh A a B této dohody. Nové znění bude vždy obsahovat změny a doplňky návrhů jednotlivých členských států ADR, které byly v průběhu tohoto období mezinárodně projednány a akceptovány.  
Příloha A: Obsahuje nejprve vymezení pojmů a všeobecné předpisy, výčet nebezpečných látek a věcí, příp. údaje o vynětí některých látek z předpisů ADR. Tato příloha obsahuje též předpisy o kusech (předpisy o balení), zásady společného balení nebezpečných látek a věcí, jakož i ustanovení o nápisech a bezpečnostních značkách na kusech, povinné zápisy v průvodní listině (nákladním listu) a ustanovení o vyprázdněných obalech. 
Příloha B: Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě uvádí všeobecná ustanovení pro přepravu nebezpečných látek všech tříd, zvláštní ustanovení pro přepravu nebezpečných látek tříd 1 až 9, podmínky způsobu přepravy věcí, zvláštní požadavky na vozidla a jejich vybavení, všeobecné provozní požadavky, ustanovení pro nakládku, vykládku a manipulaci a zvláštní ustanovení pro provoz vozidel.
Územní platnost ADR: ADR je dohodou mezi státy a neexistuje tudíž žádný nadnárodní orgán, který by mohl vynucovat její dodržování. V praxi jsou silniční kontroly prováděny smluvními stranami ADR a nedodržení jejích ustanovení může vyústit v uložení sankce národními orgány podle jejich vnitrostátních právních předpisů. Vlastní ADR žádné sankce nestanovuje. 
Ustanovení dohody ADR se nevztahují mimo jiné na přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu a nepřekračujících nejvyšší celková množství. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu během normálních podmínek přepravy. Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí. Tato vynětí se dále nevztahují na třídu 7.  
Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly: Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9 nepodléhají ustanovením ADR, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí jsou vyloučena, jestliže byla provedena opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9.
Přeprava od distributora k odběrateli
Přeprava nebezpečných látek může být zdrojem nebezpečí a ohrožení životního prostředí, a proto by měla být úkolem pro profesionální distributory těchto látek, v našem případě POR. Je zcela správné, když se farmáři obracejí na profesionální dodavatele s tím, aby jim zajistili bezpečnou přepravu těchto produktů až na farmu. Tito distributoři dobře znají svou právní zodpovědnost a povinnosti vyplývající z přepravy a měli by být proto schopni svým zákazníkům poskytnout dostatečnou podporu. 
Dojde-li k přepravě přípravků na ochranu rostlin od distributora na farmu jiným způsobem než profesionálním přepravcem, je třeba věnovat této akci zvýšenou pozornost a dodržovat zejména následující doporučení:
  • zkontrolovat povolená přepravovaná množství a případné výjimky;
  • přípravky na ochranu rostlin přepravovat vždy v jejich originálních obalech s čitelnou etiketou;
  • mít vždy k dispozici seznam pohotovostních telefonních čísel;
  • používat čistý a suchý ložný prostor ve vozidle, bez vyčnívajících šroubů, hřebíků nebo jiných ostrých předmětů, s uzpůsobením k zachycení uniklých (rozlitých/rozsypaných) POR;
  • přípravky na ochranu rostlin, zbytky a prázdné vypláchnuté obaly musí být uloženy přednostně v horní části nákladu;
  • vždy sledovat speciální pokyny na obalech, jako např. „touto stranou nahoru“ aj.;
  • před vyjetím vždy zajistit, aby byl náklad vyvážený, zajištěný a bezpečný;
  • zabránit poškození nárazem při nakládce či vykládce vozidla;
  • vždy kontrolovat, zda jsou palety, balíky a kontejnery nepoškozené, zda na nich nejsou slabá místa nebo ve vozidle vyčnívající ostré předměty;
  • po vykládce vždy zkontrolovat ložný prostor vozidla, zda není znečištěn POR;
  • před manipulací zkontrolovat případné poškození vyložených POR.
Přeprava na farmě
Dalším druhem přepravy POR je přeprava na farmě, tzn. z místa jejich uskladnění k vlastnímu použití, k přípravě postřikové kapaliny nebo k vlastní aplikaci. Zde je také třeba dodržovat některá důležitá doporučení:
  • vyhnout se přepravě nadbytečně velkých množství POR;
  • POR přepravovat v uzavíratelných přepravních boxech nebo schránkách;
  • přepravu traktoru, ZAP a POR provádět bezpečně a s maximální stabilitou;
  • při přepravě POR ve formě připravené postřikové kapaliny v nádrži ZAP, umožňuje-li to jeho homologace zajistit, aby nemohlo dojít k nekontrolovatelnému úniku kapaliny ze ZAP do životního prostředí;
  • zajistit, aby nedošlo k žádným nežádoucím ani nepředvídaným ztrátám postřikové kapaliny obsahující POR;
  • neprojíždět vodními toky.
     
Ochranná pásma vodních zdrojů (OPVZ)
Ochrana vod
Problematiku ochranných pásem řeší § 30 vodního zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění. Se změnou vodního zákona byla původní pásma hygienické ochrany vod (PHO) nahrazena ochrannými pásmy vodních zdrojů. 
Vodní zákon rozděluje ochranu vod na 3 základní typy:
Ochrana obecná:
  • souhrn všech opatření pro zajištění ochrany vod jako složky přírody a životního prostředí;
  • jedná se o oblasti: ochrana přírody, ochrana životního prostředí, odpadové hospodářství, stavební zákon, ochrana půdních fondů atd.;
  • v případě obecné ochrany vod platí, že je musí dodržovat každý. 
Ochrana zvláštní:
  • je stanovována pro vodohospodářsky významné a strategické oblasti, o které má stát zájem a které proto chrání;
  • má zajistit vyšší stupeň ochrany než ochrana obecná;
  • jedná se především o chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), jejich ochrana je konkrétně určena nařízením vlády, kde je uveden územní rozsah i potřebné podmínky ochrany. 
Ochrana speciální:
  • stanovuje ji vodoprávní úřad (v minulosti vodohospodářský orgán) svým rozhodnutím, k čemuž ho zmocňuje příslušný právní předpis (dnes vodní zákon č. 254/2001 Sb., § 30);
  • především jde o ochranná pásma vodních zdrojů (např. i různé monitoringy – doplňující prvky speciální ochrany);
  • právní předpis nevymezuje ani území, ani konkrétní území v něm.
Ochranná pásma (OP)
Ochranná pásma se stanovují u vodních zdrojů využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou (nikoliv užitkovou jako v minulosti) s průměrným odběrem nad 10 000 m3 za rok. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v předchozí větě. 
Z hlediska použití POR, dělíme ochranná pásma na: 
Ochranné pásmo I. stupně podzemních a povrchových vod, ve kterém je použití POR a dalších prostředků na ochranu rostlin zcela vyloučeno. Ochranná pásma I. stupně slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení. 
Ochranné pásmo II. stupně podzemních a/nebo povrchových vod, ve kterých je použití POR vyloučeno, pokud nesplňuje kritéria bezpečnosti. Kritéria byla stanovena na základě dohody mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR. Podle těchto kritérií ÚKZÚZ rozhoduje, zda bude nebo nebude přípravek vyloučen z ochranného pásma II. stupně. Ochranná pásma II. stupně slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vody. 
Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně. Může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích. 
Od ledna roku 2013 se POR vylučují z ochranných pásem povrchových vod podle upravených kritérií. Změny kritérií pro vylučování přípravků na ochranu rostlin z ochranného pásma II. stupně povrchových vod souvisejí s novými metodikami Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a s výsledky monitoringu obsahu chemických látek v povrchových vodách. 
V současné době nejsou všechna pásma PHO na území ČR nahrazena ochrannými pásmy, ale postupně dochází k jejich vymezení. POR, který je vyloučen z ochranného pásma II. st. podzemních a/nebo povrchových vod, nesmí být používán ani na území, kde jsou dosud vyměřena pouze pásma PHO.  
Znění vět, které POR vylučují z ochranného pásma II. st., je na etiketě POR uvedeno takto: 
Ochranné pásmo II. stupně:
  • Přípravek je vyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů podzemní a/nebo povrchové vody.
  • Přípravek není vyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů a/nebo povrchové vody.
  • Přípravek je vyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů podzemní a/nebo povrchové vody pro … (vyjmenovat plodiny, pro které je vyloučen).
  • Nezařazeno (tzn. přípravek není dosud zařazen z hlediska použití v OP II. stupně).  
Pro ochranu podzemních vod se mimo ochranné pásmo II. st. používají ještě tyto limitní věty:
  • SPe 1: Za účelem ochrany podzemní vody neaplikujte tento přípravek nebo jiný, jestliže obsahuje účinnou látku X, vícekrát než jednou za 3 roky. 
  • SPe 2: Za účelem ochrany podzemní vody přípravek neaplikujte na půdách (zpřesňující údaje o druhu půdy).
Vyhledávání v elektronickém registru POR
Potřebné údaje jsou každoročně uváděny v publikaci „Seznam povolených přípravků na ochranu rostlin“ a na webových stránkách ÚKZÚZ. Pro vyhledávání přípravků na ochranu rostlin s omezením použití v ochranných pásmech vodních zdrojů v registru uvedeném na webových stránkách ÚKZÚZ je postup následující: 
Registr přípravků na ochranu rostlin, Vyhledávání v registru, Výběr dle omezení pro použití, výběr z předdefinovaných filtrů.  

  • V případě hospodaření na pozemcích nacházejících se v OPVZ nebo PHO podzemního zdroje vody lze vyfiltrovat POR vyloučené pouze z OP II. st. podzemního zdroje vody (ve výběru z předdefinovaných filtrů se zatrhne řádek „Přípravek je vyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů podzemní a povrchové vody“ a současně se zatrhne řádek „Přípravek je vyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů podzemní vody“ a potvrdí se zadání a následně lze ve filtru upřesnit výběr v řádku plodina a typ POR podle biologické funkce, např. se zvolí herbicid a na závěr se dá vyhledat).  
  • V případě hospodaření na pozemcích nacházejících se v OPVZ nebo PHO povrchového zdroje vody lze vyfiltrovat POR vyloučené pouze z OP II. st. povrchové zdroje vody (ve výběru z předdefinovaných filtrů se zatrhne řádek „Přípravek je vyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů podzemní a povrchové vody“ a současně se zatrhne řádek „Přípravek je vyloučen z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů povrchové vody“ a potvrdí se zadání a následně lze ve filtru upřesnit výběr v řádku plodina a typ POR podle biologické funkce např. se zvolí herbicid a na závěr se dá vyhledat).  
  • Vyhledávání POR bez omezení použití v OPVZ Postup: Registr přípravků na ochranu rostlin, Vyhledávání v registru, Výběr dle omezení pro použití – výběr z předdefinovaných filtrů a zde označením současně řádku „Přípravky, které nejsou vyloučené z použití v OPVZ II. stupně“ a řádku „Přípravky, u kterých není uvedeno, že jsou vyloučené z použití v OPVZ II. stupně“ včetně přípravků v kategorii „Nezařazeno“. Získáte tak seznam přípravků bez omezení použití v OPVZ. 

Uživatel je povinen se řídit návodem k použití na obalu POR nebo dalšího prostředku na ochranu rostlin.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu