Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - černá hniloba mrkve

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Hostitelskými rostlinami jsou různé miříkovité rostliny (Apiaceae), z pěstovaných především pak mrkev (Daucus carota), celer (Apium graveolens), petržel (Petroselinum crispum), pastinák (Pastinaca sativa), kopr (Anethum graveolens) a kmín (Carum carvi).
Příznaky napadení
U klíčících rostlin způsobuje zčernání hypokotylu a kořene a je proto jedním z původců padání klíčících rostlin. V pozdějších fázích vegetace se tvoří na listových čepelích, řapících, lodyhách nebo v květenstvích ostře ohraničené, drobné, hnědé až černé nekrotické skvrny, v důsledku čehož dochází k odumírání starších listů. 
Na kořenech se tvoří ostře ohraničené černé propadlé skvrny, které se rozšiřují nejen do šířky, ale i do hloubky kořene. Skvrny se vyskytují především na horní části kořenů („hlavy“), ale často i jejich špičkách. Napadené pletivo vypadá jako zuhelnatělé.
Možnost záměny
Při napadení celeru se na povrchu bulev tvoří rezavě hnědé trhliny, které jsou velmi podobné korkovitosti bulev celeru, kterou způsobuje houba Phoma apiicola a proto jsou tyto dvě choroby často zaměňovány. U petržele podobné příznaky poškození, avšak podstatně slabšího významu, způsobuje příbuzná houba Alternaria petroselini.
Životní cyklus
Zdrojem infekce je osivo, napadené kořeny a posklizňové zbytky, na kterých původce může přežívat až osm let. Z infikovaných listů se pomocí dešťové nebo zálivkové vody rozšiřuje (smývá) na kořeny.
Hospodářský význam
Největší škody však způsobuje na kořenech a choroba je jednoznačně nejčastější a nejzávažnější skládkovou hnilobou.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Monitoring patogenu se provádí přímo sledováním příznaků choroby v porostu.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Preventivní ochrana spočívá v dodržování osevních postupů (minimálně pětiletý odstup při pěstování hostitelských rostlin), skladování zásadně jen zdravých, mechanicky nepoškozených a fyziologicky nepřezrálých kořenů v optimálních podmínkách (teplota do 4 °C, relativní vlhkost 90–95 %) a výběr vhodných odrůd pro dlouhodobé skladování.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Povolené přípravky na ochranu rostlin