Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

volutelová listová spála a odumírání výhonů zimostrázu
Pseudonectria rouselliana (teleom.) - Volutella buxi (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Sordariomycetes čeleď: Nectriaceae

vědecká synonyma: teleom. Pseudonectria buxi, Chaetostroma buxi, Tubercularia buxi, Chaetodoxium buxi anam. Nectriella rousseliana, Nectria rousseliana

EPPO kód: PSNERO

Hostitelské spektrum
Patogen napadá rostliny z rodu zimostráz (Buxus spp.). 
Kultivary se liší různou citlivostí/náchylností k patogenu. Rezistentní druhy ani kultivary zimostrázu nejsou známé. 
Kultivar ‘Green Gem’ je velmi náchylný; kultivary Green Velvet’, ‘Green Mound’ a ‘Green Mountain’ jsou středně náchylné a kultivar ‘Pincushion’ je relativně odolný.
Provádění ochranných opatření
Výběr vhodného, nezastíněného stanoviště s dostatečným prouděním vzduchu a výběr odolného kultivaru. 
Před novou výsadbou je třeba důkladně prohlédnout všechny rostliny, podezřelé vyřadit. 
Přenos je možný i dosud bezpříznakovými rostlinami dovezenými z okrasných školek ze zemí s výskytem choroby, rostliny s latentní infekci mohou být bez příznaků po velmi dlouhou dobu. 
Doporučuje se ponechat nově zakoupené rostliny v izolaci po dobu 3 týdnů. 
Silně napadené rostliny a rostlinné části (větvičky, listy) včas a důsledně odstranit, nekompostovat ale spálit. 
Slabě napadené keře okamžitě silně seříznout (před každým dalším použitím nůžky desinfikovat – líh, Savo aj.) a odstraněné části spálit. 
Náhrada odstraněných rostlin méně náchylnými kultivary. 
Zdravé okolní rostliny následně preventivně ošetřit fungicidy. 
Po obnovení obrůstání novými výhony opakovaně ošetřovat v intervalu 10–14 dnů. 
Odstranit a vyměnit také povrchovou vrstvu půdy pod odstraněnými napadenými rostlinami, pokud je to možné. 
Pravidelně sledovat zdravotní stav nově vysazených rostlin i existujících výsadeb na výskyt chorob (zejména po deštích) a živočišných škůdců, způsobujících poškození rostlin (vstupní brána infekcí). 
Řez a tvarování keřů provádět pouze za suchého počasí. 
Vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem). 
Pravidelná a přiměřená zálivka (minimalizace stresu). 
Zavlažovat podmokem nebo kapkovou závlahou, vyvarovat se svrchní zálivky postřikovači, zejména ve večerních hodinách, minimalizovat dobu ovlhčení listů. Dezinfikovat nádoby (kontejnery), nářadí a nástroje používané při řezu (nože, nůžky, pilky, nůžky na živé ploty aj.), které přišly do kontaktu s infikovaným materiálem. 
Při práci s napadenými rostlinami měnit pracovní oblečení a rukavice, očistit a desinfikovat pracovní obuv. Řízky odebírat pouze ze zdravých rostlin, nejlépe z vrcholů.
Popis patogenu
Růžová až oranžová sporodochia (85–425 µm) s jednobuněčnými sety (až 125×3–5 µm), konidie bezbarvé, jednobuněčné, vřetenovité se zaoblenými konci, 8–12×3–4,5 µm velké, s olejovými kapkami. 
Plodnice pohlavního stadia (perithecium) červenooranžové, hruškovité, 180–285 µm, s nepravidelně rozmístěnými vícebuněčnými sety. Aska (45–75×7–11 µm) s osmi jednobuněčnými askosporami (10–18×3–4,5 µm).
Příznaky napadení
Napadeny mohou být rostliny ve všech růstových a vývojových fázích. Choroba se vyskytuje již brzy na jaře. Zejména jsou napadeny starší rostliny, ale choroba napadá i sazenice. Napadení sazenic se projevuje zaostáváním v růstu, bělavým až světle hnědým zbarvením zasychajících listů či jednotlivých výhonů. 
Patogen napadá především mladé listy a výhony. Listy ve vrcholové části výhonů ztrácejí přirozený lesk a mění zbarvení od světle zelené přes slámově žlutou a nakonec na světle bronzovou. Na výhonech se rychle šíří rezavě hnědé skvrny. Jakmile obepnou celý výhon, část nad nimi odumírá, ale listy neopadávají. Na bázi odumřelých výhonů je často viditelně rozpraskaná odlupující se kůra. Odumřelé dřevo pod kůrou se zbarvuje šedě až černě. 
Na rubové straně napadených odumřelých listů, částečně i na výhonech, se během zimy tvoří růžově zbarvené rozmnožovací orgány (sporodochia se sety), postupně splývající do souvislého povlaku viditelného pouhýma očima. Sporodochia jsou zpočátku broskvově růžová a později lososově oranžová.
Možnost záměny
Možnost záměny s dalšími druhy houbových patogenů napadajících zimostrázy Buxus spp. - Calonectria pseudonaviculata (=Cylindrocladium buxicola), případně Fusarium buxicola, Phomopsis spp., Phytophthora spp. atd. 
Rovněž možnost záměny s abiotickým poškozením rostlin suchem nebo zimními mrazy. 
K laboratorní determinaci je možné použít metodu kultivace ve vlhké komůrce (odříznutá větvička s listy s podezřením na napadení některým z patogenů se vloží do mikroténového sáčku (Petriho misky nebo jiné uzavíratelné nádoby), vloží se navlhčený papírový ubrousek (savý papír nebo kousek novin) a sáček (nádoba) se uzavře a ponechá se v teplé místnosti s teplotou cca 20 °C po dobu 2–3 dnů. 
Rozlišení patogenů je také možné pomocí lupy/mikroskopu (zvětšení 15× a více), rozlišovacím znakem je tvar, velikost a barva spor. 
Typickým příznakem napadení C.buxicola je bílý až světle šedý porost mycelia a konidií vytvořený na spodní straně listů. 
Další, méně významní původci listových skvrnitostí zimostrázu: Hyponectria buxi = Gugnardia buxi – žlutavé skvrny, na nichž jsou později viditelné černé tečky – plodničky. 
Mycosphaerella patouillardina – na okrajích listů světlé, skoro bílé, suché skvrny o průměru asi 2–3 mm. Při vyšší vlhkosti se mohou skvrny slévat a listy opadávají.
Životní cyklus
Patogen se nepohlavně rozmnožuje konidiemi, které vznikají na spodní straně napadených listů ve sporodochiích. Konidie se šíří prostřednictvím vodních kapek přenášených větrem, k infekci je potřebná vysoká relativní vlhkost vzduchu a ovlhčení. K infekci dochází přes drobná poranění způsobená hmyzem nebo abiotickými faktory nebo řezné rány. Napadené listy zasychají, ale zůstávají dlouho výhonech a opadávají až během zimy a na jaře. 
Patogen přezimuje v opadlých infikovaných listech, v nichž se na jaře tvoří plodnice pohlavního stadia (perithecia) ve kterých na jaře dozrávají askospory. Zralé askospory jsou roznášeny větrem a kapkami vody na nové listy a výhony a způsobují nové primární infekce. 
Vývoj probíhá v poměrně širokém teplotním rozmezí 10–35 °C, optimální je teplota 20–25 °C a dlouhodobě ovlhčení deštěm nebo závlahou.
Hospodářský význam
Méně významná choroba zimostrázu, za příznivých podmínek však může způsobit značné škody pěstitelům v okrasných školkách i trvalých výsadbách.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu