Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - padlí miříkovitých

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Jedná se o celosvětově rozšířeného oligofágního patogena, který napadá většinu rostlin z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Kromě pěstovaných plodin jako je mrkev, petržel, pastinák, kopr, fenykl, kmín, libeček, anýz a koriandr, napadá i mnoho volně rostoucích rostlin (kerblík, krabilice, bolehlav, bršlice, bedrník, tetlucha, bolševník a další).
Příznaky napadení
Na všech nadzemních částech (listy, řapíky, stonky, květenství i plody nažky) vznikají bělavé, moučnaté povlaky původce choroby, které se postupně zbarvují do špinavě hnědošedé. Na starších povlacích, které částečně tmavnou, se později objevují velmi drobné, tmavé, kulovité plodničky (kleistotecia). Napadené části jsou křehké, zbarvuje se do šedozelena a špatně rostou. Největší škody jsou způsobovány v letech se suchým a horkým létem. Napadená nať není použitelná ke kulinářským účelům a z důvodu nebezpečí střevních kolik ani ke zkrmování (zejména u koní a králíků). Vlivem zmíněných povlaků se snižuje intenzita asimilace a proto v případě intenzivnějšího a včasného napadení je zpomalen celkový růst rostlin s následným snížením výnosu kořenů.
Životní cyklus
I když ke klíčení spor je potřebná vysoká vzdušná vlhkost, přímé ovlhčení listů (déšť, rosa) klíčení spor brzdí. Výskyt a vývoj tohoto padlí podporuje především horké, suché a slunečné počasí. Proto také k intenzivnímu napadení dochází většinou až v srpnu. Patogen přezimuje především na zbytcích napadené natě ve formě plodniček, z nichž se na jaře uvolňují výtrusy. Za vegetace se rozšiřuje pomocí nepohlavních výtrusů (konidií). Houba roste jen na povrchu rostlin a do buněk pokožky pronikají pouze prostřednictvím haustorií. Na velké vzdálenosti se šíří především semeny, která vyrostla na napadených rostlinách. Pro rozvoj choroby je optimální i nevyvážená výživa, především přehnojení dusíkem.
Hospodářský význam
Největší škody jsou způsobovány především u petržele a mrkve, ale škody způsobuje prakticky u všech druhů rostlin z čeledi miříkovitých (např. fenykl, kmín, pastinák, kopr, celer a řada planě rostoucích mrkvovitých rostlin). Před několika málo desítkami let bylo toto padlí známou, ale téměř neškodnou chorobou u petržele a prakticky neznámou u mrkve. V současnosti je u mrkve zcela běžnou a občas škodící chorobou a u petržele chorobou zcela běžnou, středně škodlivou.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdcem.
Provádění ochranných opatření
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
Základem ochrany je důsledná likvidace posklizňových zbytků včetně hluboké orby, nepřehnojování dusíkem a zavlažování porostů v době sucha. Důležitá je i prostorová izolace mezi porosty jednotlivých hostitelských rostlin (např. mrkve a petržele).
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Chemicky je možné rostliny ošetřovat v druhé polovině července, nejpozději při objevení se prvních příznaků. Postřiky jsou odůvodnitelné zejména za předpokladu, že se očekává dlouhodobější suché a teplé počasí.
Povolené přípravky na ochranu rostlin