Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - dřepčík olejkový

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Ozimá řepka a další přezimující brukvovité rostliny.
Popis škůdce
Brouci kolem 3-4,5 mm, jednobarevně černomodrý nebo zelenomodrý, jen části noh a hlavy jsou červenohnědé. 
Larvy jsou bělavé, s hnědou hlavou a nohami (3 páry hrudních končetin). Hrudní a anální štítky jsou tmavé. Na análním štítku jsou 2 vzhůru zakřivené drápky. Dosahují délky 7 mm.
Možnost záměny škůdce
Dospělci dřepčíka olejkového se mohou zaměnit s dřepčíky rodu Phyllotreta, kteří jsou menší a v porostech bývají mnohem početnější. Na rozdíl od rodů Phyllotreta a Chaetocnema  má 10 tykadlových článků.
V jarním období je možno zaměnit larvy dřepčíka olejkového s larvami krytonosců, které jsou na rozdíl od larev dřepčíků beznohé!
Příznaky poškození
Dospělci poškozují drobným žírem (dírkováním) rostliny. Toto poškození je však poměrně nenápadné a snadno se přehlédne. Vylíhlé larvy se zavrtávají do řapíků nejčastěji srdéčkových listů, které prožírají. Žír pokračuje do kořenového krčku a báze lodyhy. Rostliny s poškozenými srdéčky snadno vymrzají, listy žloutnou, vadnou a zahnívají. Někdy bývá vyžrán i vegetační vrchol. Později se zevnitř prožrané lodyhy řepky snadno lámou a praskají.
Možnost záměny poškození
Poškození dospělci se dá zaměnit s poškozením jiných druhů dřepčíků na řepce nebo s poškozením dospělce krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma). 
Poškození larev se dá zaměnit v časně jarním období za poškození houbami nebo za poškození vlivem nepříznivých zimních podmínek. Někdy se zaměňuje v jarním období i za poškození larvami krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) nebo krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus).
Životní cyklus
Brouci perforují listy. Samička klade vajíčka od konce září jednotlivě do půdy k patám hostitelských rostlin. Mírné počasí na podzim a v zimě podporuje napadení, samice kladou do poklesu teplot pod 5 °C. Brouci jsou aktivní při teplotách nad 6 °C, optimální teplota pro nálet brouků se však pohybuje kolem 16 °C a výše. Vylíhlé larvy se zavrtávají do řapíků nejčastěji srdéčkových listů, které prožírají. Žír pokračuje do kořenového krčku a báze lodyhy. Rostliny s poškozenými srdéčky snadno vymrzají, listy žloutnou, vadnou a zahnívají. Později se zevnitř prožrané lodyhy řepky snadno lámou a praskají. 
Mírné počasí na podzim a během celé zimy podporuje napadení.
Hospodářský význam
Hospodářsky významné škody mohou způsobit pouze larvy koncem zimy a na jaře. V ČR se význam tohoto škůdce každoročně zvyšuje.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Zjišťuje se počet dospělců na 1 m řádku na podzim a počet larev na 1 rostlinu na jaře. Při kontrole počtu larev se na 10 místech porostu odebere 5 v řádku po sobě rostoucích rostlin, kterým se podélně rozřežou lodyhy a řapíky listů a spočítají se larvy dřepčíka olejkového.
Pro monitoring letové aktivity dospělců se využívají Mörickeho misky nebo žluté lepové desky. Optické lapáky se umístí při vzcházení řepky na 2 protilehlé strany pozemku nejméně 10 m od jeho okraje směrem do porostu. Položí se přímo na půdu a naplní se do 3/4 vodou spolu se smáčedlem. Množství brouků se kontroluje tak, že se obsah misky přelije přes husté síto a brouci se po usušení určí a spočítají. 
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
1 brouk na 1 m řádku na podzim;
1 larva na 1 rostlinu brzy z jara.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Ochranný obsev  
Výdrol řepky olejky může působit jako záchytná plocha pro dřepčíka olejkového a chránit tak od silných náletů do sousední tržní plodiny. V pokusech tento přístup snížil napadení rostlin dospělci až o 88 % a poškození napadení larvami až o 76 %. Toto vedlo též k vyšší hustotě rostlin a ke snížení počtu larev v rostlinách. Zmiňované výhody nebyly prokázány vždy a byly proměnlivé. Je však pravděpodobné, že relativně velké plochy ochranných obsevů budou přinášet výhody, zejména pokud zůstanou na místě až poté, co dojde k migraci dospělců dřepčíka. Účinné mohou být také systémy postavené na podsevech.
Ošetření osiva 
Pokud je k dispozici po zákazu NNI, je pravděpodobné, že poskytne pouze nízkou účinnost a bude dražší než použití pyretroidů. 
Odolná odrůda 
Neexistují žádné jasné studie, které by naznačovaly, že se odrůdy liší v náchylnosti nebo přitažlivosti pro dřepčíka olejkového. Tato oblast, spolu s dalšími charakteristikami, např. s robustností rostlin, vyžaduje další zkoumání. 
Management posklizňových zbytků 
Pole, na kterých se řepka olejka v posledních 3 letech nepěstovala (ani v jeho okolí), bude pod menším počátečním tlakem dřepčíka olejkového. Přítomnost obilného strniště / slámy a jeho efekt na dřepčíka nejsou prozatím dostatečně prozkoumány. 
Půdní vlhkost 
Dostatečná úroveň půdní vláhy během vzcházení řepky je zvláště kritická. 
Datum výsevu 
Časné setí zvyšuje pravděpodobnost, že se plodina objeví před začátkem migrace dřepčíka. Pozdní výsev (druhá polovina září) může mít za následek to, že řepka vzejde po migračním vrcholu – tyto plochy jsou prokazatelně méně napadeny larvami. 
Hustota výsevu 
Obecně lze říci, že na výnos má zvýšená hustota výsevu malý efekt, pokud nejsou podmínky během založení porostu nevhodné (sucho). Je zajímavé, že vyšší výsevek je spojen s vyšším počtem larev na hektar, což by mohlo podporovat populace dřepčíka do další sezóny. Ideální je dosáhnout hustoty rostlin okolo 15–20 rostlin/m2
Doprovodné plodiny 
Neoficiální studie naznačují, že některé druhy plodin by mohly hrát roli v managementu dřepčíka olejového a to např. maskováním plodiny od napadení dřepčíkem. Částečně bylo zjištěno, že výrazně menší poškození bylo zjištěno u řepky ve fázi 2–5 pravých listů pěstované ve směsi s jetelem alexandrijským nebo ve směsi hořčice a jetele. 
Metody zpracování půdy  
Metody bez zpracování půdy jsou známy pro své výhody spojené se schopností půd zadržovat větší množství vody a vyznačujíc se vyšším výskytem přirozených nepřátel škůdců. Existuje jen málo spolehlivých důkazů, které by prokazovaly, že to vede k definitivnímu snížení poškození dřepčíkem olejkovým, ale výsledky současně vedených pokusů jsou povzbudivé. 
Řízená defoliace 
Larvy dřepčíka olejkového jsou přítomny převážně v řapících rostlin než ve stonku. Studie potvrzují, že řízená defoliace významně snížila počty larev (o 23–55 %). Nejúčinnější se potvrdila opožděná defoliace před prodlužováním stonku. Pokusy dále potvrdily, že pastvou ovcí se snížil počet larev o 51 %. Vědci ale nezjistili významné zvýšení výnosu u plodin se sníženou populací larev. Je zajímavé, že defoliace také snížila intenzitu napadení fomou (srovnatelné s fungicidním ošetření). 
Zvýšení odolnosti plodin 
Managment, který zvyšuje odolnost plodin (např. regulace výživy a růstu), může ovlivnit fitness rostlin. které pak mohou snáze snášet poškození larev. Chybí však důkazy.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V dospělcích i larvách parazitují někteří blanokřídlí – lumčíci z rodu Tersilochus. Vajíčka a larvy hubí střevlíci.
Chemická ochrana rostlin
Ošetření se provádí na dospělce dříve, než dojde k vykladení vajíček. Vzhledem k náletu dospělců do porostu během celého podzimu je nutno počítat v případě signalizace ošetření i vícekrát během podzimu (po zákazu moření NNI). Účinnost ochrany prováděná na larvy je nízká. Dospělce hubí i insekticidní aplikace cílené proti jiným škůdcům.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
V ČR byla prokázána u řady populací dřepčíka olejkového rezistence vůči pyretroidům, zejména vůči účinným látkám lambda-cyhalothrinu, deltamethrinu a cypermethrinu. Existuje riziko výskytu rezistence také vůči neonikotinoidům.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ošetření je možno ověřit na podzim kontrolou přítomnosti dospělců v porostu nebo kontrolou žíru larvy rozříznutím srdéčka rostliny nebo silnějších řapíků listů v předjarním období.