Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - krytonosec čtyřzubý

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Řepka olejka ozimá forma, brukvovitá zelenina (nejvíce kedluben, méně často květák, kapusta a zelí), mnoho druhů brukvovitých plevelných rostlin.
Popis škůdce
Dospělci jsou 3–4 mm dlouzí,  černí, hnědě opýření s rezavými chodidly a tykadly. Tělo je zavalité, hlava je typická dlouhým noscem a lomenými tykadly. Na krovkách za štítem je zřetelná bílá skvrna. 
Larvy jsou bělavé, beznohé, rohlíčkovitě prohnuté, nejčastěji 4-5 mm dlouhé, se žlutohnědou až hnědou hlavou.
Možnost záměny škůdce
Možná záměna s dospělci krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) - jednobarevné šedavé zbarvení bez rezavých tykadel a chodidel, mírně větší (3–4 mm). Za štítem chybí zřetelná světlá skvrna.
Larvy se mohou rovněž zaměnit s larvami krytonosce řepkového. Rozlišení je obtížné podle šířky a délky hlavové schránky. V praxi se neprovádí.
Příznaky poškození
Prvním příznakem výskytu dospělců v porostech je dírkování v čepelích listů. 
Vykousané řapíky listů. Listy řepky v důsledku žíru larev v řapíku postupně žloutnou. Řapíky jsou prakticky zničeny četnými chodbičkami vyplněnými drtí. Opad listů však nezpůsobuje řepce žádné škody, protože jsou v době opadu již zastíněné vzrostlými rostlinami. Napadené rostliny někdy nouzově dozrávají.
Možnost záměny poškození
Poškození je zaměnitelné s poškození dospělci či larvami krytonosce řepkového. Vzhledem k jinému způsobu počátečního poškození rostliny malými larvami je rozlišení výskytu obou druhů zpočátku relativně jednoduché. Rozříznutím stonku řepky na konci květu je rozlišení podle příznaků poškození nemožné.
Životní cyklus
Dospělci krytonosce čtyřzubého přezimují v půdě. Při dosažení teploty půdy 5–7 °C, nastává při teplotách nad 10 °C letová aktivita brouků. K hromadnému přeletu brouků k. čtyřzubého do porostů řepky dochází při teplotách vzduchu nad 14 °C. Samičky kladou vajíčka ve skupinkách do řapíku listu nebo do hlavního nervu. Ke kladení dochází podle průběhu teplot za 7–10 dnů po prvním hromadném náletu brouků do porostů. Vylíhlé larvy poškozují řapíky, později i stonek. Z řapíku listů se larvy prokousávají do stonku jen při silném výskytu až v době květu řepky. Vykousávají dřeň stonku a v místech poškození se často šíří houbové choroby. Na konci vývoje opouští rostlinu a kuklí se v půdě. Larvy nezpůsobují během intenzivního prodlužovacího růstu žádné deformace, praskání nebo jiné poškození stonku Má jednu generaci v roce. 
Hromadný přelet do řepky nastává později než přelet krytonosce řepkového.
Hospodářský význam
Larvy způsobují hospodářsky méně závažné škody než larvy krytonosce řepkového. Při slabém výskytu mohou být škody minimální. Při silnějším výskytu způsobují škody zejména houbové choroby stonku v místech mechanického poškození larvami. V jarní řepce krytonosec čtyřzubý neškodí.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Monitoring náletu do porostů se provádí pomocí Mörickeho miskek nebo žlutých lepových desek. Škodlivost závisí na mnoha dalších faktorech. V praxi je třeba vždy rozlišit, zda se jedná o krytonosce řepkového nebo krytonosce čtyřzubého. Krytonosec čtyřzubý se zpravidla vyskytuje později než krytonosec řepkový, ale v některých letech se mohou vyskytnout i současně.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
3 brouci na optický lapák a den, kdy denní maximální teploty dosahují 6 °C. Tento práh škodlivosti se doporučuje využívat při intenzivním pěstování řepky v oblastech, kde dochází k pravidelnému napadení porostů houbovými chorobami závislými na poškození rostlin krytonosci.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Významným preventivním opatřením je prostorová i časová izolace porostů brukvovitých rostlin. Důležité je také odstranění posklizňových zbytků a v případě silnějšího napadení porostů hluboká orba po sklizni. Tím se zaklopí do větších hloubek kukly nebo čerstvě vylíhlí dospělci, čímž se významně sníží počet přezimujících dospělců. Vzhledem k tomu, že část dospělců následně přezimuje mimo zemědělskou půdu, je pozdější orba již méně účinná. 
Podpora přirozeně se vyskytujících blanokřídlých parazotoidů. Larvy krytonosců hubí larvy blanokřídlých parazitoidů z rodu Tersilochus, zejména Tersicholus fulvipes. Při dodržení preventivních opatření jsou však zároveň hubeni i tito přirození nepřátelé. Samičky krytonosců přednostně vyhledávají ke kladení silnější rostliny. V případě již začínající deformace stonků se nesmí pokračovat v přihnojování dusíkem, protože ten ještě zvýrazňuje deformace a praskání stonků.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Aplikace musí být provedena před kladením vajíček samičkami. Opožděné ošetření výrazně snižuje účinnost aplikace. Termín ošetření proti krytonosci čtyřzubému je obvykle o 7–14 dní později než u krytonosce řepkového. Nemusí to však platit v každém roce. První výskyty v porostech mohou být stejné jako u krytonosce řepkového, zejména při náhlém prudkém vzestupu teplot na jaře. Krytonosec čtyřzubý se může v porostech objevovat a klást vajíčka i těsně před začátkem květu, kdy však většinou větší škody již nezpůsobuje. Ošetřit je nutné především porosty slabé a špatně přezimované, jestliže se nebudou zaorávat.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
V ČR byla prokázána u řady populací krytonosce čtyřzubého rezistence vůči pyretroidům, zejména vůči účinným látkám lambda-cyhalothrinu a thiaclopridu (BISCAYA 240 OD).
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ošetření je možno ověřit podle počtu žloutnoucích a opadávajících nejstarších spodních listů v období na začátku květu. Při rozříznutí stonku koncem květu se jen obtížně rozlišují škody způsobené larvami krytonosce čtyřzubého a řepkového.