Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - krytonosec šešulový

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Řepka olejná ozimá, jarní řepka, brukvovitá zelenina (semenné porosty) a mnoho druhů brukvovitých plevelných rostlin (úhorník, hulevník aj.). Prakticky nenapadají porosty hořčice.
Popis škůdce
Dospělci jsou 2,5–3 mm velcí. Tělo je zavalité, hlava je typická dlouhým noscem a lomenými tykadly. Zbarvení je jednobarevné šedé s černými chodidly. 
Larvy jsou rohlíčkovitě prohnuté, bělavé, beznohé s hnědou hlavou. Na konci svého vývoje je 3–4,5 mm velká a v šešulích se vyskytuje jednotlivě.
Možnost záměny škůdce
Možná je záměna s dospělci ostatních druhů krytonosců – k. řepkový (Ceutorhynchus napi), k. zelný (Ceutorhynchus pleurostigma), k. čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus). Dospělci se objevují v porostu obvykle až od začátku květu, zejména v květenství jsou nápadní a snadno se v porostu zjistí. V tomto období je výskyt dospělců jiných hospodářsky významných druhů krytonosců v řepce minimální. 
Šešule jsou napadány také larvami bejlomorky kapustové (Dasineura brassicae).  Larvy lze snadno odlišit. Larva krytonosce je beznohá a má barevně odlišenou, světle hnědou hlavu, na konci svého vývoje je 3–4,5 mm velká a v šešulích se vyskytuje jednotlivě. Larvy bejlomorky jsou beznohé, bezhlavé, celé bělavé a v šešuli se jich vyskytuje vždy větší množství (10–100 larev).
Příznaky poškození
Dospělci poškozují drobným žírem vrcholové partie rostlin, škody jsou bezvýznamné. 
Šešuli s vyvíjející larvou lze rozpoznat jen obtížně. Larva je obvykle nalezena pouze náhodně. Poškozenou šešuli lze od nenapadených spolehlivě rozeznat až po opuštění larvy, kdy je v boku šešule nápadný asi 1 mm velký otvor. Šešule je až do sklizně uzavřena. Larva v šešuli obvykle poškodí jen 2–3 semena a ostatní se vyvíjejí normálně.
Možnost záměny poškození
Poškození šešulí je zaměnitelné s poškození larvami bejlomorky kapustové. Šešule poškozené larvami bejlomorky jsou nápadně žlutavé, zduřelé a otevírající se. Později hnědnou a zasychají.
Životní cyklus
Brouci přezimují pod listím, zbytky rostlin apod. Letová aktivita brouků nastává při teplotách nad 15 °C. K hromadnému přeletu brouků krytonosce šešulového do porostů řepky dochází při teplotách vzduchu nad 18 °C. První dospělci se objevují obvykle se začátkem květu řepky. Po úživném žíru klade samička vajíčka na mladé šešule. K tomu je ve stěně šešule vykousán otvor. Po 8–9 dnech se líhne larva a vyžírá tvořící se semena. Larva na konci svého vývoje opouští šešuli kruhovým otvorem a kuklí se v půdě. V červenci a srpnu se objevují mladí brouci nové generace, kteří přezimují. Krytonosec šešulový má jednu generaci do roka. 
Výskyt podporuje teplé počasí v období květu řepky.
Hospodářský význam
Dospělci se v porostech řepky objevují často ve velkém množství, ale významné škody nezpůsobují a škodlivost larev je v posledním období obvykle malá. Larvám stačí k vývoji poškodit jen několik málo semen, šešule dále nepraská a výrazně se nedeformuje. 
Při vysokém výskytu dospělců krytonosce šešulového dochází k poškození malých šešulí a k predispozici pro škodlivé výskyty houbových chorob. Hodnoty prahu škodlivosti jsou často mnohonásobně překračovány, aniž by docházelo k poškození porostů. Při silnějším výskytu mohou v některých letech způsobovat škody zejména houbové choroby šešulí v místech mechanického poškození dospělci i vylézajícími larvami krytonosců. Škodlivost krytonosce šešulového postupně narůstá.
V literatuře často uváděný symbiotický vztah mezi bejlomorkou kapustovou a krytonoscem šešulovým, nebyl výzkumem prokázán. Bejlomorka může klást vajíčka do otvorů po kladení vajíček samičkou krytonosce.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Zjišťuje se počet dospělců krytonosce šešulového na rostlinách od fáze zeleného poupěte do konce květu. Pozorování se provádí při minimálních dopoledních teplotách 15 °C.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
1 brouk na rostlinu v období od žlutého poupěte do konce květu (ve fázi 59–69 BBCH).
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Z agrotechnických metod je třeba zdůraznit prostorovou i časovou izolaci nově zakládaných porostů. Dodržovat správný osevní postup. Důležitá je i regulace brukvovitých plevelů. Nutná je prostorová izolace alespoň 1000 m porostů ozimé řepky od řepky jarní. 
Podpora přirozeně se vyskytujících blanokřídlých parazitoidů parazitujících na dospělcích nebo larvách.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Cílená chemická ochrana se proti k. šešulovému se zpravidla neprovádí. Výskyty potlačují aplikace cílené proti šešulovým škůdcům (např. bejlomorce kapustové). 
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
V ČR byla prokázána u řady populací krytonosce šešulového rezistence vůči pyretroidům, zejména vůči účinným látkám lambda-cyhalothrinu, deltamethrinu a cypermethrinu. Existuje riziko výskytu rezistence také vůči neonikotinoidům. 
Hodnocení účinnosti ochrany
Na účinnost ochrany je možno usuzovat podle výskytu brouků za 2–4 dny po ošetření insekticidy. Pokud není výskyt brouků významně snížen oproti výskytu před ošetřením, je možné, že populace krytonosce šešulového je použitému insekticidu rezistentní.