Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - bejlomorka kapustová

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Ozimá a jarní řepka, všechny ostatní brukvovité plodiny pěstované na semeno a brukvovité plevele.
Popis škůdce
Dospělci jsou 1,2–2 mm dlouzí, podobní drobným muškám. Mají dlouhé nohy i tykadla, tmavou hruď porostlou šedými chloupky a načervenalý zadeček. Na každém článku zadečku jsou příčné pásky porostlé černými a bílými chloupky. Jeden pár křídel.
Larvy žlutobílé, beznohé a bezhlavé, dosahující délky 2 mm.
Možnost záměny škůdce
Pozor na záměnu bejlomorky s jejími blanokřídlými parazity. Dobře lze odlišit bejlomorky od blanokřídlých parazitoidů zachycených v Mörickeho miskách. Parazitoidi mají dva páry blanitých křídel, v poměru k tělu kratší nohy než dospělci bejlomorky. Parazitoidi mají také stopkatý tmavý zadeček (podobně jako vosy či mravenci) a jsou pohyblivější, rychlejší a častěji létají.
Larvy bejlomorky je možno v šešulích snadno odlišit od larev krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus). Larva krytonosce je beznohá s barevně odlišenou světlou hlavou, v šešulích se vyskytuje jednotlivě. Larvy bejlomorky jsou beznohé, bezhlavé a v šešuli se jich vyskytuje vždy větší množství.
Příznaky poškození
Larvy způsobují žloutnutí, výrazné deformace a zduření šešulí. Larvy nepoškozují přímo semena, ale sají na chlopních. Šešule se postupně otevírají a semena vypadávají. V období sklizně jsou již šešule zaschlé nebo poškozené houbovými chorobami.
Možnost záměny poškození
Poškozené šešule larvami bejlomorek je možno zaměnit s poškozením houbovými chorobami či jejich mechanickým poškozením.
Životní cyklus
Bejlomorka kapustová přezimuje ve stadiu kukly v půdě na polích po řepce. Část kukel může v půdě přeležet do dalšího roku, výjimečně přeleží v půdě až 5 let. V květnu se objevují dospělci první generace. Opouštějí kuklu v půdě především v ranních a dopoledních hodinách, záhy se páří a kladou vajíčka ve skupinkách do šešulí. Samci létají převážně u země, kde probíhá kopulace a brzy hynou. Samičky se pohybují v okolí květů a šešulí řepky. Maximum jejich výskytu bývá v poledních a odpoledních hodinách za bezvětrného slunečného počasí. Ve večerních a nočních hodinách se v porostu nedají zjistit. Během života dospělci téměř nepřijímají potravu. Žijí jen velmi krátce 1–3 dny. Oplodněné samičky vyhledávají ke kladení i mechanicky nepoškozené šešule prakticky všech velikostí, i když dávají přednost mladým šešulím do 3 cm. Samičky kladou několik desítek vajíček, ale protože do jedné šešule klade několik samiček, může se vyvíjet v jedné šešuli více jak 100 drobných larev. Šešule se otevírají a larvy je před kuklením opouští. Kuklí se v zemi v hloubce maximálně do 5 cm. Doba kuklení trvá 5–15 dní. Vývoj jedné generace tak trvá maximálně 3–4 týdny. 
Dospělci druhé generace se vyskytují koncem května nebo počátkem června. Dospělci kladou vajíčka i do velkých mechanicky nepoškozených šešulí. Do roka se vyvíjí až 5 generací. Na ozimé řepce škodí pouze první dvě generace. Škodlivost druhé generace je v letech různá v závislosti na průběhu počasí. 
Výskyt podporuje delší období, kdy je horké suché slunečné a bezvětrné počasí. Denní teploty do 15 °C výrazně omezují škodlivost. Delší období tropických teplot (okolo 30 °C) a sucha nebezpečí poškození dramaticky zvyšují.
Hospodářský význam
Na přelomu tisíciletí působila bejlomorka kapustová v ČR závažné škody. Způsobovala až 30 % ztráty na výnosech řepky. V letech 2004 až 2010 způsobovala pouze škody lokální. Více poškozeny bývají zejména okraje porostů a porosty řídké a nevyrovnané. V roce 2011 způsobila opět velké škody, které se zvýšily vhodnými podmínkami pro vývoj druhá generace, která klade vajíčka v průběhu června. Škodlivost se zvyšuje vypadáváním zdravých semen z předčasně puklých šešulí. Nejvíce jsou poškozovány okrajové části pozemků do hloubky 25–50 m. Dochází ke snižování výnosu.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Zjišťuje se výskyt dospělců v porostech od žlutého poupěte do konce květu řepky (fáze 59–69 BBCH). Dospělce lze pozorovat v porostech vizuálně, což je obtížné a vyžaduje to zkušenosti. Pozorování je nutné provádět za teplého suchého slunečného počasí v poledních a odpoledních hodinách, kdy teplota v dopoledních hodinách dosáhne alespoň 15 °C. Pozorování se provádí na protilehlých stranách honu (bloku) ve vzdálenosti 5 m od okraje porostu, kde se vždy namátkově vybere a prohlédne, rovnoběžně s okrajem, 25 rostlin (vždy po 10 krocích 1 rostlina). Dospělci se mohou snadno zaměnit s drobným blanokřídlým hmyzem. Sledování může být zkresleno nesprávným termínem, protože bejlomorky jsou v porostech zjistitelné jen krátkou dobu.
V oblastech se škodlivým výskytem bejlomorky se doporučuje monitorovat dospělce pomocí Mörickeho misek. Misky umístěné na zemi jsou atraktivní pro samce i samičky bejlomorek a dávají objektivní obraz o líhnutí dospělců. Misky umístěné v zóně květů jsou atraktivní pouze pro kladoucí samičky. Dávají tak lepší přehled o kladení vajíček, a tím o skutečné škodlivosti bejlomorky kapustové.
Prognóza výskytu
Vysoké teploty, suché a slunečné počasí v období květu zvyšuje riziko silného výskytu.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
1 samička na 4 květenství. 
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Z agrotechnických opatření je významná hluboká orba pozemků po sklizni řepky v případě silného napadení šešulí. Toto opatření řeší i přeležení kukel několik let v půdě. Vzhledem k tomu, že dospělci bejlomorek jsou špatní letci, je důležitá časová i prostorová izolace nově zakládaných porostů řepky od ploch, kde byla pěstována řepka v posledních 3 letech. Vzhledem k namnožení více generací bejlomorky by se neměla pěstovat jarní a ozimá řepka v menší vzdálenosti než 1000 m od sebe. 
Při pravidelném škodlivém výskytu bejlomorky v regionu se doporučuje preventivní ošetření stimulátory růstu na bázi nitrofenolátů nejpozději při na začátku květu (BBCH 61–63). Později je vhodnější kombinovat tyto látky s insekticidy. Ke konci kvetení je ošetření nitrofenoláty již neúčelné. Nitrofenoláty nejsou insekticidy, zpevní šešule během jejich růstu a pozitivně ovlivňují metabolizmus rostlin. 
Podpora antagonistů, v přirozených podmínkách parazituje v populaci bejlomorek mnoho druhů blanokřídlých parazitoidů - např. Aphanogmus abdominalis nebo druhy rodu Platygaster. Střevlíci likvidují mnoho larev dokončujících vývoj v půdě. V dlouhodobě chemicky neošetřovaných porostech dosahuje parazitace podle západoevropských zdrojů 50–80 %. V našich intenzivně ošetřovaných porostech je parazitace velmi nízká.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Přestože jsou kritická čísla velmi nízká, je vhodné je dodržet. Často v porostech zdánlivě bez výskytu dospělců se následně objeví i poměrně významné poškození šešulí larvami. Účinnost ochrany ovlivňuje nejen výběr přípravku, ale i termín ošetření. Ošetření kontaktními insekticidy je vhodné provést v době letu bejlomorek v zóně květů. V tomto termínu je však největší nebezpečí poškození včel a jiných necílových užitečných organizmů. Podle výskytu dospělců druhé generace bejlomorky v porostech je nutné ošetření v některých letech opakovat.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Rezistence nebyla zjištěna. Vzhledem k nutnosti každoročního ošetření je nutné dodržovat zásady antirezistentní strategie - zejména neošetřovat preventivně bez prokazatelného výskytu škůdce v porostu. Ošetření pyretroidy může zvýšit rezistenci blýskáčka řepkového, protože v termínu aplikace se v porostech vyskytují jeho larvy.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany je možno ověřit podle počtu poškozených šešulí v době růstu zelených šešulí.