Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - nádorovitost kořenů brukvovitých

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Patogen napadá všechny rostliny z čeledi brukvovité (Brassicaceae), tzn. brukvovité zeleniny (hlávkové zelí, květák, brokolici, kedluben, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kadeřávek, pekingské zelí, čínské zelí, tuřín, vodnici, ředkvičky, ředkev), brukvovité olejniny (řepku, řepici, hořčici), brukvovité plodiny používané na zelené hnojení, brukvovité plevele (ředkev ohnici, hořčici ohnici, penízek rolní, kokošku pastuší tobolku aj.) a okrasné rostliny (např. zástupce rodů Alyssum, Arabis, Aubrietia, Cheiranthus, Cochleria, Descurainia, Draba, Hesperis, Iberis, Lepidium Lunaria, Matthiola, Sysimbrium). Mimo čeleď brukvovitých např. rezeda vonná, lichořeřišnice větší, jetel plazivý, jílek vytrvalý, srha laločnatá, medyněk vlnatý, jahodníky, mák vlčí.
Příznaky napadení
hořčice bílá, řepka olejná
Napadené rostliny jsou menší, mají žlutozelené nebo fialové listy, často vadnou. Na kořenech jsou viditelná nepravidelná ztloustlá místa - později boule různého tvaru (perličkovité, vřetenovité nebo kulovité) a velikosti. Zpočátku jsou bělavé, kompaktní, později vnitřní pletivo hnědne nebo je šedobílé, ke konci vegetace se nádory rozpadají. 
brukvovitá zelenina
Na kořenech se vytvářejí nádory (boule) různého tvaru (perličkovité, vřetenovité, kulovité apod.) a velikosti (často o hmotnosti větší než 1 kg), které velmi brzy podléhají druhotnému bakteriálnímu rozpadu. Vlivem poškození kořenové soustavy a tím omezeného přísunu vody a živin rostliny rostou pomaleji, nevytvářejí konzumní části nebo ty jsou jen podřadné kvality. V prvních fázích rostliny vadnou jen za slunného počasí, později je vadnutí trvalé. Starší listy postupně žloutnou nebo se zbarvují do červena až fialova. Silněji napadené rostliny hynou.
Možnost záměny
Hálky způsobené patogenem P. brassicae je možné zaměnit s hálkami, které způsobuje krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma). Rozdíl je vidět na řezu, kdy u krytonosce zelného je hálka dutá s jednou nebo více larvami nebo již bez larev.
Životní cyklus
V půdě patogen přežívá ve formě velmi malých (3 μm) trvalých spor. Vyklíčené spory (primární zoospory) aktivně vyhledávají kořenové vlásky a pronikají do nich. Zde vznikají primární plasmodia, z nich gamety a nakonec bičíkaté sekundární zoospory, které opouštějí kořenové vlásky. Tím končí primární cyklus, který probíhá u všech rostlin čeledi Brassicaceae i rezistentních a dokonce i u rostlin jiných botanických čeledí (viz hostitelské spektrum). Sekundární zoospory se v půdě shlukují v zygoty, které pronikají do mladých kořenů, kde vznikají sekundární plasmodia. Jejich činností dochází ke zvětšení (hypertrofii) a zmnožení (hyperplazii) buněk hostitele, a tím k tvorbě nádorů na kořenech. Ve zvětšených buňkách kořenů se vytváří obrovské množství trvalých spor, které se po rozpadu kořenů dostávají do půdy. Tím je cyklus uzavřen. Optimální teplota půdy pro klíčení trvalých spor je 18 až 25 °C a minimální půdní vlhkost 50 % maximální vodní kapacity, s optimem 70 až 90 %.
Hospodářský význam
Hospodářsky významné onemocnění kulturních brukvovitých rostlin se zvyšujícím se významem v pěstování (ve spojitosti s pěstováním řepky olejky). Výskyt choroby v ČR je lokální na zamořených lokalitách často ohniskový. Choroba je na zamořených lokalitách nejčastěji evidována v porostech z výdrolu a v porostech setých před agronomickým termínem pro danou oblast. Informace o výskytu lze nalézt na interaktivní mapě zde. Jedná se o výstup projektu NAZV QJ1310227:0 řešitelského týmu ČZU. Existuje více ras patogenu, znalosti o výskytu jednotlivých ras v ČR nejsou zatím k dispozici. 
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Provádí se odběrem rostlin v porostu (opakovaně na více místech) a vyhodnocením kořenů. Přítomnost trvalých spor patogenu v půdě je možné stanovit odběrem půdy, na které jsou ve skleníkových podmínkách pěstované citlivé druhy brukvovitých k patogenu. Metoda je časově náročná.
Rozhodování o provedení ošetření
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Rozhodování o provedení ošetření vychází ze znalosti výskytů patogenu na daném pozemku v předcházejících letech.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Zabránit zamoření dosud zdravých pozemků. Udržovat optimální pH. Přerušit osevní sled brukvovitých minimálně na 6 let. V lokalitě výskytu před výsevem brukvovité plodiny provést vápnění půdy. Dodržet agronomický termín setí pro danou lokalitu (nesít řepku olejku ozimou předčasně). Volit odrůdy s vyšší odolností vůči nádorovitosti kořenů brukvovitých. Využití odolných hostitelských rostlin, které donutí vyklíčit trvalé spory, ale neproběhne na nich celý vývojový cyklus.  
brukvovitá zelenina: 
Na pozemcích, kde se pěstuje brukvovitá zelenina by neměla být pěstována řepka, krmné brukvovité plodiny a brukvovité plodiny určené k zelenému hnojení (řepka, řepice, hořčice). U zamořených půd je vhodné: 
  • alespoň na 6 až 8 roků přerušit pěstování hostitelských plodin a včas (před vytvořením nádorů) likvidovat plevelné hostitelské rostliny; 
  • půdní reakci je vhodné upravit na pH 6,5 až 7 a to nejlépe páleným vápnem a zásadně až bezprostředně před pěstováním hostitelských plodin; 
  • na zamořených pozemcích pěstovat jen předpěstovanou zeleninu (balíčkovanou, hrnkovanou, ze sadbovačů) a ne z přímých výsevů a nepěstovat plodiny a odrůdy s nízkou tolerancí (především květák, brokolici a hlávkové zelí). V současné době již ale existuje omezený počet odrůd, především pekingského zelí, které jsou vůči nádorovitosti kořenů brukvovitých odolné; 
  • k ozdravení zamořených půd je možné využívat i „lapací“ rostliny (především ředkev olejnou) a rostliny, které omezují životnost trvalých spor v půdě (např. máta peprná, a saturejka).
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
Fyzikální metody - propařování půdy (90 °C po dobu 20 až 30 minut), metoda je užitelná pouze ve sklenících.
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Ošetření se provádí před zásevem brukvovité plodiny. 
V zahraničí byly dosaženy dobré výsledky v případě použití dusíkatého vápna před setím brukvovité plodiny. Nejvyšší účinnost byla dosažena u práškové formy dusíkatého vápna. Dobrá účinnost byla dosažena až při dávkách 0,8 až 1,0 tuny na 1 hektar, což představuje vysoké náklady a vysokou dávku dusíku. Na menších plochách je možné použití přípravku Basamid granulát. 
brukvovitá zelenina
Ochrana je velmi problematická a doposud neexistuje žádné opatření, které by bylo dostatečně účinné. Proto je třeba uskutečňovat pokud možno vždy více opatření souběžně, aby se jejich účinky sčítaly. Základem prevence je zábrana zamoření doposud zdravých půd. Z toho důvodu je třeba velmi důležité používat absolutně zdravou sadbu a zamezit možnost zamoření půd i jinými způsoby (obuv, nářadí, stroje, povrchová i drenážní voda, půda ulpělá na kořenech a hlízách rostlin, zamořený kompost a chlévský hnůj, navážky zamořenými půdami atd.). 
Určitou účinnost vykazuje dusíkaté vápno, avšak za předpokladu vyšších dávek (800 až 1 000 kg/ha), aplikaci 2 týdny před výsadbou nebo 3 týdny před výsevem hostitelské plodiny a co nejrychlejšího zapravení do půdy.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Hodnocení účinnosti ochrany
Jedná se o soubor dlouhodobých agrotechnických opatření včetně volby odrůdy až po preventivní opatření před setím. V případě silného zamoření pozemku nemá jedno opatření dlouhodobý efekt.