Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - verticiliové vadnutí řepky

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Brukvovité a další rostliny.
Příznaky napadení
První příznaky jsou pozorovány na listech, kdy dochází k podélnému žloutnutí nejstarších listů zpravidla v době květu a tvorby šešulí. Při podrobnější prohlídce rostliny jsou znatelné podélné nažloutlé skvrny na stoncích. Listy vyrůstající v místě žloutnutí stonků jsou z jedné poloviny po délce žluté. Stonek není na řezu kulatý. V místě napadení je stonek zbarven tmavošedě až černě, stejně tak kořeny, které nejsou bohatě větveny. Později lze epidermis stonku v pruzích odtrhnout. Šedavé zabarvení stonku může v extrémních případech pokračovat až do šešulí. Za suchého počasí i při dostatku půdní vláhy jsou rostliny za dne zavadlé v důsledku omezeného přísunu vody. Během odumírání rostlin dochází ke tvorbě drobných černých mikrosklerocií. Rostliny nouzově dozrávají a podle okolností předčasně poléhají. Napadené rostliny lze lehce vytáhnout z půdy.
Možnost záměny
Příznaky choroby je možné zaměnit s příznaky napadení na listech patogenem B. cinerea; na lodyze patogeny P. lingam, B. cinerea, P. capsellae; na šešulích s patogenem S. sclerotiorum. Pro patogen V. longisporum jsou typické žlutavé skvrny po celé délce stonku, starší pletivo se v místě napadení trhá a pod pokožkou jsou zřetelná drobná černá mikrosklerocia. Rozlišení příznaků na stoncích a kořenech od fomového černání stonku řepky je obtížné. K upřesnění detekce je možné použít molekulární metody např. PCR.
Životní cyklus
Zdrojem infekce jsou osivo, mikrosklerocia v půdě a infikované posklizňové zbytky. Patogen infikuje řepku přes kořeny a šíří se akropetálně v celé rostlině. Suché a teplé počasí podporuje napadení, výskyt především na lehčích půdách.
Hospodářský význam
Původce nouzového dozrávání (předčasného odumírání) rostlin. Choroba s rostoucím významem v ČR.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Výběr odolné odrůdy, vyrovnaná výživa, v případě zamoření půd setí řepky v agrotechnickém termínu (nesít před termínem).
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Povolené přípravky na ochranu rostlin