Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - listová skvrnitost řepky

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Brukvovité rostliny.
Příznaky napadení
Houba infikuje rostliny již na podzim. Prvním příznakem jsou malé bílé tečky nebo skvrny tvořené masou konidií. Skvrny se mohou postupně slévat v bělavé až hnědavé mapy nepravidelného tvaru. Výjimečně dochází k zasychání listů, které zůstávají na rostlině, při vzájemném dotyku je slyšet kovový zvuk. Napadena mohou být i květní poupata a šešule. Silně napadené šešule jsou zkroucené a předčasně dozrávají. Na stoncích choroba způsobuje v podélném směru podlouhlé příčně rozpraskané trhliny. Pletivo pod skvrnami postupně nekrotizuje, hnědne. V místě napadení rostlina zastaví růst a vývoj listů, poupat.
Možnost záměny
Příznaky choroby je možné zaměnit s příznaky napadení na listech patogeny P. lingam, P. capsellae, E. cruciferarum.; na lodyze patogeny P. lingam, S. sclerotiorum, B. cinerea, P. capsellae; na šešulích s patogeny B. cinerea, V. longisporum a pozdními mrazíky v době kvetení řepky. Pro patogen C. concentricum jsou typické koncentrické skvrny tvořené malými bílými kupkami.
Životní cyklus
Zdrojem infekce může být i osivo. Houba přežívá na posklizňových zbytcích, z nichž se šíří pomocí větru a srážek. Z nově napadených částí rostlin se konidie dále rozšiřují především pomocí dešťových kapek. Na jaře houba vytváří na posklizňových zbytcích apotecia a v nich ve vřeckách askospory, které rozšiřuje opět vítr a srážky. Pro rozvoj a šíření nemoci jsou zvlášť důležité střídavé teploty a vysoká vzdušná vlhkost. Při 5–15 °C dochází k infekci během 5 dnů.
Hospodářský význam
Zjištěny lokální výskyty v ČR. Škodlivost nebyla v podmínkách ČR vyhodnocena.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Monitoring patogenu se provádí přímo sledováním příznaků choroby v porostu.
Prognóza výskytu
Nejsou v ČR k dispozici. Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (vlhkost, teplota, mírný průběh zimy) je možné předpokládat výskyt choroby.
Rozhodování o provedení ošetření
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Zhodnocení skutečného výskytu choroby.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Likvidace sklizňových zbytků.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Povolené přípravky na ochranu rostlin