Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - plíseň brukvovitých

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Patogen napadá všechny rostliny z čeledi brukvovité (Brassicaceae), tzn. brukvovité zeleniny (hlávkové zelí, květák, brokolice, kedluben, kapusta hlávková, kapusta růžičková, kadeřávek, pekingské zelí, čínské zelí, tuřín, vodnice), brukvovité olejniny (řepka, hořčice), brukvovité plodiny používané na zelené hnojení, brukvovité plevele (především hořčici rolní a ředkev ohnici) a okrasné rostliny. 
Příznaky napadení
Na mladších listech žlutozelené skvrny. Postižená pletiva nekrotizují. Na rubu šedobílý povlak sporangioforů a sporangií. Napadené vzcházející rostliny mohou být deformované a odumírají. V době květu a po odkvětu příznaky na starších listech. Ty předčasně odumřou. 
brukvovitá zelenina
Na pravých i děložních listech vznikají nejprve světle zelené vodnaté skvrnky, viditelné především na spodní straně listů. Později se skvrny zvětšují a žloutnou. Za vlhkého počasí (po dešti nebo brzy ráno) se na spodní straně listů objevuje bělavý povlak houby. Napadené listy postupně žloutnou, odumírají a opadávají. Silněji napadené mladé rostliny odumírají. U starších rostlin jsou napadány zvláště starší (vnější) listy.  
U hlávkového zelí může infekce pronikat i do hlávek a způsobovat jejich mokrou skládkovou hnilobu. U květáku někdy dochází k černání růžic a u ředkví a ředkviček k černání vnitřních pletiv bulev. Při systémové infekci dochází k celkovému zbrzdění růstu, barevným změnám, zasychání a odumírání pletiv. 
Možnost záměny
Příznaky choroby je možné zaměnit s příznaky napadení na listech patogeny B. cinerea, P. lingam, Alternaria spp.; na šešulích s patogeny B. cinereaa C. concentricum. Pro patogen P. parasitica je typické bělavý až šedavý povlak mycelia na spodní straně listu.
Životní cyklus
Patogen přetrvává jako mycelium v pletivu napadených hostitelských rostlin a na rostlinných zbytcích. Není vyloučen ani přenos osivem. Onemocnění se šíří především za deštivého počasí (ovlhčení listů). Při 15 °C vyklíčí sporangia za 4–6 hodin. K projevu typických příznaků ochoření dochází při teplotě 15 °C za 2 dny po infekci. Sporangiofory a sporangia se začnou tvořit za 3 až 4 dny. Při vlhkém a studeném počasí může silnější napadení způsobit odumírání prvních listů. Škody jsou významné jen při napadení v průběhu vzcházení porostu.
Protože se jedná o „pravou“ plíseň, k infekci rostlin a tím k šíření choroby je nezbytná po určitou dobu přítomnost vody na povrchu rostlin. Výskyt je podporován zastíněnými a závětrnými polohami (v blízkosti vodních toků a nádrží, v závětří a stínu vyšších porostů nebo budov apod.), vlhkým nebo deštivým a současně studeným počasím, nedostatkem draslíku a nadbytkem dusíku.
Hospodářský význam
Příznaky napadení jsou v ČR zpravidla pozorovány na listech na podzim a v době tvorby šešulí. V případě napadení v období vzcházení a počátku vývinu pravých listů, může být porost silně zbrzděný v růstu. Ztráty na výnosu nejsou kvantifikovány. Choroba je rozšířena na celém území ČR.
brukvovitá zelenina
Největší škody jsou sice způsobovány u mladých sazenic a v semenných kulturách, ale v posledních letech však v některých oblastech dochází i k silnému poškození konzumních porostů (především hlávkového zelí a květáku), obzvláště v době několik týdnů před sklizní. 
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Monitoring patogenu se provádí přímo sledováním příznaků choroby v porostu.
Prognóza výskytu
Nejsou v ČR k dispozici. Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (počasí) je možné předpokládat výskyt choroby.
Rozhodování o provedení ošetření
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Provádí se dle zhodnocení výskytu choroby.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Likvidace sklizňových zbytků. Většina odrůd ozimé řepky vykazuje dobrou odolnost. Zpravidla porosty infekci překonají. 
brukvovitá zelenina
Především v porostech sazenic, ale i v porostech konzumních, udržovat nižší vlhkost vzduchu (nepříliš husté porosty, účinné větrání, dostatek světla, likvidace plevelů a vhodně prováděná zálivka). Porosty zeleniny je třeba dostatečně prostorově izolovat od porostů řepky, popř. jiných ozimých brukvovitých plodin. Především brukvovité plevele je třeba včas likvidovat.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Povolené přípravky na ochranu rostlin