Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

vadnutí dubů
Bretziella fagacearum

říše: houby (Fungi) třída: Sordariomycetes čeleď: Ceratocystidaceae

Vědecká synonyma: Ceratocystis fagacearum, Chalara quercina

EPPO kód: CERAFA

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Patogen B. fagacearum napadá rostliny rodů dub (Quercus spp.) a kaštanovník (Castanea spp.).
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu houby B. fagacearum byl v ČR proveden v roce 2015 a v roce 2021 s finančním příspěvkem EU.
Příznaky poškození/napadení
Houba napadá cévní svazky hostitele a je původcem cévního vadnutí. Příznaky napadení jsou variabilní podle druhu dubu, ale obecně jsou to listové diskolorace, vadnutí, defoliace a odumření stromu. První příznaky se projevují na začátku května. U skupiny tzv. červených dubů se listy zbarvují do bronzova a dochází k chřadnutí konců výhonů, postupně od vrcholu koruny. U této skupiny jsou rovněž zaznamenány rychlejší průběh a projevy infekce, kdy stromy obvykle odumírají do jednoho roku po napadení. U druhů ze skupiny bílých dubů je průběh infekce pomalejší a patogenu trvá několik let, než strom zahubí.
Možnost záměny poškození/napadení
Uvadání a následné hynutí dubů, ke kterému dochází i v Evropě, může mít řadu příčin, často jde o synergické působení biotických (houbové patogeny, hmyz) a abiotických (např. nedostatek vláhy) faktorů.
Životní cyklus
Poté co houba zahubí hostitele, začnou se na kmenech a silných větvích vyvíjet plodnice, které následně produkují konidie a za určitých okolností i askospory. Zatímco konidie jsou produkovány ve velké míře, askospory houba produkuje pouze tehdy, jsou-li přítomny dva kompatibilní kmeny houby. Plodnice se objevují pouze na odumřelých kmenech a větvích rostlin ze skupiny červených dubů, na živých hostitelích a na bílých dubech se nevyskytují. 
Plodnice se vytváří během pozdního podzimu či brzkého jara a přetrvávají pouze 2 až 3 týdny. Lepkavé spory produkované plodnicemi ulpívají na lezoucím hmyzu a ten je dále přenáší na zdravé stromy, do kterých patogen vstupuje v místech poranění. Houba není schopna dlouhodobě přežívat na mrtvém dřevě a obvykle do jednoho roku od zahubení hostitele mizí z nadzemní části. Přežití v podzemních částech však může být podstatně delší.
Způsoby šíření
Houba je přenášena pomocí hmyzích vektorů. Nejvýznamnější a zároveň karanténní podle fytosanitárních předpisů EU jsou kůrovci Pseudopityophthorus minutissimus a P. pruinosus a brouk Arrhenodes minutus z čeledi dlouhanovití (Brentidae). Kůrovci rodu Pseudopityophthorus jsou považováni za významné přenašeče hlavně v jižnějších územích rozšíření B. fagacearum. Naopak v severních oblastech jsou hlavními přenašeči brouci z čeledi lesknáčkovití (Nitidulidae).
V některých místech výskytu je nejvýznamnějším způsobem šíření patogenu přenos spor houby kořenovými srůsty mezi zdravými a napadenými rostlinami.
V mezinárodním obchodu se patogen může šířit výpěstky hostitelských rostlin a jejich dřevem, zejména neošetřeným dřevem a kůrou, na němž mohou být přenašeči.
Hospodářský význam
Pro většinu území svého rozšíření nepředstavuje B. fagacearum významné riziko, ale v částech Minnesoty a Wisconsinu působí rychlé hynutí dubu Q. ellipsoidalis, který je v těchto oblastech významnou parkovou dřevinou v příměstských územích větších měst. V Texasu patogen způsobil masivní úhyn dubu Q. fusiformis. B. fagacearum představuje reálnou hrozbu pro území Evropy, zejména proto, že u evropských druhů dubů nejsou vyvinuty obranné mechanizmy proti napadení tímto patogenem, a také proto, že zde žijí druhy hmyzu, které mohou být potencionálně vysoce efektivními přenašeči, jako je např. bělokaz dubový (Scolytus intricatus).
Zeměpisné rozšíření
Původní – Severní Amerika – USA.
Fytosanitární regulace
B. fagacearum je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II. části A karanténní škodlivý organismus, jehož výskyt na území EU není znám. Také přenašeči tohoto patogenu, kůrovci Pseudopityophthorus minutissimusP. pruinosus a dlouhan Arrhenodes minutus, jsou karanténními škodlivými organismy, jejichž výskyt na území EU není znám. Základními fytosanitárními opatřeními zabraňujícími zavlečení patogenu do EU jsou zákazy dovozu rostlin dubu a kaštanovníku s listy (včetně řezaných větví) z neevropských zemí, samostatné kůry dubu kromě korku ze severoamerických zemí a samostatné kůry kaštanovníku ze všech třetích zemí. U rostlin dubu bez listů z USA musí být úředně potvrzeno, že rostliny pocházejí z oblastí prostých B. fagacearum. Rostliny rodů kaštanovník i dub určené k pěstování (kromě osiva, materiálu in vitro a bonsají) jsou navíc podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2019 považovány za vysoce rizikové rostliny, jejichž dovoz na území EU se zakazuje, dokud se neprovede posouzení rizika tohoto dovozu. 
Dubové dřevo z USA musí být předepsaným způsobem ošetřeno. Buď musí být hraněné, nebo musí být odkorněné a obsah vody nesmí překročit 20 % (vyjádřeno v % sušiny), nebo musí být prosté kůry a dezinfikované horkým vzduchem nebo horkou vodou, nebo, jedná-li se o řezivo (jak odkorněné, tak se zbytky kůry), musí být uměle vysušené. 
Houba B. fagacearum a její přenašeči kůrovci Pseudopityophthorus minutissimusP. pruinosus jsou zařazeni v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.