Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - mšice zelná

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Jarní a ozimá řepka, brukvovitá zelenina a brukvovité plevele.
Popis škůdce
Bezkřídlé samičky jsou asi 2–2,4 mm dlouhé, šedozelené, pokryté šedobílými voskovými výpotky. Okřídlené živorodé samice jsou 1,8–2 mm velké s černou hlavou a zelenavým, šedě ojíněným zadečkem. Hruď je černá, jen předohruď tmavohnědá. Tykadla jsou tak dlouhá jako tělo. Sifunkuli jsou krátké, soudečkovité. Tmavá žilnatina na křídlech.
Vajíčka jsou oválná,  0,5 mm dlouhá, černá.
Možnost záměny škůdce
Mšice zelná je vzhledově tak výraznou mšicí, že její záměna s jinými mšicemi  je neobvyklá.
Příznaky poškození
Mšice zelná vytváří od poloviny května v horní části rostlin řepky velké nápadné kolonie. Rostliny se deformují, postupně žloutnou a posátá místa postupně odumírají. 
V podzimním období se na ozimé řepce vytváří mnohem menší kolonie na spodní straně listů. Přímé škody sáním jsou v této době  většinou málo výrazné, objevují se mírné deformace nebo změna barvy. Nepřímé škody mohou být mnohem závažnější. Mšice zelná přenáší virus mozaiky vodnice (TUMV) a virus západní žloutenky řepy (BWYV). 
Příznaky poškození virových onemocnění – od jara žlutavé skvrny na listech různé intenzity, postupně dochází k deformaci květenství a později šešulí. Rostliny jsou nápadné nezvyklým zbarvením listů – od žloutnutí až po antokyanové fialové zbarvení. Listy předčasně zasychají a odumírají. Postupně dochází pouze k vývoji malých deformovaných šešulí. Silně napadené rostliny jsou zakrslé. 
U brukvovité zeleniny mšice způsobují sáním deformace listů, žloutnutí až odumírání listů a celých rostlin. Nejčastěji se vyskytují na spodní straně listů a na vegetačních vrcholech.
Možnost záměny poškození
​V počátečním vývoji se mohou příznaky virových chorob zaměnit za poškození v důsledku nedostatku živin (např. nedostatek síry), později rostliny vypadají jako mimořádně zdeformované po sátí mšic, ale pochopitelně se mšice na rostlinách nevyskytují. 
U brukvovité zeleniny ​vzhledem k přítomnosti mšic lze jen těžko poškození zaměnit.
Životní cyklus
Mšice přezimuje černými vajíčky na přezimujících brukvovitých rostlinách. Začátkem května se v přírodě objevují první jedinci, kteří postupně mohou vytvářet velké kolonie neokřídlených mšic. Během vegetace se v těchto koloniích rodí i okřídlené samičky, které přelétávají na další brukvovité rostliny, kde opět zakládají kolonie. Mšice se po celé vegetační období množí partenogeneticky a jsou živorodé. Podle průběhu počasí mohou mít až 16 generací. Od poloviny října vytváří generaci, která se množí pohlavně, a samička klade malý počet vajíček, která přezimují.
Hospodářský význam
Mšice zelná způsobuje sáním velké škody v porostech jarní řepky, kde je často klíčovým škůdcem od období květu. V ozimé řepce se vyskytuje pouze na jednotlivých rostlinách v období tvorby šešulí a před dozráváním. Závažné škody zde nezpůsobuje.
Virové choroby řepky, které také přenáší mšice broskvoňová (Myzus persicae), se vyskytly v omezené míře pouze v roce 2010. Jejich vliv na výnos však může být vysoký. Při silném výskytu virózních rostlin bylo zjištěno snížení výnosu až o 30 %.
U brukvovité zeleniny dochází k poškození vegetačního vrcholu, oslabení rostlin a snížení jejich tržní hodnoty. Zvýšené výskyty na brukvovité zelenině jsou způsobeny mimo jiné namnožováním mšice zelné na řepce.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Signalizace výskytu se může provádět vizuálně prohlídkou porostu. Zjišťuje se procento napadených rostlin.  Pro místní podmínky lze upřesnit termín přeletu do brukvovité zeleniny pomocí žlutých misek.
Nepřímé metody monitoringu
řepka olejka
Pro vývoj vajíček po zimním období SET = 113,01 °C nad spodním prahem vývoje 1,68 °C. 
Pro vývoj jedné generace mšice zelné na jarní řepce SET = 141,68 °C nad spodním prahem vývoje 7,52 °C. 
brukvovitá zelenina
Pro vývoj vajíček po zimním období SET = 113,01 °C nad spodním prahem vývoje 1,68 °C.  
Pro vývoj na jedné generace na hlávkovém zelí SET = 146,18 °C nad spodním prahem vývoje 7,04 °C.
Systémy varování
Prognóza výskytu
Monitorování letové aktivity mšic pomocí systému nasávacích pastí typu Johnson-Tailor provádí ÚKZÚZ a pravidelně v sezóně zveřejňuje výsledky na svých webových stránkách v týdenních přehledech o náletu mšic pod názvem Aphid Bulletin. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost. 
Intenzita šíření viróz závisí na počtu vektorů, na zdrojích infekce, a také na podílu samců v úlovcích na podzim. Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
řepka olejka:
10 % napadených rostlin (v období před květem a v době květu, do fáze 69 BBCH).
brukvovitá zelenina
3 % a více rostlin s výskytem mšice zelné nebo její začínající kolonie.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
řepka olejka
Specifická prevence proti výskytu mšic není vypracována. Preventivními opatřeními lze snížit  výskyt virových chorob.
Patrně nejlepším způsobem ochrany je přerušení přenosu virů z rostlin zasychajících na mladé rostliny. Mšice sající na rostlinách odumírajících se stěhují na mladé a šťavnaté rostliny výdrolu a nového výsevu a tak opakovaně infikují rostliny. Vzhledem k tomu, že se oba viry mohou vyskytovat na zcela běžných plevelných rostlinách, je tato ochrana velmi obtížná. Důležitá je důsledná prostorová izolace hostitelských rostlin a důsledné hubení plevelných rostlin. 
Mšice mají velké množství přirozených nepřátel – pestřenky, slunéčka s mnoho druhů z řádu blanokřídlých (Hymenoptera). Zejména při slabém výskytu, který je však z hlediska přenosu virů také nebezpečný, je účinnost přirozených nepřátel vysoká.
Aplikace listových hnojiv, regulátorů růstu, fungicidů a dalších látek při výskytu mšic v porostu však zvyšuje nebezpečí šíření virů, protože jejich aplikace zneklidňují mšice, které přelézají nebo přelétají na další rostliny, kam sáním přenáší viry.
brukvovitá zelenina
Doporučuje se včasné zapravení posklizňových zbytků brukvovité zeleniny, dodržovat osevní postupy a izolační vzdálenosti od porostů řepky. Udržovat bezplevelné pozemky. Vyvážené hnojení jako je dostatečná zásoba hnojení draslíkem a nepřehnojování dusíkem. Mšice mají velké množství přirozených nepřátel – pestřenky, slunéčka s mnoho druhů z řádu blanokřídlých (Hymenoptera). Zejména při slabém výskytu, který je však z hlediska přenosu virů také nebezpečný, je účinnost přirozených nepřátel vysoká.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
řepka olejka:
V období před dozráváním  se obvykle porosty ozimé řepky vzhledem k nebezpečí poškození porostu pojezdem postřikovače proti mšicím neošetřují.
V podzimním období je důležité provést rychle insekticidní ochranu i při malém výskytu mšic v porostu a podle potřeby opakovat. Při velkém výskytu přirozených nepřátel je vhodné zvážit, zda  insekticidní ošetření nebude méně účinné než přirozená regulace.
brukvovitá zelenina
Ochranná opatření je třeba na jarních výsadbách brukvovité zeleniny zahájit včas, v období krátce po prvním hromadném přeletu, dříve než mšice vytvoří na zelí kolonie. V letech s dlouhým obdobím přeletu je ošetření nutno jednou či dvakrát opakovat. K ošetření se doporučuje přednostně používat selektivní insekticidy, v případě snížené účinnosti některých účinných látek, střídat přípravky s různým mechanismem účinku a používání smáčedel.
Charakteristika účinných látek nebo jejich skupin
​Pyretroidy působí rychle, ale krátkodobě a jejich aplikace musí být často i několikrát opakována. Při vyšších teplotách jsou však pyretroidy méně účinné.
Neonikotinoidy, vzhledem k pomalejšímu nástupu účinnosti, není vhodné používat proti mšicím v podzimním období .
Nejlepší je aplikace organofosfátů vzhledem k rychlému nástupu účinnosti a dlouhému reziduálnímu účinku.
Všechny uvedené látky hubí většinu přirozených nepřátel.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
řepka olejka
U mšice zelné je vznik rezistence proti insekticidům možný. Proto je vhodné střídat insekticidy s různým mechanizmem účinku a s různými účinnými látkami za účelem předejití vzniku rezistence. 
brukvovitá zelenina:  
Při nárůstu intenzivní ochrany řepky insekticidy proti komplexu škůdců je pravděpodobné, že se na řepce vyskytuje rezistence vůči nejvíce využívaným účinným látkám pesticidů. Z ozimé řepky pak může rezistenci k některým přípravkům přenést mšice zelná na brukvovitou zeleninu. Přestože intenzita ochrany proti mšici zelené v košťálovinách nemusí být v regionu vysoká, je riziko vzniku rezistentních populací v ČR vysoké. V souvislosti s antirezistentní strategií se doporučuje střídat insekticidy s různým mechanizmem účinku a s různými účinnými látkami za účelem předejití vzniku rezistence.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ošetření je možno ověřit vizuální prohlídkou rostlin, kdy se sleduje výskyt mšic.  Příznaky virových onemocnění se objevují až od počátku květu.