Rostlinolékařský portál

Tento druh je polyfágní, napadá celou řadu ovocných a okrasných dřevin a bylin. Hostitelské druhy jsou např. aktinidie čínská (Actinidia chinensis), broskvoň obecná (Prunus persica), ibišek syrský (Hibiscus syriacus), jerlín japonský (Sophora japonica), katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides), mandloň obecná (Prunus dulcis), morušovník bílý (Morus alba), oleandr obecný (Nerium oleander), papája melounová (Carica papaya), paprika roční (Capsicum anuum), rybíz červený (Ribes rubrum), šeřík obecný (Syringa vulgaris).

Poprvé byl výskyt štítenky morušové v ČR prokázán v březnu 2005 v Pardubicích na katalpě trubačovité. V roce 2006 byly zjištěny další dvě lokality s napadenými katalpami, a to na území Prahy. V roce 2007 byl výskyt štítenky morušové na katalpách zjištěn na další lokalitě, u Hostivic na okrese Praha. V dalších letech byl její výskyt potvrzen v dalších okresech: Brno-venkov, České Budějovice, Frýdek-Místek, Litoměřice, Opava, Ostrava a Plzeň-sever. V roce 2018 byl zjištěn výskyt štítenky morušové v ČR i na rybízu červeném.

Vyskytuje se omezeně v teplejších oblastech.

Detekční průzkum výskytu štítenky morušové probíhal v ČR nepřetržitě v letech 2008–2011. Na základě tohoto průzkumu byl stanoven výše uvedený status výskytu.

Dospělé samičky jsou bezkřídlé a žijí přisedle na povrchu kmenů nebo větví. Chrání se okrouhlým voskovým štítkem (2–2,5 mm) béžovo-šedavé barvy. Mladé samičky pod štítkem jsou oranžovožluté, hruškovitého tvaru, kladoucí samičky mají kruhovitý tvar. Štítky samců jsou menší, úzké, s rovnoběžnými stranami a s třemi rovnoběžnými podélnými rýhami. Jsou bílé s oranžovou skvrnkou na jednom konci. Dospělí samci mají jeden pár bílých křídel, dlouhá tykadla a dlouhé nohy. 
Vajíčka, z nichž se líhnou samci, jsou bílá, u samiček oranžová.

Záměna štítenky morušové je možná s jinými druhy štítenek, např. štítenkou šípkovou (Aulacaspis rosae).

Při hustém osídlení mohou štítky a voskové výpotky zcela pokrýt kůru kmene a větví. Při přemnožení jsou napadány i listy a plody. Silné napadení má za následek diskoloraci listů a jejich předčasný opad, znehodnocení plodů, usychání větví a případně i odumírání celých stromů.

Napadení může být zaměněno s příznaky působenými jinými štítenkami.

Dospělé samičky a larvy starších instarů žijí přisedle na kůře kmenů a silných větví. Dospělí samečci žijí pouze jeden den. Přezimují oplodněné samičky, které v dubnu kladou 100–150 vajíček; po vykladení žijí samičky jen několik dní. Larvy se líhnou přibližně po 3–5 dnech od vykladení vajíček. Samičí larvy vytvářejí dva larvální instary, samčí larvy pět instarů. V evropských podmínkách má tento druh dvě až tři generace, v chladnějších oblastech jednu generaci. V chladnějších oblastech (např. ve střední a západní Evropě) mohou přezimující dospělé samičky přežít teplotu až –20 °C, i když je jejich mortalita při takové teplotě vysoká.

Aktivní šíření je v podstatě omezeno jen na larvy prvního instaru, které se po vylíhnutí rozlézají po hostitelské rostlině a jsou schopny dolézt do vzdálenosti přibližně 1 m. Samci jsou sice okřídlení, ale létají velmi špatně a jsou hlavně přenášeni větrem. Larvy prvního instaru i vajíčka štítenky mohou být přenášeny na delší vzdálenosti větrem a také živočichy, hlavně létajícím hmyzem a ptáky, a to jak na další rostliny téhož hostitele, tak jiné druhy hostitelů. Nejpravděpodobnější je přenos z napadených rostlin na rostliny pěstované v blízkém okolí, např. ve školce, zahradě nebo veřejné zeleni. Na delší vzdálenosti se může štítenka šířit s napadenými rostlinami při mezinárodním obchodu.

Štítenka morušová je nebezpečným škůdcem řady ovocných a okrasných rostlin, zejména dřevin v teplejších oblastech. V USA způsobuje škody převážně na broskvoních, vinné révě a kiwi. V Evropě způsobila značné škody na broskvoních ve Francii a na moruších v Maďarsku. Štítenky poškozují rostliny sáním. Vzhledem k postupnému rozšiřování štítenky v ČR se vzrůstajícím oteplováním lze očekávat nárůst její škodlivosti v ČR.

Štítenka morušová pochází ze subtropických oblastí východní Asie. V 19. století byla zavlečena do Itálie. Následovalo šíření do dalších oblastí a kontinentů. V posledních 20 letech se šíří v Evropě na sever. V zemích s chladnějším klimatem, např. ve Švédsku, žije štítenka pouze ve sklenících a jiných chráněných prostorách.

Štítenka morušová je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro rostliny rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocné výpěstky ořešáku královského, meruňky obecné, slivoně švestky, mandloně obecné, broskvoně obecné, slivoně vrbové a rybízu (srstky) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Monitoring přisedlých dospělců se provádí vizuální prohlídkou rostlin. Pro detekci či monitoring štítenky lze využít odchyt samců do feromonových lapačů, které jsou komerčně dostupné.

Preventivními opatřeními je možné zamezit výskytu a následnému přemnožení škůdce. Při pěstování rostlin je nezbytné dodržovat zásady pěstitelské hygieny, mít zdravý pěstitelský materiál, podporovat rostliny ve výživě, zajistit jim vhodné podmínky pro růst a vývoj a kontrolovat zdravotní stav rostlin. V případě zjištěného výskytu se doporučuje buď odstranit a spálit napadené části (zejména silně napadené větve, případně celý strom), nebo je alespoň okartáčovat.

Chemická ochrana je u dospělců problematická, neboť štítenka je po většinu svého života chráněna voskovým štítkem, ochrana pomocí přípravků v tomto stadiu není příliš efektivní. Z tohoto důvodu je vhodnější a efektivnější načasovat aplikaci na období výskytu larev prvního instaru, které jsou nejzranitelnější, neboť štítek ještě nevytváří. Vhodná doba na ošetření však trvá zpravidla jen několik málo dní, závisí to na aktuálním počasí, které ovlivní, zda bude líhnutí probíhat rychle a hromadně, nebo bude rozvleklé. Proto je žádoucí, aby na dané lokalitě byl optimální termín signalizován na základě průběžného sledování vývoje škůdce. Další možnou variantou ošetření je použití přípravku na bázi přírodního či minerálního oleje, který se aplikuje proti přezimujícímu stadiu (samičkám) nebo na jaře před líhnutím larev z vajíček, v závislosti na vývoji počasí.