Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

štítenka katalpová
Pseudaulacaspis pentagona

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: štítenkovití (Diaspididae)

další názvy: štítenka morušová

vědecká synonyma: Aulacaspis pentagona, Diaspis pentagona, Sasakiaspis pentagona

EPPO kód: PSEAPE

Hospodářský význam
Štítenka P. pentagona je nebezpečným škůdcem řady ovocných a okrasných rostlin, zejména dřevin v teplejších oblastech. V Evropě způsobila značné škody na broskvoních ve Francii a na moruších v Maďarsku. Existuje riziko, že štítenka přejde na našem území na další hostitelské rostliny, z nichž k preferovaným patří např. rod Prunus, zejména broskvoň P. persica ad. 
Štítenka P. pentagona pochází ze subtropických oblastí východní Asie. V 19. století byla zavlečena do Itálie. Následovalo šíření do dalších oblastí a kontinentů. V posledních 20 letech se šíří v Evropě na sever, pravděpodobně jako následek klimatických změn. V zemích s chladnějším klimatem, např. ve Švédsku, žije štítenka pouze ve sklenících a jiných chráněných prostorách. 
Poprvé byl výskyt P. pentagona v ČR prokázán v březnu 2005 v Pardubicích na katalpě trubačovité (Catalpa bignonioides). V roce 2006 byly zjištěny další dvě lokality s napadenými katalpami, a to na území Prahy. V roce 2007 byl výskyt P. pentagona na katalpách zjištěn na další lokalitě, u Hostivic na okrese Praha. V dalších letech byl její výskyt potvrzen v dalších okresech: Brno-venkov, České Budějovice, Frýdek – Místek, Litoměřice, Opava, Ostrava a Plzeń- sever. 
P. pentagona není zařazena do seznamů regulovaných škodlivých organismů v přílohách Směrnice 2000/29/ES, ani do seznamů karanténních organismů EPPO. Je pouze uvedena jako škodlivý organismus snižující jakost ovocných rostlin ve Směrnici Komise 93/48/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu