Rostlinolékařský portál

Metodiky IOR - slunečnice roční

1. Seznam plodin
2. Pěstební opatření
Osevní postupy
Střídání plodin
Doporučuje se, aby slunečnice nebyla na témže pozemku vysévána častěji než za 5 let, nejlépe až za 7 let. V suchých oblastech následné plodiny po slunečnici trpí nedostatkem vody neboť, slunečnice odčerpává vodu z půd do počátku podzimu. Slunečnice není vhodnou plodinou pro pěstitele obhospodařující menší plochy. Není vhodné ji vysévat na plochách menších než 30 ha. Na menších plochách jsou ztráty způsobené ptactvem a zvěří neúnosně velké. 
Omezujícím faktorem pro pěstování slunečnice se mimo vysoké zastoupení olejnin v osevních postupech může do budoucna stát výskyt a rozšiřování plísně slunečnice. Při zjištění výskytu plísně slunečnice je nutné dodržet dobu karantény (přibližně 10 let nepěstovat na tomto pozemku slunečnici). Po řepce je vhodné zařazovat slunečnici alespoň po 4–5 letech. V případě zaorávky loňského podzimního osevu řepky tato zásada sice neplatí, ale náhrada slunečnice po vyzimování ozimé řepky je riziková vzhledem k možnému zvýšenému výskytu chorob. Mezi další nevhodné předplodiny pro slunečnici patří většina zelenin, sója, cukrovka a vojtěška. Nejvhodnější předplodinou pro slunečnici je pšenice ozimá nebo jiné hustě seté obilniny (pozor na rezidua sulfonylmočoviny - zpomalení vývoje a růstové deformace na slunečnici) a kukuřice. Plevelná slunečnice (nebo vzešlá z výdrolu) je velmi citlivá k houbovým chorobám, především hlízence obecné (Sclerotinia sclerotiorum) a může způsobit zvýšení půdní zásoby sklerocií v půdě i při vhodně zvoleném osevním sledu.
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
Slunečnice vyžaduje úrodnou půdu, nejlépe černozem, hnědozem nebo nivní půdy. Nesnáší těžké vododržné půdy. Na lehkých písčitých půdách dává menší výnos. Optimální hodnoty pH jsou 6,0–7,2. Minimální výměra jednoho honu by neměla být nižší než 30 ha. 
Pro slunečnici jsou nejvhodnější rovinaté pozemky a popřípadě mírné svahy s jižní nebo jihozápadní expozicí. Na severních svazích vzchází porosty opožděně a nevyrovnaně (vzcházení ve vlnách), rostliny mají slabší pletiva, jsou vyšší (snáze poléhají) a hůře odolávají napadení houbovými chorobami. Při pěstování slunečnice na svažitých pozemcích je nutno dodržovat GAEC 2.
Zakládání porostu
Výsev
Dříve se doporučoval výsev koncem dubna. V praxi se postupně uplatnil výsev počátkem dubna, v teplých oblastech a v letech s časným nástupem jara ještě dříve. Slunečnice sice začíná klíčit už nad 4 °C, ale doporučuje se výsev do půdy o teplotě nad 10 °C. Ve vlhčích středně těžkých půdách se doporučuje výsev do hloubky 3–5 cm, na písčitých půdách 5–7 cm. Šířka řádků kolem 70 cm, počet rostlin na hektar dle místních podmínek a požadavků hybridu.
Péče o porost
Agrotechnické zásahy spočívají především v hubení plevelů a škůdců a v ochraně proti houbovým chorobám. Významnou péčí o porost je aplikace listových hnojiv a jejich směsí s fungicidy. Při aplikaci fungicidů je třeba zohlednit předcházející plodiny pěstované na daném pozemku. Jestliže žádná v minulých 4–5 letech nebyla hostitelskou rostlinou pro houbu Sclerotinia sclerotiorum, je malá pravděpodobnost jejího silného výskytu. Navíc v případě suchého jara nejsou podmínky pro její šíření. Je tedy možné neošetřovat slunečnici ve fázi 6 listů. Další aplikace se řídí dle průběhu počasí a podle typu použitého fungicidu. Vzhledem k tomu, že za suchého počasí klesá příjem živin z půdy a je tedy efektivní listová aplikace, která je ekonomicky výhodná.
Odrůda, osivo, sadba
Volba odrůdy
Až na vzácné výjimky je vyséváno hybridní certifikované osivo. Hybridy nelze přesévat. Vysévání farmářského osiva se nedoporučuje. 
Pěstitel se může orientovat podle – Seznamu doporučených odrůd a tzv. Evropského katalogu odrůd - Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin. Při výběru hybridů se doporučují hybridy s odolností proti převážně se vyskytujícím evropským rasám plísně slunečnice (registrované hybridy s příponou RM, M, PR a vyvarovat se dovozům osiv z jiných kontinentů, např. Afrika) a s optimální raností vhodnou pro danou oblast. Doporučuje se používat osivo mořené proti původci plísně slunečnice (Plasmopara halstedii). Optimální výsevek je 60 000 až 70 000 nažek na hektar a šířce řádků 70–75 cm.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Hnojení a vápnění
Nejdůležitějšími živinami pro růst slunečnice jsou N, P, K, Ca, Mg, S, B a Zn. Rozmístění prvků v rostlině je velice různorodé. Zatímco semena obsahují vyšší koncentraci N a jsou relativně chudá na Ca, Mg a mikroelementy, stonky a listy jsou chudé na P a relativně bohaté na K, N, Ca, M a mikroelementy. Výnos slunečnice je úzce spjatý s genetickým potenciálem rostliny (hybridu) a s podmínkami prostředí. 
Slunečnice je rostlinou velice náročnou na živiny a závlahu Má dobré osvojovací schopnosti, především pro K, takže dokáže využívat i méně dostupné formy živin v půdě. Ze své celkové potřeby živin odeberou rostliny slunečnice do začátku květu přibližně 60 % N, 15 % P a 80 % K. Proto je velice důležité klást důraz na vytvoření vhodných výživných podmínek již od počátečních vývojových fází rostliny. Úrodou nažek o hmotnosti 2,5 t/ha slunečnice z půdy odčerpá přibližně 125 kg N, 75 kg P2O5 a 150 kg K2O. Návratnost živin v posklizňových zbytcích se pohybuje od 25–50 % u P a N a od 80-95 % u Mg, K a Ca. 
Dusík je prvkem, který ze všech ostatních prvků ovlivňuje nejvýrazněji výnos slunečnice. Dusík hraje důležitou roli ve výživě slunečnice především v počátečních fázích růstu a je proto nezbytné, aby jeho koncentrace v půdě byla jak v nitrátové, tak i v amonné formě, od počátku v dostatečném množství. O budoucí úrodě rozhoduje vysoký příjem N zhruba do 30. a 40. dne od vzcházení. Nadbytek dusíku v půdě však není žádoucí, především v posledních fázích růstu slunečnice. Přebytek dusíku v tomto období má za následek snížení obsahu oleje v nažkách (z důvodu vyššího obsahu bílkovin v nažkách) o 1–3 %. 
Fosfor zvyšuje odolnost proti nízkým teplotám a podporuje vývin kořenového systému a výrazně ovlivňuje počátek tvorby nažek v úboru. Draslík má u slunečnice vliv na pevnost stonku, odolnost proti suchu a proti houbovým chorobám a. významně zvyšuje obsah oleje a snižuje obsah bílkovin. Při hnojení slunečnice je důležité brát ohled na přínos N aplikovanými statkovými hnojivy, předplodinou a obsah dusíku v dávce minerálních hnojiv. Pokud slunečnice následuje po dvou organicky nehnojených plodinách (obilninách), je vhodné na podzim hnojit statkovými hnojivy (35 t/ha). Dohnojení dusíkem formou minerálních hnojiv před setím by mělo představovat přibližně 40 kg/ha. Slunečnice pěstovaná na úrodnějších pozemcích bez aplikace statkových hnojiv by měla být hnojena dávkou do 70 kg N/ha a méně úrodných stanovištích do 90 kg N/ha. Při hnojení slunečnice se velice dobře uplatňují klasická statková hnojiva (chlévský hnůj, kejda, močůvka). Aplikace hnoje v dávce 30t/ha dodá živiny i pro pozdější fáze vegetace a pozitivně ovlivňuje růst nažek v úborech. Hnojení statkovými hnojivy na půdách s vyhovujícím obsahem živin v podstatě kryje potřebu všech důležitých živin, s výjimkou N. Při hnojení slunečnice statkovými hnojivy nebo v případě vysoké zásoby K a P v půdě (K>311 mg/kg u S půd a K>351 mg/kg u T půd, P>116 mg/kg) se hnojení minerálními hnojivy vynechává. Těmito hnojivy se hnojí pouze v případě, že půda vykazuje spodní hranici obsahu těchto prvků (K<105 mg/kg u S půd a K<170 mg/kg u půd T, P<50 mg/kg). Aplikace probíhá na podzim. Po aplikaci je nutné hnojiva zaorat, jelikož slunečnice využívá živiny z hlubších půdních horizontů.
Jiná péče o půdu
Vzhledem k tomu, že slunečnice uzavírá porost až pozdě a jen v horních patrech, je půda ohrožena erozí a to i na mírných svazích. Při splavení jemných částic dochází k jejich nahromadění pod svahem a přitom se zde akumulují i herbicidy s půdou sem splavené. Může zde docházet nejen k projevům fytotoxicity, ale i k odumření rostlin slunečnice. Nevysévat na svažitých pozemcích, riziko především vodní eroze a nutno se řídit zásadami systému GAEC 2.
6. Regulace plevelů
Společenstva plevelů
K nejvýznamnějším plevelům slunečnice patří pozdní jarní plevele, které mají se slunečnicí nejpodobnější bionomii. Z pozdních jarních plevelů je v ČR nejplošněji rozšířen merlík bílý. Lokálně velmi často dominuje laskavec ohnutý či ježatka kuří noha, tyto plevele však mají vyšší nároky na teplotu a vzchází proto až později. O něco méně časté jsou rdesno blešník béry, lilky, bažankou roční, mračňákem Theofrastův, plevelná prosa, či jiné pozdní jarní plevele.  
V porostech slunečnice jsou s ohledem na obtížnou regulaci problematické také vytrvalé dvouděložné plevele, především ty z čeledi hvězdnicovitých (pcháč oset, mléč rolní, pelyněk černobýl, atd.). Tyto plevele mohou při silném zaplevelení výrazným způsobem konkurovat slunečnici, přičemž v ohniscích zaplevelení často dochází k úplnému potlačení rostlin slunečnice. V posledních letech je v teplejších oblastech patrné šíření svlačce rolního, přičemž k jeho nejvyšší škodlivosti dochází především na pozemcích, kde se dlouhodobě používají minimalizační technologie zpracování půdy. Významným vytrvalým plevelem ve slunečnici je také pýr plazivý, který se vyznačuje vysokou konkurenční schopností, ale vedle toho uvolňuje do půdy alelopatické (pro rostliny toxické) látky, které významným způsobem retardují růst slunečnice. Zaplevelení vytrvalými plevely bývá obvykle pouze lokální či ohniskovité a většinou jsou silně zapleveleny jen některé pozemky zemědělského podniku. 
Na pozemcích s vysokým podílem ozimů v osevním postupu nebo při velmi časném setí (březen) mohou být porosty slunečnice významně zaplevelovány také ozimými plevely (svízel přítula, heřmánkovité plevele, zemědým lékařský, atd.), či časnými jarními plevely (oves hluchý, opletka obecná, hořčice rolní, atd.).
Rozhodování o provedení ošetření
Rozhodování o provedení ošetření proti plevelům na základě prahů škodlivosti je u slunečnice velmi obtížné. Navíc nejsou u nás ani v zahraničí zpracovány konkrétní hodnoty prahů škodlivosti pro všechny plevele. Při rozhodování o nutnosti regulačního zásahu proti plevelům je důležitější než hustota zaplevelení termín vzejití plevelů ve vztahu k plodině. Obecně platí, že čím plevele vzejdou oproti plodině později, tím se v porostu hůře prosazují a práh jejich škodlivosti proto nabývá vyšších hodnot. Hovoříme o tzv. kritickém období z pohledu konkurence plevelů. V tomto období by měla být plodina udržována v bezplevelném stavu. Pakliže dojde k zaplevelení plodiny až po tomto období, obvykle již plevele nezpůsobí škody, které by překračovaly náklady na jejich regulaci. U slunečnice trvá toto kritické období 4–7 týdnů po výsevu, za sucha může být o něco delší.
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
Mechanické metody
K regulaci plevelů ve slunečnici lze mimo herbicidů použit plečkování. Při plečkování je dosahováno vysoké účinnosti pouze v případě, že je provedeno při optimální vlhkosti půdy. Pokud je půda příliš vlhká, není plečkování technicky proveditelné a pokud ano, mohou plevele regenerovat. Pozitivním přínosem plečkování je porušení půdního škraloupu, který se vytváří především na nestrukturních půdách a je nežádoucí především u setých porostů (horší vzcházení a počáteční růst). Plečkováním však obvykle nejsme schopni regulovat všechny plevele na pozemku. Nastavení pleček musí být takové, aby sice účinně regulovaly plevele v meziřádku, ale zároveň aby nedocházelo k poškozování plodiny. Proto vždy část pozemku (řádky a prostor kolem nich) zůstane nezpracovaná a plevele zde mohou plodině konkurovat. To je možné řešit speciálními prstovými orgány pleček, které pracují uvnitř řádku, ovšem za cenu vyššího poškození plodiny. Podle potřeby je možné plečkování porostů opakovat několikrát během vegetace, případně ho vhodně kombinovat s herbicidním ošetřením. Vhodná je také pásová aplikace herbicidů v oblasti řádku, zatímco v meziřadí je prováděno plečkování. Plečkování příznivě působí také na růst plodiny, tím, že zvýší provzdušněnost půdy, čímž podpoří její biologickou aktivitu. Negativně však může být ovlivněna účinnost půdních herbicidů aplikovaných před výsadbou. Obvykle totiž dojde k porušení herbicidního filmu, na povrch půdy jsou vynesena nová klíčivá semena plevelů a vytvoří se zároveň příznivé podmínky pro jejich klíčení. Po plečkování proto často plevele hromadně vzchází.
Fyzikální metody
Fyzikální metody regulace jsou zase obvykle energeticky či technicky velmi náročné. 
Biologické metody
Biologické způsoby regulace plevelů jsou v polních podmínkách nedostatečně účinné a jejich použití proto nelze doporučit. 
Chemická regulace plevelů
Herbicidy používané před setím se zapravením do půdy: Přestože v současnosti není v ČR povolen do slunečnice žádný herbicid primárně určený k předseťové aplikaci se zapravením do půdy, může být, při extrémně suchém jaru, výhodné využití předseťového ošetření u některých herbicidů určených především k preemergentnímu použití. Herbicidy obsahující účinné látky flurochloridone, pendimethalin, ethofumesate a dimethenamid jsou za tímto účelem povoleny. Doporučuje se však mělčí zapravení (2–3 cm), neboť selektivita většiny těchto herbicidů je založena pozičně. 
Preemergentní herbicidy: Působení preemergentních herbicidů je významně ovlivněno půdní vlhkostí. Za sucha se účinnost výrazně snižuje, naopak vysoké srážky po aplikaci mohou způsobit poškození slunečnice při vzcházení, neboť selektivita většiny herbicidů ke slunečnici je založena pozičně: Přípravek působí pouze v povrchové vrstvě půdy, odkud klíčí většina plevelů, ale ke kořenům klíčící slunečnice (ve větší hloubce) se téměř nedostane. Vysoké srážky po aplikaci nebo v raných růstových fázích slunečnice však mohou proplavit účinnou látku herbicidu do hlubších vrstev půdního profilu, kde se nachází kořeny mladých rostlin slunečnice, které intenzivně přijímají vodní roztok (v něm je rozpuštěn herbicid) a projevy fytotoxicity jsou pak u herbicidů s nižší metabolickou selektivitou poměrně časté a výrazné. Větší riziko proplavení herbicidu je na lehčích půdách, které mají obvykle nižší sorpci a herbicid proto není v půdě silněji vázán a může se snadněji proplavovat do nižších vrstev půdy. Při preemergentní aplikaci je rovněž velmi důležité, aby povrch půdy nebyl příliš hrudovitý, protože velké hrudky vytvářejí aplikační stíny a při jejich rozpadu se dostávají na povrch půdy semena plevelů v nich uložená, která nejsou herbicidem dostatečně zasažena a mohou proto za příznivých vláhových podmínek klíčit. Taktéž velké množství posklizňových zbytků na povrchu půdy může snížit účinnost preemergentních herbicidů, která jsou na rostlinných zbytcích poutány. V současné době se v ČR k regulaci plevelů ve slunečnici nejvíce využívá preemergentní aplikace půdních herbicidů. Na dvouděložné plevele se používají herbicidy obsahující účunnou látku linuron, flurochloridone, oxyfluorfen, pendimethalin, prosulfocarb, aclonifen a bifenox. Jako kombinační partneři se obvykle přidávají přípravky obsahující účinnou látku pethoxamid, dimethenamid a metolachlor za účelem posílení účinku na trávovité plevele. Nejčastěji se tedy používají TM kombinace herbicidu, které pokrývají široké plevelné spektrum a eliminují se případná selhání účinnosti jednoho z herbicidů. Častý bývá také synergický efekt TM kombinací, kdy jeden z herbicidů podporuje účinnost druhého.

Postemergentní herbicidní ošetření: Pokud z nejrůznějších důvodů dojde k selhání účinnosti preemergentního ošetření proti plevelům je potřeba důkladně zvážit nutnost opravného zásahu. Při nižší intenzitě zaplevelení (méně konkurenčními plevely), může být ekonomicky výhodnější porost ponechat bez ošetření, případně ho pouze podpořit v růstu přihnojením či ošetřením rostlinným stimulátorem. Řešením může být také plečkování, či ošetření pouze listovým graminicidem (jestliže na pozemku dominují trávovité plevele, může být účinnost tohoto zásahu umocněna konkurenčním působením trávovitých plevelů na ostatní plevele, které pak slunečnice snadněji přeroste). Porosty silně zaplevelené plevely s vysokou konkurenční schopností (laskavce, merlíky, atd.), však bývá nutné ošetřit proti plevelům postemergentně i za cenu určitého poškození slunečnice. K regulaci dvouděložných plevelů, v pokročilejších růstových fázích není v ČR povolen žádný herbicid, vyjma herbicidu na bázi bifenoxu, který však působí jen na úzké plevelné spektrum, především laskavce, bažanku, atd., přičemž se u něho často setkáváme s projevy fytotoxicity, především při jeho časnější aplikaci (nepoužívat k časnému postemergentnímu ošetření!). Pokud se nepodaří preemergentním ošetřením zcela potlačit plevelné trávy (především za sucha) nebo pokud je pozemek výrazněji zaplevelen pýrem plazivým, je možno postemergentně použít listové graminicidy (např. Fusilade, Garland, Agil, Stratos, atd.), vůči nimž je slunečnice vysoce tolerantní. Pro potlačení pýru plazivého je nutné použít vyšší, tzv. pýrohubnou dávku. V době aplikace graminicidů by plevelné trávy měly mít vytvořeny 2–4 listy (max. počátek odnožování). Působení listových graminicidů je pozvolné, přičemž vizuální projevy se dostaví obvykle za 1–2 týdny po aplikaci. TM kombinace listových graminicidů s herbicidy proti dvouděložným plevelům má často za následek snížení účinku listových graminicidů. Jedná se o tzv. herbicidní antagonismus. Tento antagonismus lze omezit oddělenou aplikací herbicidů (několikadenní odstup) nebo zvýšením dávky graminicidů v TM kombinaci. Je však třeba počítat s tím, že smáčedla obsažená v listových graminicidech mohou způsobovat snížení selektivity u jiných přípravků. Z obou výše popsaných důvodů se proto příliš nedoporučují TM kombinace listových graminicidů s herbicidy proti dvouděložným plevelům. 

Využití HT hybridů k regulaci zaplevelení ve slunečnici: HT technologie jsou založené na hybridech slunečnice odolných vůči herbicidům, vůči nimž konvenční hybridy odolné nejsou. Jelikož tyto hybridy nevznikly genetickou modifikací, nepodléhá jejich pěstování ohlašovacím ani jiným povinnostem, jako je tomu u GM plodin. Hlavním přínosem níže uvedených technologií je možnost použití vysoce účinných postemergentních herbicidů, které vykazují účinnost i na řadu vytrvalých plevelů včetně pcháče rolního. 

ExpressSun technologie: V evropském sortimentu hybridů slunečnice v posledních letech přibývá hybridů, kteří jsou odolní vůči účinné látce tribenuron-methyl, která je obsažena v herbicidu Express 50 SX. V ČR však dosud žádný takový hybrid registrován není. Přestože je herbicid Express 50 SX povolen do ExpressSun slunečnice v dávce 45–60 g/ha + Trend 90 (0,1 % obj.), pro potlačení citlivých dvouděložných plevelů zcela postačuje dávka 45 g/ha + Trend 90 (0,1 % obj.). Nižší dávka je vhodná také kvůli možné fytotoxicitě tohoto přípravku za nevhodných povětrnostních podmínek, kdy je slunečnice mimo herbicidního ošetření stresována také nízkými teplotami, silným větrem nebo pokud je ošetření provedeno po vydatných srážkách, které z povrchu listů smyjí ochranné bariéry. K regulaci ježatky kuří nohy lze v systému ExpressSun použít preemergentní ošetření některým z půdních herbicidů nebo listový graminicid. Oba způsoby regulace však představují určité riziko selhání účinnosti. Při použití půdních herbicidů může dojít k selhání účinnosti za sucha. Naopak použití listového graminicidu se obvykle nedoporučuje v TM kombinaci se sulfonylmočovinou, z důvodu snížení účinnosti na trávovité plevele. Při etapovitém vzcházení plevelů doporučujeme dávku přípravku Express 50 SX rozdělit na 2x 22,5 g + Trend 90 (0,1 %). První ošetření provedeme po vzejití plevelů (plevele 2–4 listy), druhé ošetření se provede po opětovném vzejití plevelů (2–4 listy). Druhé ošetření může být podle potřeby i ohniskové (v případě zaplevelení pcháčem osetem). 

Clearfield technologie: Clearfield technologie využívá hybridů, kteří jsou přirozeně odolné vůči imidazolinonovým herbicidům (tzv. IMI nebo CL hybridy), z nichž je v ČR povolen herbicid Pulsar 40 (imazamox). Tato technologie je starší a celosvětově rozšířenější, než technologie ExpressSun. Herbicid Pulsar 40 působí také na prosovité trávy, takže proti nim není obvykle třeba hledat herbicidního partnera. Určitou nevýhodou přípravku Pulsar 40 je pozvolnější působení (plevele odumírají pomalu), a také jeho nižší účinnost ve vyšších růstových fázích plevelů, kterou jsme zaznamenali především na merlík bílý. Za sucha pomůže zvýšit účinnost na ježatku kuří nohu a částečně také na některé dvouděložné plevele vhodný adjuvant. Z pohledu účinnosti i utváření konkurenčních vztahů je však vhodné použít herbicid Pulsar 40 v dělené aplikaci (0,65 + 0,60 l/ha). Termíny aplikací dělené dávky herbicidu Pulsar 40 je třeba volit tak, aby první ošetření (0,65 g/ha) bylo provedeno na vzcházející plevele (slunečnice obvykle v děložních listech až první pár listů pravých) a druhé ošetření (0,6 g/ha) se obvykle provádí o 10 až 14 dnů později na nově vzcházející plevele nebo na plevele regenerující.
Rezistence plevelů a antirezistentní strategie
Většina případů rezistence plevelů vůči herbicidům vzniká v důsledku opakovaného používání herbicidu, často společně s monokulturním způsobem pěstování a minimalizací zpracování půdy. V porostech slunečnice je riziko vzniku rezistence plevelů vůči herbicidům velmi nízké, neboť nehrozí monokulturní pěstování několik let po sobě a používají TM kombinace herbicidů s odlišným mechanizmem působení. V případě, že by došlo k vývoji rezistence plevelů v důsledku předchozího neuváženého používání herbicidů v jiných plodinách (kukuřice, obilniny), lze považovat zařazení slunečnice na takovéto pozemky za antirezistentní opatření, které povede k ústupu rezistence.
Monitoring plevelů
Monitorování vzcházení plevelů po výsevu je velmi důležité z hlediska rozhodování o provedení dalšího ochranného zásahu, především postemergentního herbicidního ošetření. Většina plevelů je k post-emergentním herbicidům citlivá pouze v raných růstových fázích a načasování aplikace má proto klíčový vliv na jejich účinnost. Z tohoto pohledu je velmi důležitá včasná diagnostika plevelů již ve fázi dvou pravých listů a odhad vývoje dalšího vzcházení.
7. Další prostředky na OR
Další prostředky na ochranu rostlin
Regulace dozrávání, desikace
Desikovat je třeba pouze tak velkou plochu, kterou lze sklidit během 3–4 dnů, v opačném případě může dojít ke zvýšení výnosových ztrát. Desikanty bývá vhodné použít v kombinaci s dusíkatými hnojivy (DAM, síran amonný, močovina), které usnadňují rozkládání posklizňových zbytků a eliminují rozvoj houbových chorob. 
Nejčastěji se k desikaci slunečnice používají přípravky obsahující účinnou látku diquat, které se vyznačují velmi rychlou účinností. Používá se nejčastěji v dávce 2,0–3,0 l/ha, přičemž v případě použití v TM kombinaci s dusíkatými hnojivy lze dávku snížit o 20–30 %. S ohledem na kontaktní působení nemusí být zaplevelené porosty zcela zdesikovány. 
Lze rovněž využít desikanty s účinnou látkou glufosinát (glufosinate). Působí pozvolněji. Vykazují vyšší účinnost na plevele (lokálně systemické působení). Používá se v dávce 2,0-2,5 l/ha, dávku lze mírně snížit v případě aplikace s dusikatými hnojivy. V takovýchto případech je nutné zohlednit konkrétní doporučení výrobce.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu