Rostlinolékařský portál

Metodiky IOR - mák setý

1. Seznam plodin
2. Pěstební opatření
Osevní postupy
Střídání plodin
Doporučuje se odstup v osevním postupu 5 let.
Vliv předplodiny
Na předplodinu je mák poměrně náročný, zejména ve vazbě na pečlivou jarní předseťovou přípravu půdy a vysoké nároky na setí. Při výběru předplodiny je třeba dbát o dobré odplevelení předplodiny. V předplodině lze dobře vyhubit některé obtížné plevele (pcháč). Nejčastějšími předplodinami jsou obilniny, ale mohou to být i brambory či jiné výborné předplodiny. Nepoužívat řepku jako předplodinu, výdrol řepky je obtížněji hubitelný a je zde možnost vyššího infekčního tlaku Sclerotinia sclerotiorum.
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
Nemá vyhraněné oblasti pěstování, vyhovují mu půdy střední, hlinité. Nevhodné jsou těžší, jílovité půdy, které jsou na jaře slévavé. Nepoužívat pozemky s vysokou zásobou semen plevelů a silně zaplevelené vytrvalými pleveli. Při silném zaplevelení vlčím mákem je nutno vybrat jiný vhodnější pozemek.
Zakládání porostu
Na základě monitoringu výskytu a druhového spektra plevelů je potřeba zvolit vhodné ošetření strniště a přípravu pozemku (např. kombinace totálního herbicidu a opakované kultivace). Pro mák se doporučuje konvenční orební technologie. Bezorební technologii použít jen tehdy, pokud je v daných podmínkách srovnatelná s orební technologií. Nepoužívat podsevy (kmín, jetel), protože velmi omezují možnosti ochrany porostu a ta pak nemusí být dostatečná. Zajistit optimální hustotu porostu pečlivou přípravou půdy a setím optimálního množství semen (1–1,5 kg/ha, počty klíčivých semen na hektar se u máku nepoužívají). Příliš řídké porosty jsou méně výnosné, přestože mák silněji větví, přehoustlé porosty jsou více napadány houbovými chorobami.
Péče o porost
Mák preferuje půdu ve staré síle, hnojení hnojem pod mák se nedoporučuje. P a K hnojit předseťově podle aktuální zásoby v půdě, N dát část před setím, část v prodlužovacím růstu. Možnost plečkování při širší rozteči řádků. Používat jen ověřené tank-mix směsi přípravků a sledy ošetření, jinak hrozí poškození porostu nebo výskyt bezsemennosti. Neošetřovat postemergentními herbicidy po intenzívnějších deštích, zeslabená vosková vrstvička zvyšuje nebezpečí fytotoxicity (toto již není uvedeno na etiketách přípravků). Sledovat výskyt krytonosce kořenového a makovicového, při dosažení kritických čísel ošetřit insekticidy. Použít ošetření fungicidy proti chorobám hlavně na začátku květu.
Odrůda, osivo, sadba
Volba odrůdy
Používat odrůdy registrované a vyzkoušené v podmínkách ČR. Bělosemenné odrůdy jsou citlivější na herbicidy. U kombinací více pesticidů je vyšší riziko poškození porostu nebo výskytu bezsemennosti. Bělosemenné máky mají měkčí semena, která se snadněji poškozují při sklizni, porost musí být při sklizni dostatečně suchý.
Výběr osiva a sadby
Používat kalibrované certifikované osivo pro zajištění rychlého a rovnoměrného vzcházení. Doporučuje se insekto-fungicidní moření osiva proti houbovým chorobám přenosným osivem a krytonosci kořenovému. Lze použít i osivo ošetřené metodou E-ventus (systém využití elektrivkého proudu), toto ošetření je účinné pouze proti chorobám přenášeným osivem.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Hnojení a vápnění
Mák je plodina relativně méně náročná. Správná výživa je nezbytným předpokladem pro dosažení vysokého výnosu. Základní hnojení P, K, Ca, Mg, S se řídí aktuálním obsahem přístupných živin v půdě, podle zásoby živin a předpokládaného odběru se vypočtou konkrétní dávky živin. Hnojení dusíkem se řídí dle zásoby minerálního N v půdě před setím. Používá se dělená dávka N, část před setím a část v průběhu vegetace ve fázi prodlužovacího růstu až butonizace. Dávku N lze korigovat pomocí rozborů rostlin. Při hnojení je potřeba vzít v úvahu celkový stav porostu, příliš husté porosty je potřeba hnojit opatrně, protože snadno poléhají. Mák má výraznou potřebu mikroelementů, hlavně bóru a zinku, tyto prvky lze vhodně dodávat formou listových hnojiv. Na hnojení listovými hnojivy mák velmi dobře reaguje. 
Hygienická opatření
Nakládání s posklizňovými zbytky rostlin
Zaorání nebo jiné zapravení do půdy co nejdříve po sklizni je považováno za vyhovující způsob zneškodnění posklizňových zbytků.
6. Regulace plevelů
Společenstva plevelů
Jednoděložné: Ježatka kuří noha, oves hluchý, béry.
Dvouděložné: Merlíky, laskavce, heřmánkovité druhy, rdesna, violka rolní, ptačinec žabinec, rozrazil, mák vlčí, ředkev ohnice, hořčice polní, řepka olejka, blín černý, lilek černý, tetlucha kozí pysk, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, drchnička, zemědým lékařský, svízel přítula, opletka obecná, konopice polní, kakost maličký, hluchavka nachová.
Vytrvalé: Pýr plazivý, pcháč oset.
Rozhodování o provedení ošetření
U máku je pěstitelská technologie nejčastěji založena na kombinovaném použití preemergentních a postemergentních herbicidů. V případě dobrého účinku preemergentních herbicidů lze vynechat postemergentní ošetření, je zde ale riziko pozdního zaplevelení, které lze řešit jedině desikací porostu před sklizní. Také je možné použít pouze postemergentní herbicidy, ale jejich účinek někdy nemusí být dostatečný.
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
Velmi důležitá je likvidace plevelů, zvláště pcháče, v předplodině. Dobré výsledky přináší ošetření strniště totálním herbicidem a opakované mechanické potlačování vzcházejících plevelů. Je nutno zajistit co nejlepší odplevelní pozemků kombinací orby a mechanické likvidace vzešlých plevelů. Mák lze pěstovat v širokých řádcích, které umožňují mechanickou kultivaci.
Chemická regulace plevelů
Použití preemergentních herbicidů přichází v úvahu v případě očekávaného vysokého tlaku plevelů. Za suchého počasí může být jejich účinnost snížena. Aplikace preemergentních herbicidů může být pro mák fytotoxická, pokud dojde k jejich splavení do kořenové zóny máku vlivem nadbytku srážek. Toto riziko se výrazně zvyšuje na extrémně lehkých půdách. Aplikace preemergentních herbicidů potlačí problematické druhy plevelů (brukvovité a heřmánkovité druhy, svízel, merlíky) a pokud jsou podmínky pro účinek preemergentních herbicidů příznivé, lze postemergentní herbicidy v případě nutnosti (deštivé počasí) aplikovat i o něco později. Nelze-li preemergentní herbicidy z nějakého důvodu použít, je nutno aplikovat postemergentní herbicidy ihned, jakmile mák dosáhne potřebné růstové fáze a bude mít dostatečnou voskovou vrstvu. Aplikace musí být provedena co nejdříve, protože plevele, hlavně merlíky, mají v této době rychlý růst a velmi rychle dorostou do velikosti, kdy už na ně herbicidy nedostatečně účinkují. 
Rezistence plevelů a antirezistentní strategie
U máku zatím nejsou výraznější problémy s výskytem rezistentních plevelů. Doporučené použití přípravků se stejným mechanizmem účinku 1× za vegetaci je zcela v souladu se zásadami antirezistentní strategie. Vzhledem k relativně malé osevní ploše máku lze snadno dodržovat doporučený pětiletý odstup pěstování máku v osevním postupu. Rezistenci někdy může připomínat projev nedostatečného účinku herbicidů na přerostlé plevele (ježatka, merlík, laskavec, řepka), zde ale jde většinou o agronomickou chybu a ne o projev výskytu rezistence.
Hodnocení účinnosti regulace plevelů
Hodnocení účinnosti herbicidní ochrany je potřeba provést po každém herbicidním ošetření nejlépe v týdenních intervalech. Při hodnocení je potřeba posoudit účinek ošetření na plevele a aktuální reziduální zaplevelení porostu, přitom vzít v úvahu termín hodnocení a vývojovou fázi máku i plevelů. Na základě zhodnocení stavu je pak nutno stanovit, zda je potřeba přistoupit k nějakému dodatečnému opatření a jaké opatření přichází v úvahu (např. potřeba desikace při příliš přerostlých plevelích, na které už postemergentní herbicidy nebudou účinkovat).
Monitoring plevelů
Mák je na zaplevelení velmi citlivý a některé problematické druhy prakticky nejde v máku vyhubit (pcháč, mák vlčí). Monitoring plevelů je proto nutno provádět již u předplodin, aby bylo možno včas přijmout odpovídající opatření a vybrat nejvhodnější preemergentní herbicid. Po vzejití máku je také nutno provádět monitoring plevelů pro optimální volbu ošetření v průběhu vegetace, které je ve většině případů nezbytné. Je nutno sledovat účinek ošetření na plevele a reziduální zaplevelení porostu pro případnou desikaci před sklizní.
7. Další prostředky na OR
Další prostředky na ochranu rostlin
Regulace růstu
Regulátory růstu rostlin jsou užívané pro redukci délky stonků rostlin (prodlužovací růst). Toho je primárně dosahováno nižším prodlužováním buněk, ale také snížením míry dělení buněk. V zemědělství je užívána řada účinných látek s morforegulačním účinkem.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu