Rostlinolékařský portál

Metodiky IOR - řepka olejná (jarní)

1. Seznam plodin
2. Pěstební opatření
Osevní postupy
Jarní řepka není v České republice příliš rozšířenou plodinou. Důvody jsou zejména: v porovnání s řepkou ozimou má nižší výnosy, je vystavena vyššímu tlaku škůdců a vyžaduje náročnější ochranu. Pokud se pěstuje s náležitou péčí, nemusí být její pěstování ztrátové, zejména při očekávání vysoké ceny řepkového semene a v letech se špatným přezimováním ozimé řepky.
Střídání plodin
Doporučuje se obdobně jako u ozimé řepky 4letý minimální odstup pěstování brukvovitých rostlin. 
V případě špatného přezimování ozimé řepky se nedoporučuje vzhledem ke zcela odlišnému vývoji ozimé a jarní řepky v jarním období přesívat nebo dosívat poškozené části honů jarní řepkou. Rizikové je také s ohledem na snadnou migraci škůdců a přenos houbových chorob setí jarní řepky v blízkosti řepky ozimé. Doporučuje se minimální vzdálenost cca 1 km od porostů ozimé řepky. Jarní řepka by se vždy měla pěstovat ve větších celcích vzhledem k poškození živočišnými škůdci.
Pěstování jarní řepky umožňuje živočišným škůdcům snadněji překonat nepříznivé podmínky v letním období.
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
Nároky jarní řepky na podmínky stanoviště se v zásadě neliší od řepky ozimé. Jarní řepka má v důsledku své kratší vegetační doby také nižší kompenzační schopnosti, než ozimá řepka, což znamená, že stresové situace, k nimž dochází během jednotlivých fází růstu a vývoje, se projevují na výnosu výrazně negativněji. Zvláště na nedostatek vody reaguje jarní řepka velmi citlivě.
Zakládání porostu
Také jarní řepka potřebuje jako všechny drobnosemenné plodiny jemně hrudkovité seťové lůžko s dobrým utužením. Proto se osvědčuje podzimní nebo zimní orba. Půda se při ní přes zimu přirozeně slehne, zimní vlhkost je zachována a během klíčení a vývoje je rostlinám k dispozici. Svrchní vrstva půdy by měla být dobře provzdušněna, aby se povrch půdy rychleji zahříval a zlepšila se tak polní vzcházivost. Výsev by měl být proveden co možná nejdříve, nejlépe od začátku března, což ovšem v roce letošním počasí pravděpodobně nedovolí. V zásadě je možné jarní řepku vysévat až do konce dubna, avšak tyto pozdní výsevy se obvykle vyznačují nižšími výnosy a především opožděnou sklizní. Při pozdním setí je čas pro vývoj raných fází rostlin příliš krátký na to, aby se vytvořil potřebný počet větví jako základ dostatečně velkých výnosů. Časné setí při teplotách půdy cca 5–8 °C v horních pěti centimetrech naproti tomu podporuje hluboké prokořenění a umožňuje tak lepší zásobení vodou a živinami, což zvyšuje výnosovou jistotu. Klíčení nastává již při teplotách půdy 2–3 °C. Jarní řepka může citlivě reagovat na mrazy pod -4 °C. Hloubka výsevu by při dostatečné půdní vlhkosti neměla překročit 1–2 cm, na sušších stanovištích maximálně 3 cm s následným přivalením. Doporučené výsevní množství se pohybuje v závislosti na termínu setí mezi 80–100 klíčivými semeny na 1 m2, což v závislosti na HTS odpovídá 3,5–4 kg osiva/ha. U hybridních odrůd je vhodné výsevek snížit na 70–90 semen na 1 m2. Čím později se seje, tím vyšší by mě být výsevek. Při pozdějších termínech setí jsou rostliny vlivem fotoperiodická reakce stimulovány prodlužujícím se dnem a vyššími teplotami k rychlému kvetení. Důsledkem je rostlina s malým počtem větví. Výnos se potom musí vytvořit pomocí vyššího počtu rostlin na jednotku plochy.
Péče o porost
Jarní řepka je v zásadě napadána stejnými chorobami a škůdci, jako řepka ozimá. V důsledku menší kompenzační schopnosti je však důkladná ochrana proti škůdcům nezbytná. Pozdější doba kvetení než u ozimé řepky a vyšší teploty během delších dnů často vedou ke zvýšenému výskytu škůdců. Insekticidy používané v jarní řepce také ztrácejí během vyšších teplot mnohem dříve svoji účinnost. Nejvýznamnějším škůdcem jarní řepky je dřepčík při vzcházení a blýskáček v době před květem a na počátku kvetení. Regulace růstu za účelem zlepšení odolnosti proti poléhání se doporučuje provádět při vyšším dusíkatém hnojení, u poléhavějších odrůd a u bujných porostů s dobrou zásobou vody.
Odrůda, osivo, sadba
Volba odrůdy
U jarní řepky se odrůdová skladba rychle mění ve prospěch hybridů, které dosahují podstatně vyšší výkonnosti. Při výběru odrůd je možné využít výsledků maloparcelních SDO pokusů a poloprovozních SPZO pokusů s touto plodinou. Využití mořidel viz ozimá řepka.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Hnojení a vápnění
Dobře vyvinutý porost jarní řepky může dosáhnout výnosového potenciálu 3–4 t/ha i více. V praxi se ovšem výnosy z různých důvodů, jimiž bývá zejména pozdní setí, nedostatečné zásobení vláhou, horko nebo nezvládnutá ochrana proti škůdcům, pohybuje podstatně níže. To ztěžuje plánování výživy porostu. V důsledku kratší vegetační doby a mělčímu kořenovému systému je třeba dbát na dobrou dostupnost živin. Hodnota pH by měla být 6,5. Pro výnosy kolem 3 t/ha musí mít jarní řepka k dispozici asi 30 kg síry na ha, 70 kg P2O5, 160 kg K2O a 50 kg MgO v základním hnojení. Potřeba dusíku dosahuje cca 50 kg N na očekávanou tunu výnosu. Často se proto používá dávka 80–100 kg N/ha v době setí, jakož i druhá dávka 20–30 kg N/ha v době prodlužovacího růstu. U časných termínů setí v březnu by se měly použít dvě dávky. U výsevů v dubnu je možno aplikovat celkovou dávku dusíku v době setí. Očekáváme-li vysoký výnos jarní řepky, lze doporučit dodatečnou dávku dusíku 10–20 kg/ha také v kombinaci s aplikací prostředků na ochranu rostlin. Hnojení dusíkem lze také úplně nebo částečně provést pomocí kejdy.
3. Abiotické faktory
6. Regulace plevelů
Společenstva plevelů
Jednoděložné: Ježatka kuří noha, oves hluchý, béry.
Dvouděložné: Merlíky, laskavce, heřmánkovité druhy, rdesna, violka rolní, ptačinec žabinec, rozrazil, mák vlčí, ředkev ohnice, hořčice polní, řepka olejka, blín černý, lilek černý, tetlucha kozí pysk, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, drchnička, zemědým lékařský, svízel přítula, opletka obecná, konopice polní, kakost maličký, hluchavka nachová.
Vytrvalé: Pýr plazivý, pcháč oset.
Rozhodování o provedení ošetření
Klíčové je preemergentní ošetření, při jeho vynechání je účinek postemergentního ošetření nedostatečný. 
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
Snižování infekčního tlaku plevelů v předplodinách a přípravě pozemku. Ekologické pěstování bez použití herbicidů je možné, není ale vyzkoušené.
Chemická regulace plevelů
Použití preemergentních herbicidů je klíčové, postemergentní herbicidy je nemohou nahradit.
Hodnocení účinnosti regulace plevelů
Po provedeném preemergentním ošetření pro případné použití postemergentního zásahu.
Monitoring plevelů
Po preemergentním ošetření je potřeba sledovat účinek na plevelné spektrum pro případný postemergentní zásah.
7. Další prostředky na OR
Další prostředky na ochranu rostlin
Regulace růstu
Regulátory růstu rostlin jsou užívané pro redukci délky stonků rostlin (prodlužovací růst). Toho je primárně dosahováno nižším prodlužováním buněk, ale také snížením míry dělení buněk. V zemědělství je užívána řada účinných látek s morforegulačním účinkem.
Regulace dozrávání, desikace
V zemědělské výrobě znamená desikace chemické ošetření porostu přípravkem k tomu určeným, který vyvolává stav suchosti. Obecně způsobuje předčasné usychání nadzemních částí rostlin. Všeobecně se desikace tedy užívá k urychlení dozrávání, sladění zralosti celého porostu plodiny, ke zvýšení obsahu sušiny nebo k zabránění šíření infekčních chorob.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu