Rostlinolékařský portál

Tento druh je monofágní, napadá pouze rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides).

Vyskytuje se, výskyt byl potvrzen v roce 2017 v Libereckém kraji (kde byly příznaky poškození pozorovány už v roce 2016), a také v okrese Kolín. Úřední detekční průzkum výskytu vrtule rakytníkové pomocí odchytu dospělců na žluté lepové desky a vizuálního pozorování příznaků na plodech rakytníku byl proveden v roce 2018, přičemž byl výskyt vrtule potvrzen i v dalších oblastech.

Dospělci jsou drobné mušky, dosahující velikosti 4–6 mm. Hlava, štítek a nohy s výjimkou stehen jsou žluté, zbylé části těla jsou tmavé. Rozpětí křídel je 7–9 mm. Průhledná křídla mají směrem od těla tři příčné tmavé pásky, čtvrtá páska směřuje šikmo podél okraje křídla a s předposlední vytváří zaoblené písmeno „V“, okraj špičky křídla je však průhledný. 
Bílá vajíčka jsou elipsovitá s délkou okolo 1 mm. 
Larvy jsou beznohé, světlé, dorůstají až 10 mm.  
Pupárium je tmavě zbarvené, přibližně 5 mm dlouhé.

Dospělce vrtule řešetlákové je možné zaměnit s jinými druhy vrtulí, např. s vrtulí třešňovou (R. cerasi) či vrtulí ořechovou (R. completa), u nichž však apikální páska dosahuje až k okraji křídla, vrtule třešňová má navíc mezi tmavými proužky na křídlech uprostřed klínovitou skvrnu.

Napadené plody rakytníku hnědnou a hnijí, předčasně opadávají či usychají. Uvnitř napadených plodů je možné v době jejich dozrávání nalézt larvy vrtule.

Plody rakytníku řešetlákového nejsou v ČR napadány jiným škůdcem, než je vrtule rakytníková. K poškození plodů rakytníku může dojít působením houbových patogenů, příznaky poškození jsou však v těchto případech odlišné od příznaků napadení vrtulí.

Vrtule rakytníková má jednu generaci do roka. Dospělci se vyskytují od počátku července do poloviny srpna. Samičky kladou vajíčka pod slupku plodů. Jedna samice může naklást přes 200 vajíček. Uvnitř jednoho plodu se mohou vyvíjet až čtyři larvy. Larvy procházejí třemi vývojovými stadii. Po několika týdnech larvy opouštějí plody a ve svrchní vrstvě půdy, v hloubce do 5 cm, vytvářejí pupárium, které přezimuje.

Vrtule rakytníková se na kratší vzdálenosti šíří aktivně letem. Na delší vzdálenosti se může šířit transportem plodů napadených larvami. Významnou roli při šíření vrtule na delší vzdálenosti mají zřejmě pupária škůdce v kořenovém balu při mezinárodním obchodu s hostitelskými rostlinami.

Vrtule rakytníková je nejzávažnějším škůdcem rakytníku řešetlákového. Napadené plody hnijí, předčasně opadávají či usychají. Kromě kvalitativních škod dochází při silnějším rozsahu napadení k výrazným ztrátám na výnosu. Na Sibiři, kde je rakytník nejvýznamnější ovocnou plodinou, byly zaznamenány i 100% ztráty úrody. Vrtule rakytníková představuje v současné době v Evropě závažný problém pro pěstitele rakytníku v Bělorusku, Litvě, Lotyšsku, Německu, Polsku a Rusku, ale představuje ohrožení i pro další oblasti, kde se pěstuje rakytník.

Agresivní invazní populace vrtule rakytníkové je původem ze Sibiře. Tato populace byla v minulosti popsána jako poddruh Rhagoletis batava obscuriosa, popřípadě je uváděna jako druh Rhagoletis obscuriosa, ale oprávněnost tohoto zařazení je třeba ověřit dalším výzkumem. Mimo původní okruh rozšíření byla poprvé zjištěna v evropské části Ruska v roce 2001, dále v roce 2010 v Bělorusku, v roce 2011 v Lotyšsku, v roce 2012 v Litvě, v roce 2013 v Německu a v roce 2014 v Polsku. Výskyt vrtule rakytníkové je kromě uvedených zemí znám také z Kyrgyzstánu, Arménie, Belgie, České republiky, Estonska, Finska, Itálie, Nizozemska, Maďarska, Španělska, Švédska a Švýcarska.

Tento pro ČR nepůvodní invazní druh není podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 karanténním škodlivým organismem pro EU ani regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro EU, a nejsou stanovena žádná fytosanitární opatření proti zavlékání a šíření tohoto škodlivého organismu.

Monitoring výskytu dospělců vrtule rakytníkové se provádí pomocí žlutých lepových desek anebo žlutých lepových desek s potravním atraktantem, které se umístí do porostu hostitelských rostlin počátkem července. Výskyt se sleduje až do druhé poloviny srpna.

• Na podzim pečlivě vyhrabat a zlikvidovat spálením všechny napadené plody, čímž zredukujeme populaci v následujícím roce.
• Orba, čímž docílíme zapravení přezimujících puparií do větší hloubky.
• Kypření půdy, čímž rozrušíme povrch půdy a zpřístupníme potravu pro přirozené predátory, kde řadíme ptactvo.
• Po dobu líhnutí imag orientačně od června do září je též doporučováno pokrytí povrchu půdy pod keři netkanou textilií, kdy zamezíme vylíhnutí a rozšíření dospělců a tím nedojde k nakladení larev do plodů.
• V zahraničí doporučují netkanou textilií či sítěmi chránit samotné keře v době kladení. Textilie či sítě se nesmí dotýkat plodů.
• Odchyt imag pomocí žlutých lepových desek. Atraktivitu zvyšuje přidání atraktantu (uhličitan amonný, octan amonný). Efektivitu odchytu imag zvýšíme instalací feromonových lapáků, které lze pořídit ze zahraničí.
• Nejpostiženější jsou ranější odrůdy. Doporučuje se vysazovat pozdnější odrůdy rakytníku, které nejsou tak napadány.