Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

Gibberella circinata

říše: houby (Fungi) třída: Sordariomycetes čeleď: Nectriaceae

vědecká synonyma: Fusarium circinatum (anam.), Fusarium lateritium f. sp. pini, Fusarium subglutinans f. sp. pini

EPPO kód: GIBBCI

Hostitelské spektrum
Hostiteli Giberella circinata jsou borovice (Pinus spp.) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Mezi přirozené hostitelské druhy v Severní Americe patří borovice Elliotova (Pinus elliottii), b. bahenní (P. palustris), P. patula, b. montereyská (P. radiata), b. kadidlová (P. taeda) a b. virginská (P. virginiana). Dostupné údaje zahrnují do hostitelského spektra rovněž dalších více než 30 druhů borovic, a to jak evropských a středozemních, např. b. halepská (P. halepensis), b. přímořská (P. pinaster) a b. lesní (P. sylvestris), tak i dalších severoamerických druhů vysazovaných i v Evropě, jako b. pokroucená (P. contorta) a b. vejmutovka (P. strobus). Z asijských druhů patří k hostitelům např. b. hustokvětá (P. densiflora) a b. Thunbergova (P. thunbergii).
Příznaky napadení
Infikované osivo může být zdrojem infekce semenáčků. U napadených semenáčků dochází k hnilobám hypokotylu v úrovni povrchu půdy nebo v jeho blízkosti a rostliny následně odumírají. Zdrojem infekce semenáčků může být i půda. Symptomy u semenáčků nejsou charakteristické a významně se neodlišují od padání rostlin způsobeného jinými faktory.
Napadení kořenového systému je nejčastěji pozorováno na mladých rostlinách borovic v lesních školkách nebo plantážích vánočních stromků, ale může se také vyskytovat na obnažených kořenech starších stromů. Na plantážích vánočních stromků může patogen rozsáhle kolonizovat kořenový systém a působit hnědé diskolorace a rozklad povrchové vrstvy kořenů. Na nadzemní části nejsou symptomy zpravidla patrné, dokud houba nedosáhne kořenového krčku a neobklopí kmen. V další fázi dochází ke žloutnutí a postupně hnědnutí až červenání jehličí. Po odloupnutí kůry kmene při povrchu půdy je možné pozorovat pletivo prosáklé pryskyřicí, které je medově hnědě až tmavě hnědě zbarveno (tzv. smolení).
Větve a kmeny borovic mohou být infikovány v jakémkoliv stáří. Infekce obvykle začíná jako rakovina a odumírání tenkých větví. Nad místem infekce jehličí vadne, stává se chlorotické a posléze červená a hnědne. Na povrchu větví se také začne vyskytovat charakteristický výtok pryskyřice. Rozsáhlejší napadení může vést k masivnímu prosychání stromů od vrcholku směrem dolů. Při infekci kmene a silnějších větví dochází k produkci velkého množství pryskyřice, což dřevinu oslabuje a urychluje její odumírání. Napadení celého obvodu kmene může vést k odumření stromu.
Možnost záměny
Příznaky patogenu G. circinata mohou být při napadení semenáčků zaměnitelné s napadením jinými patogeny, kteří způsobují padání rostlin. Pro přesné určení původce je nutný laboratorní rozbor.
Životní cyklus
Houba G. circinata napadá vegetativní i generativní orgány hostitelských dřevin v různých stadiích vývoje: šišky, semena, semenáčky, sazenice, stromy. G. circinata infikuje hostitelské rostliny pomocí makrokonidií a mikrokonidií, které se šíří větrem, nebo s pomocí přenašečů. Patogen proniká do hostitelské dřeviny poraněními (především na větvích). Vstupní bránou infekce je často také poškození způsobené hmyzími přenašeči. V přírodě převládá anamorfní stadium Fusarium circinatum. Vzhledem k tomu, že v přírodě nebyla pozorována peritécia, předpokládá se, že askospory nejsou pro infekci hostitele významné. Pro vznik infekce je důležitá vlhkost a vyšší teploty.
Způsoby šíření
Lokálně se patogen šíří větrem nebo hmyzem (např. kůrovci rodů Pityophthorus, Ips, Conophthorus). Může být přenášen také kontaminovaným nářadím nebo ulpělou půdou a infikovaným jehličím na strojích a dopravních prostředcích. Semenáčky mohou být infikovány z půdy. Na dlouhé vzdálenosti může být patogen přenášen infikovaným osivem, sadebním materiálem nebo dřevem hostitelských rostlin při mezinárodním obchodu. Významné riziko pro přenos G. circinata představuje kontaminované osivo. Zdrojem infekce mohou být i větve a jejich kůra, kde mohou spory houby přežívat rok i více.
Hospodářský význam
Z celosvětového hlediska představuje patogen G. circinata nebezpečí hlavně pro pěstování teplomilných druhů borovic. Na jihovýchodě USA působí G. circinata významné škody, a to jak na plantážích, tak i ve školkách a v semenných sadech. Významné škody v lesních porostech byly způsobeny zejména při epidemii v sedmdesátých letech minulého století na rostlinách borovice Elliotovy. Škody v Kalifornii na rostlinách borovice montereyské v přírodních porostech i městských výsadbách dosáhly několika milionů dolarů. Patogen byl zavlečen také do Evropy, kde působí problémy ve Španělsku a Portugalsku. Možnost zavlečení patogenu a vzniku škod nelze podceňovat ani ve středoevropských podmínkách včetně ČR, zejména při současné změně klimatu.
Zeměpisné rozšíření
Patogen G. circinata pochází pravděpodobně z jihovýchodu USA, kde byly v roce 1945 zaznamenány první nálezy v Severní Karolíně a Virgínii. Od té doby byla houba zavlečena do mnoha částí celého světa. Výskyt byl potvrzen v Mexiku, Haiti, Chile, Uruguayi, Jihoafrické republice, Japonsku a v Evropě v Portugalsku, Španělsku a Francii, kde byl úspěšně eradikován.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.
Výsledky detekčních průzkumů
Detekční průzkum výskytu G. circinata probíhá v ČR nepřetržitě od roku 2007 do současnosti. Na základě výsledků tohoto průzkumu byl stanoven uvedený status výskytu. 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu