Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

septoriová skvrnitost pšenice
Mycosphaerella graminicola (teleom.) - Septoria tritici (anam.)

říše: Fungi třída: Ascomycetes čeleď: Mycosphaerellaceae

Další české názvy: septoria, septorióza, braničnatka pšeničná, tečkovaná listová skvrnitost

Vědecká synonyma: Sphaerella graminicola (teleom.), Zymoseptoria tritici

EPPO kód: SEPTTR

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Pšenice, tritikale, oves, některé druhy trav (jílek, medyněk).
Příznaky napadení
Prvními příznaky napadení jsou nepravidelné chlorotické skvrny. V závislosti na odrůdě a podmínkách prostředí se postupně vyvíjejí zpočátku šedě zelené skvrny a postupně hnědé nekrózy. Přibližně po 15 dnech je možné pozorovat při pohledu na list proti světlu tvořící se plodnice nepohlavního stadia - pyknidy. Tyto se formují většinou ve směru listové nervatury a jsou tmavě hnědé až černé barvy.
Životní cyklus
Substrátem pro zdroj primární infekce jsou posklizňové zbytky napadených rostlin, na kterých dozrávají v období srpen až říjen pseudothecia, z nichž se uvolňují větrem přenosné askospory. Ohroženy jsou především odrostlejší odnožující porosty. Na jaře pokračuje rozvoj choroby konidiemi tvořícími se v pyknidách na napadených listech. Nezbytná je vysoká vlhkost listového povrchu trvající minimálně 20 hodin. Teplotní optimum infekce leží mezi 20–25 °C. Patogen proniká do pletiv hostitele výlučně průduchy listů. Houbová vlákna následně prorůstají mezofylem v listech paralelně s cévními svazky pod epidermálními buňkami.
Hospodářský význam
Vyskytuje se na celém území ČR, významně se zvýšil výskyt v posledních letech. Časné setí ozimů a další opatření podporující vývoj porostů na podzim zvyšují riziko přenosu primární infekce. Choroba snižuje významně výnos redukcí aktivní asimilační plochy. Výnosové ztráty se mohou projevit jak ve snížení hmotnosti 1000 zrn, tak jejich počtu.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Vizuální hodnocení rozsahu napadení listů.
Systémy varování
Dle aktuálního výskytu.
Prognóza výskytu
Favorizující faktory - teplota, úhrny srážek a zejména vlhkost.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
12 % listů s pyknidami; pšenice ve fázi 37 BBCH - listy F-5 a F-4, 43 BBCH - listy F-4 a F-3, 51 BBCH - listy F-3 a F-2.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Na základě výstupů predikčních modelů („septoria-timer“) apod.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Na podzim je vyloučení příliš časného termínu setí. Rovněž intenzivní příjem dusíku na podzim druhotně způsobuje rychlejší vývoj rostlin a zvyšuje jejich vnímavost k napadení. Odrůdová odolnost je významným faktorem omezení rizika rozvoje epidemie.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Z důvodů dlouhé inkubační periody patogenu, musí být fungicidní ochrana založena na systému vyhodnocování vhodnosti počasí pro rozvoj epidemie. Významné je sledování jak srážkových úhrnů, tak doby ovlhčení listů. Fungicidní ošetření se provádí podle signalizace nebo při ohrožení od BBCH 37 (objevení se posledního listu) do BBCH 51 (počátek metání). Při časném infekčním tlaku se doporučuje ošetření od BBCH 32. Zásahy se zpravidla provádějí proti celému komplexu listových chorob a chorob klasů.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
V ČR byla prokázána u choroby septoriové skvrnitosti pšenice rezistence vůči QoI fungicidům. Více o rezistenci septoriové skvrnitosti pšenice naleznete v Mapách rezistence.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.