Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

padání a spála klíčních rostlin kukuřice
Fusarium sp., Penicillium sp., Aspergillus sp., Rhizoctonia sp., Pythium sp.

říše: houby (Fungi) třída: Peronosporomycetes čeleď: Pythiaceae

Další české názvy: padání klíčních rostlin, hniloby vzcházejících rostlin

EPPO kód: FUSASP, PENISP, ASPESP, RHIZOSP, PYTHSP

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Široký hostitelský okruh. Trávy (Poaceae) i různé druhy dvouděložných rostlin.
Příznaky napadení
Načernalé báze stébel a žloutnutí listů.
Možnost záměny
Helminthosporium - Podlouhlé vodnaté skvrny na listech, nepravidelné, mezerovité vzcházení. 
Diplodia - Hynutí mladých rostlin, trouchnivění stébel a palic.
Životní cyklus
Houby přezimují na osivu a na rostlinných zbytcích. Infekce probíhá většinou přes kořeny, avšak i ranami na bázích stébel či základech listů. Konidie šíří dešťovými kapkami a větrem. Choroby vzcházejících rostlin podporuje chladno a vlhko během klíčení a vzcházení.  
Napadení zvyšuje dispozice rostliny k chorobě (nedostatek vody, nepoměr N:K, příliš hustý porost). Rané odrůdy bývají více napadány. Se stoupajícím podílem kukuřice a obilnin v osevním postupu stoupá zamořenost půdy. Důležité pro napadení rostlin jsou biotické stresy (sucho, zamokření apod.).
Hospodářský význam
Škody stoupají při nedostatcích v agrotechnice. Nejčastější příčinou ztrát je lámání stébel, což znemožňuje mechanizovanou sklizeň. Průměrné sklizňové ztráty bývají nad 10 %.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Nepěstovat kukuřici po kukuřici. 
Podpořit rozklad rostlinných zbytků. 
Vyrovnaná výživa (dostatečně hnojit draslíkem, umírněně dusíkem). 
Ne příliš hluboký a ne příliš časný výsev, přiměřená hustota porostu. 
Výběr odolnějších odrůd (zejména u odrůd raných a pro osevní postupy se silným zastoupením kukuřice a obilnin).
Omezení mechanického poškození rostlin.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Přímá opatření v ochraně kukuřice se zaměřují na moření osiva proti původcům chorob působících v průběhu vzcházení, dále na hubení plevelů, zapravování posklizňových zbytků do půdy, udržování půdy v dobrém strukturním a výživovém stavu a hubení zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis).
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.