Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

stříbřitost slupky bramboru
Helminthosporium solani

říše: houby (Fungi) třída: Ascomycetes čeleď: Pleosporaceae

Další české názvy: stříbřitost slupky

Vědecká synonyma: Spondylocladium atrovirens

EPPO kód: HELMSO

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Brambor.
Příznaky napadení
Napadení lze pozorovat již při sklizni a v průběhu skladování se choroba dále rozšiřuje. Nejdříve se na slupce objevují světle hnědé kruhovité skvrny s neohraničenými okraji, postupně se zvětšují a mohou zasáhnout celý povrch. Zasažená místa získávají stříbřitý lesk v důsledku zavzdušnění parazitovaných buněk ve slupce. Při silném napadení se zvyšují ztráty výparem a hlízy se scvrkávají. Na skvrnách lze pozorovat tmavý sazovitý povlak tvořený konidiofory s konidiemi patogenu. Poškození dužniny houba nezpůsobuje.
Životní cyklus
Zdrojem infekce je napadená sadba. V půdě patogen dlouhodobě nepřežívá. Pro infekci dceřiných hlíz jsou rozhodující množství inokula v sadbě, vlhkostní poměry v půdě po odumření natě a vlhkostní a teplotní režim po naskladnění. Růst mycelia a šíření choroby podporuje vysoká vlhkost. K nejvyšší infekci dochází při vlhkém a teplém počasí po ukončení vegetace, leží-li hlízy dlouho v půdě v období mezi ukončením vegetace a sklizní, a pokud se naskladňují neosušené mokré hlízy.
Hospodářský význam
Jedná se o běžně rozšířenou chorobu, která je dobře patrná především na mytých hlízách u odrůd s hladkou a jemnou slupkou. Ztráty jsou způsobeny hlavně poškozením vzhledu hlíz a jejich horším uplatněním na trhu. Při silné infekci se také zvyšuje výpar, stoupají hmotnostní ztráty a hlízy se scvrkávají. Zřídka, při velmi silné infekci u sadby, může dojít k zasažení oček a snížení klíčivosti, a tím i výnosu. Vysoký výskyt choroby je ve vlhkých letech, zvláště pokud se nevyskytují během vegetace přísušky.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Protože při zachování čtyřletých osevních sledů se choroba šíří téměř výhradně sadbou, je použití zdravé sadby předpokladem nízkého výskytu u dceřiných hlíz. Sklizeň by měla být provedena včas, tj. 2–3 týdny po ukončení vegetace, aby se omezil nárůst infekce v půdě. Zásadním opatřením je osušení hlíz po sklizni, zejména probíhá-li sklizeň za vlhka. V průběhu skladování musí být udržovány hlízy suché při teplotě 2–4 °C.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Moření sadby fungicidy je účinné.
Povolené přípravky na ochranu rostlin