Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

kozlíček sosnový
Monochamus galloprovincialis pistor

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)

EPPO kód: MONCGA

Hostitelské spektrum
Jedná se o oligofágního zástupce kůru a dřevo vrtající bezobratlé fauny na borovicích (ostatní druhy jehličnatých dřevin – cedry, smrky atp. napadá jen sporadicky).
Popis druhu
Jedná se o zástupce, kde se velikost pohybuje na úrovni cca 1,2–2,6 cm, tělo má válcovitého tvaru, černé barvy s okrovými, či šedými skvrnami především na krovkách a štítu. Tykadla má dlouhá, černobíle pruhovaná. U samců jsou téměř dvakrát delší než tělo. Na štítu jsou po stranách zašpičatělé kuželovité hrboly a to na každé straně po jednom.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď, tedy žlutavá, beznohá, směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná.
Možnost záměny druhu
Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší stavbou těla – ortognátním ústním ústrojím. Je velmi podobný ostatním druhům z rodu Monochamus, ale zde je štít rozdělen podélnou rýhou jen do poloviny jeho délky. Také bude důležitá vazba na živnou dřevinu, tedy především na borovice.
Příznaky poškození
Larvy se vyvíjejí na borovicích. Larva, která se líhne z nakladeného vajíčka v prasklinách kůry, má přímý přístup k lýku a později i k běli. Zde vykusuje nejprve nepravidelné chodby pod borkou a později oválné chodby ve dřevě. Kuklí se blízko povrchu kmene. Mladí jedinci vytváří kulaté výletové otvory (cca 4–8 mm široké).
Možnost záměny poškození
Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude poznávacím znakem optimálně přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. Je to druh, který má tendenci napadat hladkokoré části dřevin.
Životní cyklus
Dospělci poletují v červenci a srpnu, kdy zároveň probíhá kladení. Následuje larvální vývoj, kdy zimuje larva, generace je tedy jednoletá. Imago je nejaktivnější za soumraku, ale jeho aktivita skrz denní dobu není výjimečná.
Hospodářský význam
Tento druh je spíše sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně (někdy také pouze částečně) oslabené, či čerstvě odumřelé. Zde ale představuje vážný problém z hlediska kvality dřevní hmoty, která je vystavena aktivitě tohoto druhu. Tento druh je také potenciálním vektorem závažného škůdce borovic i dalších jehličnanů Bursaphelenchus xylophilus (Steiner a Buhrer, 1934).
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu