Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

kohoutek černý
Oulema melanopus

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae)

EPPO kód: LEMAME

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
​Pšenice, ječmen, široké spektrum trav. Opomíjené druhy obilnin: žito, tritikale, kukuřice. Obvykle na těchto rostlinách probíhá pouze úživný žír dospělců.
Popis škůdce
Dospělci měří 5–6 mm, štít, hruď, břicho a nohy jsou žlutočervené, krovky, hlava a tykadla modrozelená. 
Vajíčka jsou dlouhá přibližně 1 mm, žlutooranžové barvy.  
Larvy mají vyvinuté 3 páry hrudních končetin (oligopodní larvy). Jsou špinavě bílé, kyjovitého tvaru, pokryté černým slizem a zbytky trusu. Měří 5–6 mm.
Možnost záměny škůdce

Velmi podobný je kohoutek Oulema duftschmidi - má obdobnou biologii. Rozlišování obou druhů je velmi obtížné a pro účely praktické ochrany je bezvýznamné. Bezpečné určení druhů je možné na základě preparace kopulačních orgánů. Oba druhy se vyskytují společně.

Příznaky poškození

Brouci i larvy vykousávají mezi listovými žebry podélné úzké pruhy. Po žíru brouků je porušena svrchní i dolní pokožka, po žíru larev zůstává dolní pokožka listů neporušena. Následkem toho je omezena asimilace a v rostlinách dochází ke ztrátě vody. Listy žloutnou a vadnou. 

Životní cyklus
Přezimují dospělci v zimovištích, jako jsou meze, remízky, okraje lesů, sady a podobně. U kohoutka černého může část populace přezimovat v půdě v kokonech, ve kterých se brouci vylíhli koncem léta a do zimy je neopustili. V našich podmínkách část brouků opouští půdu a přezimuje v zimovištích. Podíl různě přezimujících dospělců se může měnit i mezi roky v závislosti na průběhu počasí. V létě a na podzim provádí dospělci úživný žír, převážně na výdrolech obilnin a na mezích okolo polí, a poté přeletují do zimovišť. Na jaře postupně naletují do porostů obilnin, kde úživný žír pokračuje a přitom dochází k páření. Na počátku jarního žíru bývají dospělci nejprve soustředěni na okrajích polí. V době kladení vajíček se rovnoměrně rozptylují po porostech, takže okrajový efekt v kladení vajíček již není patrný. Naopak na okrajích bývá obvykle nižší výskyt vajíček a larev až do vzdálenosti 20 m, v důsledku zvýšeného výskytu predace a přítomnosti přirozených nepřátel kohoutků. Vajíčka jsou kladena na líc listů podél středního nervu od konce dubna do počátku června. Larvy se z vajíček líhnou za 8 až 14 dnů podle průběhu teplot. Na délce období kladení vajíček samicemi závisí stupeň škodlivosti. Hromadné líhnutí larev v populaci je synchronizováno do kratšího časového období. Larvy žerou na listech a postupně se přesouvají na horní listy. Larvy kohoutka černého a kohoutka Oulema duftschmidi se kuklí v půdě v hloubce okolo 5 cm. Brouci se líhnou v průběhu července, ještě před počátkem sklizně porostů. 
Má jednu generaci v roce.
Hospodářský význam
Ve škodlivém množství se vyskytuje v několikaletých cyklech. U kohoutků způsobují významnější škody larvy, zejména larvy vyšších vývojových stupňů. Škodlivost dospělců nebývá významná a ošetření proti dospělcům se nedoporučuje.  
Jarní obilniny jsou k napadení citlivější než ozimé. Napadené rostliny špatně metají a předčasně dozrávají. U jarního ječmene se snižuje výnos zrna vlivem nižšího počtu zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn, což významně ovlivňuje sladařskou kvalitu zrna. Výnosová deprese se projeví, pokud většina žíru larev probíhá na praporcovém listu. Zde je přímá korelace mezi stupněm poškození praporcového listu (procento snížení listové plochy) a snížením sladařské kvality zrna. 
Škodlivost kohoutků bývá vyšší v letech s teplým a suchým jarem v době kladení vajíček, po kterém následuje vláhově příznivé a vyrovnané období (bez prudkých dešťů a extrémně nízkých teplot) v době žíru prvních vývojových stupňů larev. Větší výnosové deprese nastávají v letech se suchým a teplým obdobím v době dozrávání obilnin, kdy se kompenzační schopnost obilnin po poškození listové plochy snižuje.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Monitoring výskytu dospělců kohoutků (OmelanopusOgallaecianaOduftschmidi) se provádí metodou smýkání a vizuálním pozorováním výskytu vajíček a larev. Výskyt brouků po náletu ze zimovišť do porostů se provádí se pomocí entomologické smýkací sítě. Na každém stanovišti se provede 100 smyků v porostech na 10 různých místech rovnoměrně rozložených na ploše pozemku (10 míst × 10 smyků = 100 smyků). Termíny pozorování dospělců se odvíjí od splnění sumy efektivních teplot. Hodnotí se počet dospělců tří druhů kohoutků celkem a zaznamená se celkový počet nasmýkaných brouků a počet smyků. Vypočte se průměrný počet dospělců na jeden smyk. 
V systému monitoringu státní správy se rozlišují stupně výskytu takto: slabý výskyt je při méně než 0,3; střední výskyt od 0,3 do 0,7 a silný výskyt nad 0,7 dospělců na 1 smyk. Při středním výskytu brouků lze očekávat, že výskyt vajíček a larev může překročit ekonomický práh škodlivosti v případech příznivého průběhu počasí v době kladení vajíček (sucho a teplo) a u odrůd s nízkou polní odolností. Při vysokém výskytu brouků je také vysoká pravděpodobnost škodlivého výskytu larev a potřeba chemického ošetření je vysoká.
Monitoring výskytu vajíček a larev pro potřeby indikace ošetření a pro stanovení termínu ošetření. Provádí se optická kontrola larev a vajíček tří druhů kohoutků  ve vzdálenosti větší než 20 m od okraje porostu. Kontroluje se 100 odnoží v porostech pšenice a ječmene na 10 různých místech porostu (10 míst × 10 odnoží rostoucích za sebou v řádku = 100 odnoží). Zaznamenává se počet vajíček a larev na listech a stéblech, počet kontrolovaných odnoží a celkový počet zjištěných vajíček a larev a procento vylíhlých larev. Vypočte se průměrný počet vajíček nebo larev na jednu odnož. 
V systému monitoringu státní správy se rozlišují stupně výskytu takto: slabý výskyt - méně než 0,4; střední výskyt - od 0,3 do 0,8 a silný výskyt - nad 0,8 vajíček a larev na 1 odnož.
Nepřímé metody monitoringu
Termíny pozorování dospělců: orientačně v období od konce dubna do poloviny května 1× po uplynutí 4 dnů (nemusí být všechny 4 těsně za sebou) s maximální teplotou vyšší než 17 °C, které následují po splnění sumy efektivních teplot SET6,0 = 110,0 °C.

Termín pozorování vajíček a larev: orientačně u ozimé pšenice a jarního ječmene po dosažení sumy efektivních teplot SET6,0 = 400,0 °C.

Prognóza výskytu
Krátkodobá prognóza
Za účelem krátkodobé předpovědi intenzity výskytu se provádí monitoring výskytu dospělců kohoutků. Provádí se metodou smýkání a vizuálním pozorováním výskytu vajíček a larev. 
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
Pro kohoutky (Oulema spp.) definované počtem vajíček a larev na jedno stéblo:
Pšenice:
0,4 vajíček a larev - citlivé odrůdy;
0,6 vajíček a larev – středně citlivé odrůdy;
0,7 vajíček a larev - tolerantní odrůdy.
Při neznalosti zařazení odrůdy podle stupně tolerance je práh škodlivosti pro kohoutky 0,6 vajíček a larev na jedno stéblo.
Ječmen:
0,4 vajíček a larev (krmný ječmen);
0,3 vajíček a larev (sladovnický ječmen).
Oves, triticale, žito:
0,7 vajíček a larev/ odnož. 
Při neznalosti zařazení odrůdy podle stupně tolerance je práh škodlivosti pro kohoutky 0,6 vajíček a larev na jedno stéblo. Upřesnění hodnot prahu škodlivosti pro konkrétní podmínky je možné na základě předpovědi výnosových ztrát podle křivek škodlivosti a provedení následné bilance nákladů na ochranu a zachráněných zisků. Další zpřesňování prahu škodlivosti je možné podle modelu EPŠ využitím expertního systému komerční poradenské služby.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Agrotechnické metody ochrany se vůči kohoutkům nevyužívají. Prevencí proti škodlivosti kohoutků jsou zapojené porosty a harmonické hnojení dusíkem.

Využívat odrůdy s vyšší polní odolností vůči kohoutkům. Vyšší polní odolnost mají úzkolisté odrůdy, s tuhými listy (vysoký podíl sušiny v listech) než odrůdy širokolisté s měkkými listy. Vyšší polní odolnost mají odrůdy s vysokým počtem trichomů na jednotku plochy.

Rezistentní odrůdy vůči kohoutkům se u nás nepěstují.

Rozdíly jsou mezi odrůdami také ve schopnosti kompenzace poškození. Nízkou schopnost tolerance mají rané odrůdy, vysokou schopnost kompenzace mají pozdní odrůdy.
Vajíčka i larvy kohoutků jsou požírány celou řadou predátorů, jako jsou slunéčka, střevlíci, drabčíci, zlatoočky a dravé ploštice. Mimoto jsou larvy napadány entomopatogenními houbami Entomophtora. Přirození nepřátelé však nejsou schopni mimo okrajového efektu snížit hospodářskou škodlivost.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Ošetření povolenými přípravky na ochranu rostlin se provádí na základě monitorování vajíček a larev kohoutků. Optimální termín ošetření nastává v době, kdy procento vylíhlých larev z vajíček je 50 % nebo vyšší. Pokud je vylíhlých méně než 50 % larev, pozorování se opakuje po týdnu do doby, než se zjistí tento poměr. 
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost povolených přípravků vůči kohoutkům je velmi dobrá (nad 90 %), pokud je aplikace provedena v optimálním termínu (viz indikace ochrany). Hodnocení biologické účinnosti přípravku se provádí mezi 3. až 7. dnem po ošetření. Podle metody uvedené v části monitorování se hodnotí počet přeživších larev kohoutků. V době ukončení žíru larev je možné hodnotit stupeň poškození listů a podle zjištěné hodnoty dosazením do rovnice křivky škodlivosti odhadovat výši výnosových ztrát.