Rostlinolékařský portál

Chroustci jsou polyfágové.

Dospělci jsou 14–18 mm dlouzí. Samci mají podlouhlou paličku tykadel, ke konci rozšířenou a ohnutou a dlouhou jako ostatní části. Po stranách břišních článků mají řadu silných tuhých štětin. Samice jsou menší a klenutější, mají kratší tykadlovou paličku a kratší a silnější nohy. Krovky se zřetelnými podélnými a hladkými žebry, nezřetelně tečkované a lesklé. Celé jsou pokryté dlouhými a odstávajícími chlupy, které jen vzácně chybějí, kolem štítku jsou hustější. Tělo je žluté, zřídka hnědé. 
Vajíčka jsou bílá, asi 1,7 mm dlouhá. 
Larvy 1. instaru jsou skelně bílé, měří 10,5 mm, hlava je 1,4–1,5 mm dlouhá a 1,9–2,2 mm široká. Larvy 2. instaru jsou 19–37 mm dlouhé, hlava je 2–2,3 mm dlouhá a 2,6–3,4 mm široká. Larvy 3. instaru jsou 35–52 mm dlouhé, hlava je 2,8–3,4 mm dlouhá a  4,2–5,2 mm široká.

Larvy jsou velmi podobné mladým larvám – ponravám chroustů.

Chroustci se živí listy i jehlicemi stromů. Z jehličnanů napadají nejčastěji mladé borovice, na kterých ožírají jehlice i kůru a živí se i šťávami, které produkují okousané části rostlin.

Dospělci létají v červnu a v červenci večer po západu slunce. Nejhojněji se vyskytují v oblastech s písčitými půdami a s řídkým porostem stromů nebo na polích s obilím, ale vyskytují se i na pastvinách nebo lesních pasekách. Vyhýbají se příliš vlhkým půdám. Létající jedinci jsou převážně samci, samice se zdržují ukryté na zemi. Rojení chroustků trvá asi 14 dní. Oplodněné samice kladou vajíčka do mělkých jamek v půdě nebo na povrch půdy pod listí, jehličí nebo pod zbytky rostlin. Samička naklade průměrně 30–45 vajíček. Po 7–10 dnech se líhnou larvy, které se živí kořínky různých rostlin. Přezimují jen larvy v půdě. Vývoj trvá 2 a v chladnějších oblastech 3 roky. 
Chroustek má pouze 1 generaci ročně.

Příležitostný, ale významný škůdce, který může v případě přemnožení způsobit holožíry. Škodí polním i zahradním plodinám, především v obilí, hrachu, sóji, máku, lnu, řepě, na okurkách, v ovocných a lesních školkách a v mladých výsadbách.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění příznaků napadení škůdcem – poškození listů.

• Dle výskytu v předchozím roce.

• Ošetřuje se při výskytu škůdce.

• Podpora přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů (ozelenění meziřadí, biokoridory, aplikace selektivních pesticidů). 
• Přirození nepřátelé jsou někteří savci – krtci, jezevci, lišky, dále ptáci - vrány, havrani, rackové a špačci a také hmyz, např. kuklice.

• Mechanické sklepávání do plachet brzy ráno a následné zničení. 
• Sběr a likvidace brouků.

• Ošetřuje se proti dospělcům.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací. 
Při podezření na snížení účinnosti je vhodné přípravek vyřadit ze systému ochrany a nahradit jej jiným, doposud nepoužívaným s odlišným mechanismem působení.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ