Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

bzunka ječná
Oscinella frit

třída: hmyz (Insecta) řád: dvoukřídlí (Diptera) čeleď: zelenuškovití (Chloropidae)

EPPO kód: OSCIFR

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Přednostně oves, méně ječmen a pšenice, nejméně žito, kukuřice, plevelné trávy (např. pýr) a ostatní druhy z čeledě lipnicovitých (Poaceae). Jařiny jsou napadány více než ozimy a čisté kultury více než směsky.

Popis škůdce
Dospělec je přibližně 3 mm velký, tělo lesklé, černého zbarvení, s párem kyvadélek. Mají žlutavé nohy a červené oči. 
Larvy jsou 3–4 mm dlouhé, beznohé a bez vyvinuté hlavy (apodní acephalní larvy), barvy leskle bílé s černými ústními háčky a dvěma bradavičnatými výrůstky.
Příznaky poškození
ječmen obecný, oves setý, pšenice setá, tritikale, žito seté
Střední list mladých rostlinek žloutne, vadne a lze ho snadno vytáhnout. Na jeho spodní části jsou vidět požerky a často i hniloba. Zničený bývá i vegetační vrchol. Rostlina silně odnožuje. Okrajové listy zůstávají bez poškození. Příznačné je nadměrné odnožování. Mladé rostlinky odumírají. Poškození mladých rostlin způsobují 1. a 3. generace. Larvy 2. generace vyžírají zrna v latách a klasech, klásky zbělají a jsou hluché. V případě ovsa nabývají rostliny trsovitý vzhled a paty stébel cibulovitě duří. Porost je nevyrovnaný, pomaleji a nestejnoměrně dozrává.
kukuřice setá:  
Srdéčkový list silně poškozen. Ostatní listy různě pokroucené s podélnými nebo příčnými řadami dírek. Někdy jsou listy roztřepené, stočené nebo zvlněné. Hlavní výhon bývá zničen nebo potlačen. Rostliny vytváří náhradní postranní výhony a nabývají trsovitého vzhledu. Dochází k deformaci malých rostlin. Silně napadané rostliny kukuřice mohou odumřít.
Možnost záměny poškození
Poškození je typické a nemělo by dojít k záměně.
Životní cyklus
V jednom roce dochází k vývoji 3 generací. Přezimují larvy 3. generace, které se kuklí na jaře. Dává přednost vlhčímu prostředí. 
ječmen obecný, oves setý, pšenice setá, tritikale, žito seté
Dospělci 1. generace létají koncem dubna až začátkem května. Samice klade vajíčka jednotlivě na pochvy listů a listy hostitelských rostlin v růstové fázi 2–4 listů. Larvy se vyvíjejí v bázi srdéčkového listu. Larvy z později vykladených vajíček napadají také odnože. Kuklí v rostlině. 
Dospělci 2. generace létají od konce června až do doby zrání obilí. Samice kladou vajíčka za pochvy mladých listů nebo na metající či vymetané klasy a laty. Vylíhlé larvy se živí na základech kvítků, později na obilkách. Larvy 2. generace se kuklí v obilkách. 
Dospělci 3. generace létají v srpnu až říjnu. Samičky kladou vajíčka na výdrol a na osení. Jednotlivé generace se částečně překrývají. 
kukuřice setá
Dospělci 1. generace létají koncem dubna až začátkem května. Na kukuřici škodí právě a pouze larvy 1. generace, vylíhlé z vajíček vykladených v období od začátku vzcházení do fáze 4. listu kukuřice. Samice klade vajíčka jednotlivě na ještě nerozvinuté listy. Larvy pronikají k vegetačnímu vrcholu a poškozují tvořící se základy listů. Poškození se projeví teprve po rozvinutí listů ve fázi 6. a 8. listu. 
Dospělci 2. generace létají od konce června. Larvy 2. generace škodí z hospodářsky významných rostlin na obilninách. 
Dospělci 3. generace létají v srpnu až říjnu. Samičky kladou vajíčka na výdrol a na osení. Jednotlivé generace se částečně překrývají.
Hospodářský význam
ječmen obecný, oves setý, pšenice setá, tritikale, žito seté:
Vedle snížení výnosu klesá i nutriční a technologická hodnota zrna. Osivo z napadených porostů má nižší klíčivost. Může dojít až k 10 % ztrátám výnosu zrna. Ke škodám dochází především v teplých letech.
kukuřice setá:  
Škodí lokálně. Od roku 2003 škodlivé výskyty bzunky ječné na kukuřici vzrůstají v řadě regionů. Při překročení prahu škodlivost v porostu dochází k poklesu výnosů zrna kukuřice. 
Druhá a třetí generace nemají pro kukuřici žádný význam.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Letovou aktivitu dospělců je možno monitorovat pomocí modrých lepových desek nebo modrých misek naplněných vodou se smáčedlem. Lapáky se umísťují na okrajích porostů. Imaga je možné sledovat také pomocí smýkání porostu v okrajových či zastíněných místech porostu. 
U kukuřice hodnotíme napadení rostlin kukuřice bzunkou ječnou i vizuálně podle příznaků.
Prognóza výskytu
V porostu s nižším počtem rostlin ztráty vzrůstají. Při napadení jařin 10 až 15 % lze předpokládat škodlivý výskyt 2. generace.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
ječmen obecný, oves setý, pšenice setá, tritikale, žito seté
5 % napadených odnoží na jaře v průběhu odnožování; 10 % napadených zrn v létě. 
kukuřice setá
5 % a více poškozených rostlin.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
ječmen obecný, oves setý, pšenice setá, tritikale, žito seté:
  • Oves, pšenici a ječmen v ohrožených oblastech pěstovat na agrotechnicky dobře připravených pozemcích. V oblastech s opakovaným škodlivým výskytem provádět co nejranější výsevy jařin a pozdní výsevy ozimů, zakládat hustší porosty. Případně lze doporučit pěstování ovsa ve směsi s ječmenem či pšenicí. 
  • Redukci počtu rostlin způsobenou larvami 1. a 3. generace lze kompenzovat podporou odnožování, agrotechnickými zásahy, morforegulátory a přihnojením. 

kukuřice setá
Volba vhodného pozemku pro výsev, nevybírat lokality s vlhčím prostředí, které obzvlášť vyhovuje bzunce v teplých letech. Omezit opakované pěstování kukuřice v osevních postupech s obilninami, bez zařazování přerušovacích plodin. V místech pravidelného škodlivého výskytu je účelné insekticidní moření osiva kukuřice. V ohrožených oblastech pěstovat plodiny na agrotechnicky dobře připravených pozemcích. V oblastech s opakovaným škodlivým výskytem provádět co nejranější výsevy. 
Bez ohledu na plodinu se doporučuje: 
  • Likvidovat hostitelské plevelné trávy jako je pýr.
  • Přirozenými nepřáteli jsou střevlíci, požírající vajíčka a larvy, a některé druhy parazitujících blanokřídlých. 
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
ječmen obecný, oves setý, pšenice setá, tritikale, žito seté:  
Maximální výskyt dospělců bývá v době květu obilnin. Termín ošetření v té době lze upřesnit podle výskytu dospělců při překročení prahu škodlivosti. Termín ošetření proti 3. generaci vychází z výskytu imag při monitoringu a při překročení prahu škodlivosti. Nejvíce napadené bývají okraje ozimých ječmenů ze strany sousedních lučních porostů a sklizených ploch ovsa. Optimální termín ošetření vůči samicím 1. a 3. generace před vykladením vajíček je do fáze 2 listů. 
kukuřice setá
Vhodné je insekticidní moření osiva. Termín ošetření je od fáze 1. do 4. listu kukuřice po zjištění maxima výskytu dospělců v modrých miskách nebo modrých deskách. Optimální termín ošetření vůči samicím 1. generace před vykladením vajíček je do fáze 2 listů.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.