Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

háďátko hlízové
Ditylenchus destructor

třída: Secernentea řád: háďátka (Tylenchida) čeleď: háďátkovití (Anguinidae)

EPPO kód: DITYDE

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Polyfágní druhy napadající přes 90 hostitelských druhů kulturních plodin a plevelů. Nejvýznamnějí brambory, dále polní zelenina (brukvovitá, miříkovitá a česnekovitá), řepa, jeteloviny, chmel a podzemnice olejná. Z okrasných rostlin (např. zástupci rodu Begonia, DahliaGladiolus, Hyacinthus, Iris, Tulipa).
Popis škůdce
Patří do skupiny migrujících endoparazitických druhů. Dospělé háďátko má typicky červovitý tvar a měří 0,8–1,4 mm, ústní bodec je dlouhý 10–14 μm, ocas je tupě kulatě zakončený, v bočním poli je šest linií a postvulvální vak u samic dosahuje minimálně do poloviny vzdálenosti vulva-anus.
Příznaky poškození
Malé bělavé prašné tečky těsně pod povrchem cibulí, které jsou patrné pouze po oloupání. Napadené oblasti se zvětšují a splývají do světle hnědých lezí, ty jsou tvořeny suchým zrnitým pletivem a jsou patrné pod slupkou. Jak napadení pokračuje, pletivo tmavne a zmenšuje se, slupka je popraskaná a papírovitá. Vnitřní pletivo postupně tmavne a často dochází k sekundárnímu napadení. Infekce většinou začíná na bázi cibulí a postupně zasahuje horní část, přičemž se vytvářejí šedivé až černé leze; silně napadené rostliny mají často zčernalé kořeny a nažloutlé slabě vyvinuté listy.
Životní cyklus
Biologie tohoto druhu je podobná biologii háďátka zhoubného. Významným rozdílem je však skutečnost, že i přes značnou morfologickou podobnost s tímto druhem postrádá háďátko hlízové schopnost přežití nepříznivých podmínek v anabiotickém stavu. Nepříznivá období přežívá nejspíš v půdě na plevelích nebo na houbách.
Hospodářský význam
Podle vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů je karanténním škůdcem na cibulovinách. Hospodářský význam je menší než u háďátka zhoubného.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Monitoring je vhodné provádět již u sadby, byť v uznané sadbě by se háďátko samozřejmě vyskytovat nemělo. Vzorky rostlinného materiálu je nutné podrobit extrakci a získanou suspenzi vyšetřit na přítomnost háďátek. V porostu cibulovin je možné odebrat vzorky rostlin vykazující příznaky napadení, nebo provést plošný monitoring, kdy jsou odebírány vzorky rostlin či půdy, přičemž osoba provádějící tuto činnost porost prochází ve vzoru tvaru písmene W (cik-cak).
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
100 jedinců na 1 kg půdy.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Střídání plodin a odstup v pěstování cibulovin.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Přímá ochrana proti háďátkům v půdě je problematická.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.