Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

bázlivec kukuřičný
Diabrotica virgifera virgifera

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae)

EPPO kód: DIABVI

Hostitelské spektrum
Hlavní hostitelskou rostlinou je kukuřice, příležitostně další druhy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Brouci se mohou živit i na rostlinách z čeledí hvězdnicovitých (Asteraceae), bobovitých (Fabaceae) a tykvovitých (Cucurbitaceae). 
Popis škůdce
Brouk 4–7 mm dlouhý. Celkové zbarvení je žluté až žlutozelené s tmavšími okraji krovek a okolím krovkového švu. Samec se vyznačuje spíše tmavším zbarvením na krovkách, delšími tykadly a zaobleným koncem zadečku. U samice naopak převládá světlé zbarvení krovek, tykadla jsou kratší a zadeček zašpičatělý. Larvy jsou v posledním instaru dlouhé až 13 mm, světle až krémově zbarvené.
Vajíčko je velké 0,4 × 0,6 mm, krémově zbarvené.
Kukla světlá, krémově zbarvená.
Možnost záměny škůdce
Larvy v půdě mohou být zaměněny s larvami kovaříků tzv. drátovci. Drátovci jsou delší a to až 25 mm, sytě žluté až hnědé barvy s tmavě hnědou hlavou. Tělo drátovců je silně sklerotizované a působí mnohem pevnějším dojmem. 
Možnost záměny brouků je minimální.
Příznaky poškození
Kořeny poškozené žírem larev hnědnou, ve větších kořenech se objevují chodby. Při větším výskytu larev je sežrán celý kořenový systém a rostlina poléhá, zavadá, hnědne a hyne, zejména při suchém počasí. Při 50 % poškození kořenového systému dochází k polehnutí rostlin. Tyto rostliny se snaží znovu napřimovat a proto mají tvar označený termínem „husí krky“. Po dešti dochází obvykle k částečné regeneraci kořenového systému. 
Dospělci škodí žírem na květech a zrnech v mléčné zralosti i žírem na listech, v nichž způsobují tzv. okénkování nebo čárkovitý žír. Hromadný žír brouků na klasech zabraňuje vývoji zrn v klasu (nepravidelná hluchost klasu).
Životní cyklus
Přezimují vajíčka v půdě v hloubce 5–15 cm. Teploty pod -8 °C a období sucha způsobují úhyn vajíček. Larvy se líhnou od poloviny května a vyvíjejí se na povrchu nebo uvnitř kořenů kukuřice. Mladé larvičky se živí jemným kořenovým vlášením. Starší larvy vyžírají chodbičky i ve větších kořenech a jsou schopny zničit celou kořenou soustavu až po bazální uzly. Největší počet larev se nachází v hloubce do 15 cm. Larva se po třech až čtyřech týdnech od vylíhnutí kuklí v půdě těsně pod povrchem. Vývoj kukly trvá od 5–10 dnů. 
Brouci se mohou líhnout v podmínkách střední Evropy od počátku července až do srpna. Nejpočetnější jsou brouci od poloviny července do počátku září. Po úživném žíru dochází po 1–2  týdnech k páření. Již od počátku úživného žíru nastávají první vrcholy letové aktivity. Dospělci se živí přednostně pylem a bliznami kukuřice, proto po odkvětu kukuřice vyhledávají porosty později kvetoucích hybridů nebo porosty později seté, případně kvetoucí plevelné rostliny. Blizny jsou při vyrůstání z klasu postupně okousávány, dokonce mohou být úplně sežrány až po špičku klasu. V omezené míře se živí zrny v mléčné zralosti nebo listy. Samice klade 400–1000 vajíček v průměru v 8 snůškách, obvykle do holé půdy (do puklin). Mezi jednotlivými periodami kladení vajíček nastávají další vrcholy letové aktivity samic a opakované páření. V podmínkách střední Evropy může letová aktivita bázlivce kukuřičného přetrvávat do konce září. Brouci mají nejvyšší aktivitu při teplotách 23–27 °C. Při teplotách pod 10 a nad 30 °C letová aktivita ustává. V rámci dne jsou brouci nejvíce aktivní po úsvitu a za soumraku. Po celou dobu života, který může trvat až 2 měsíce, přijímají dospělci potravu. 
Pro vývoj larev jsou vhodné středně těžké půdy s drobnou hrudkovitou strukturou a dostatečně provzdušněné. V písčitých půdách je mortalita larev vysoká, a to zejména v období sucha. Také drobné a ostré částice půdního skeletu způsobují při pohybu larev jejich mechanické poškození, což mortalitu larev zvyšuje. V těžkých jílovitých půdách je pohyb larev za potravou omezen, a proto jsou tyto půdy pro vývoj larev bázlivce kukuřičného rovněž málo vhodné. Největší mortalita larev je v 1. instaru, neboť malá larvička musí po vylíhnutí do 24 hodin najít kořeny hostitelské rostliny, jinak zahyne.
Má 1 generaci v roce.
Hospodářský význam
​Bázlivec kukuřičný byl zavlečen do Evropy ze severní Ameriky. V ČR byl bázlivec kukuřičný poprvé zjištěn na jižní Moravě v roce 2002. Přes prováděná mimořádná rostlinolékařská opatření došlo k jeho šíření postupně na další území ČR.
​Larvy poškozují hlavní i vedlejší kořeny kukuřice. V případech částečné regenerace kořenového systému dochází u poškozených rostlin ke snížení výnosu zrna. U silně napadených porostů dochází k významnému snížení výnosu silážní hmoty. 
Žír brouků na klasech může způsobit jeho nepravidelnou hluchost. Jiné hostitelské rostliny než kukuřice neposkytují vhodné podmínky pro přemnožení a dosažení hospodářské škodlivosti. Škodlivé výskyty se zvyšují při opakovaném pěstování kukuřice nebo při jejím pěstování v sousedství loňských porostů.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu