Rostlinolékařský portál

Hlavní hostitelskou rostlinou je kukuřice, příležitostně další druhy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Brouci se mohou živit i na rostlinách z čeledí hvězdnicovitých (Asteraceae), bobovitých (Fabaceae) a tykvovitých (Cucurbitaceae). 

Brouk 4–7 mm dlouhý. Celkové zbarvení je žluté až žlutozelené s tmavšími okraji krovek a okolím krovkového švu. Samec se vyznačuje spíše tmavším zbarvením na krovkách, delšími tykadly a zaobleným koncem zadečku. U samice naopak převládá světlé zbarvení krovek, tykadla jsou kratší a zadeček zašpičatělý. Larvy jsou v posledním instaru dlouhé až 13 mm, světle až krémově zbarvené.
Vajíčko je velké 0,4 × 0,6 mm, krémově zbarvené.
Kukla světlá, krémově zbarvená.

Larvy v půdě mohou být zaměněny s larvami kovaříků tzv. drátovci. Drátovci jsou delší a to až 25 mm, sytě žluté až hnědé barvy s tmavě hnědou hlavou. Tělo drátovců je silně sklerotizované a působí mnohem pevnějším dojmem. 
Možnost záměny brouků je minimální.

Kořeny poškozené žírem larev hnědnou, ve větších kořenech se objevují chodby. Při větším výskytu larev je sežrán celý kořenový systém a rostlina poléhá, zavadá, hnědne a hyne, zejména při suchém počasí. Při 50 % poškození kořenového systému dochází k polehnutí rostlin. Tyto rostliny se snaží znovu napřimovat a proto mají tvar označený termínem „husí krky“. Po dešti dochází obvykle k částečné regeneraci kořenového systému. 

Má 1 generaci v roce. Přezimují vajíčka v půdě v hloubce 5–15 cm. Teploty pod -8 °C a období sucha způsobují úhyn vajíček. Larvy se líhnou od poloviny května a vyvíjejí se na povrchu nebo uvnitř kořenů kukuřice. Mladé larvičky se živí jemným kořenovým vlášením. Starší larvy vyžírají chodbičky i ve větších kořenech a jsou schopny zničit celou kořennou soustavu až po bazální uzly. Největší počet larev se nachází v hloubce do 15 cm. Larva se po třech až čtyřech týdnech od vylíhnutí kuklí v půdě těsně pod povrchem. Vývoj kukly trvá od 5–10 dnů. 


Životní cyklus bázlivce kukuřičného 
Schéma je orientační, tj. jednotlivá vývojová stadia se mohou prolínat, jejich nástup a délka trvání mohou být, mimo jiné, ovlivněny ročníkem.

Bázlivec kukuřičný byl zavlečen do Evropy ze severní Ameriky. V ČR byl bázlivec kukuřičný poprvé zjištěn na jižní Moravě v roce 2002. Přes prováděná mimořádná rostlinolékařská opatření došlo k jeho šíření postupně na další území ČR.
​Larvy poškozují hlavní i vedlejší kořeny kukuřice. V případech částečné regenerace kořenového systému dochází u poškozených rostlin ke snížení výnosu zrna. U silně napadených porostů dochází k významnému snížení výnosu silážní hmoty. 

Pro zjištění počtu dospělců na jeden klas v období před květem a v průběhu kvetení porostu, se provádí odpočty brouků vizuálně a to na 5 místech rovnoměrně rozložených v porostu v období před květem a v průběhu kvetení. Spočítají se dospělci bázlivců vždy na deseti rostlinách v řádku za sebou.

Základní monitoring letové aktivity brouků se provádí pomocí feromonových lapáků Csalomon PAL s lepovou deskou. Feromonové lapáky jsou dostatečně účinné pro odchyt samců i při nízké populační hustotě. Při vyšší populační hustotě lze používat kombinované lapáky se sexuálním feromonem a potravním atraktantem, které zachycují i samice. Feromonové lapáky se vyvěšují do porostů kukuřice v období od 20. června do konce října. Lapáky se umísťují na okraj kukuřičného pole, do pásu 5–10 m od okraje. Upřednostňují se okraje polí sousedící s loňskými porosty kukuřice nebo ze strany proti směru převládajících větrů anebo v ohniscích, ve kterých byl zjištěn zvýšený výskyt bázlivce kukuřičného v předchozích letech. Lepové desky feromonových lapačů se umísťují na tyče do výšky palic kukuřice. Do každého porostu se umísťují nejméně 2 lapače. V případě, že dosud v podniku nebyl výskyt bázlivce zaznamenán, a při nízkém výskytu bázlivce kukuřičného, postačuje v podniku jeden pozorovací bod, přednostně na lokalitě s opakovaným pěstováním kukuřice po kukuřici nebo na lokalitě se zkráceným osevním postupem. Při zvyšujícím se výskytu bázlivce kukuřičného je vhodné umístit feromonové lapáky do všech porostů nad 10 ha. 

Ochrana proti larvám:

• 35 a více dospělců v průměru na 1 lapák za 14 dnů v předchozím roce v období kvetení do poloviny srpna při redukci populační hustoty z důvodu potřeby pěstování kukuřice po kukuřici v následujícím roce.

Ochrana proti broukům:

• Střídání kukuřice v osevním postupu. 
• Nevysévání kukuřice v bezprostředním sousedství loňských porostů kukuřice. 
• Početnost bázlivce kukuřičného je dvakrát až třikrát vyšší na lokalitách, kde se pěstuje kukuřice po kukuřici než v porostech kukuřice, která se pěstuje v osevním postupu. 
• Střídání plodin by mělo být upřednostňováno, neboť jde o vysoce účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, která je příznivá z hlediska životního prostředí a má také dlouhodobý agronomický přínos. 
• Vhodnou předplodinou pro kukuřici jsou zapojené plodiny, jako jsou obilniny, kde samičky nemají vhodné podmínky ke kladení vajíček. 
• Hluboká orba přispívá k redukci populace bázlivce kukuřičného, naopak redukované zpracování půdy vede ke zvýšení početnosti bázlivce. 

Evropská komise v „Doporučení Komise č. 2014/63/EU ze dne 6. února 2014, o opatřeních k ochraně proti bázlivci kukuřičnému (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte) v oblastech Unie, kde je potvrzena jeho přítomnost“ nabádá členské státy, aby při ochraně proti bázlivci přihlížely k zásadám integrované ochrany rostlin. Přednost v ochraně proti bázlivci by měly mít udržitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody před metodami chemickými. Potlačení populační hustoty bázlivce na úroveň, která z hlediska zajištění hospodářsky udržitelné produkce kukuřice nepůsobí hospodářsky významné ztráty, by mělo být zajištěno nebo podpořeno těmito opatřeními: 

• Střídání plodin (viz preventivní opatření). 
• Používání prostředků biologické ochrany (toto doporučení je v současné době v ČR nepoužitelné, neboť žádný prostředek biologické ochrany proti bázlivci kukuřičnému není registrován).
• Přizpůsobení doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev (později zaseté porosty se vyhnou silnému napadení larvami, jelikož velký počet larev již dříve zahyne kvůli nedostatku potravy; v souvislosti s termínem setí se však musí brát ohled na výběr hybridu kukuřice z hlediska délky vegetační doby);
• Čištění zemědělských strojů a odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu a dalšími hygienickými opatřeními.  

Genetická ochrana kukuřice proti bázlivci je perspektivní. Proti bázlivci kukuřičnému je účinný jiný typ toxinu než proti zavíječi kukuřičnému. Jsou již vyvinuty transgenní hybridy kukuřice, které zajišťují ochranu jak proti bázlivci, tak proti zavíječi. V ČR ani v EU nejsou tyto hybridy kukuřice dosud povoleny k pěstování.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Ochrana proti larvám spočívá v aplikaci insekticidních mořidel nebo půdních insekticidů při setí nebo v době líhnutí larev. Účinnost insekticidních mořidel nebývá dostatečná, z důvodu opožděného a rozvleklého líhnutí larev po vysetí osiva. Účinnost larvicidů aplikovaných do půdy bývá pouze v rozmezí 70–80 %. 

Rezistence vůči povoleným insekticidům na bázi pyretroidů a neonikotinoidů nebyla v Evropě dosud zjištěna. U populací ze Severní Ameriky byla zjištěna rezistence bázlivce vůči organofosfátům methyl-parathionu a aldrinu. U evropských populací bázlivce byla dosud zjištěna rezistence pouze vůči aldrinu a ne proti methyl-parathionu. 

Po aplikaci přípravků proti larvám by po účinné ochraně neměl být významný výskyt rostlin s příznaky poškození (husí krky) v porostu. 
Po ošetření porostu proti broukům by mělo dojít k významnému poklesu úlovků dospělců ve feromonových lapácích v prvních dvou týdnech po aplikaci přípravku. Také by mělo být zabráněno významnému poškození zrn v palicích.