Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

virus žluté zakrslosti ječmene
Barley yellow dwarf virus (BYDV)

čeleď: Luteoviridae

další názvy: barley yellow dwarf luteoviruses, cereal yellow dwarf virus, Hordeum virus nanescens, maize leaf fleck virus, red leaf disease of barley, rice giallume virus, wheat cereal yellow dwarf virus

EPPO kód: BYDV00

Hostitelské spektrum
Hostitelskými rostlinami jsou všechny druhy obilnin a skoro všichni zástupci z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Virus žluté zakrslosti ječmene napadá pšenici, ječmen, tritikale, žito a oves. Významnými rezervoáry BYDV v agroekosystému jsou obilní výdroly, plevelné jednoleté trávy (oves hluchý, chundelka metlice, sveřepy a lipnice roční).  
Mezi nejnáchylnější hospodářsky významné rostliny se řadí pšenice, ječmen a oves. Kukuřice, která je napadána virem BYDV, je spolu s žitem méně náchylná.
Příznaky napadení
Typickými symptomy napadení je zlatožluté až oranžové zbarvení listů a retardace růstu. Žloutnutí postupuje od špiček a okrajů listů a zachvacuje postupně celou listovou čepel. Žloutnutí většinou začíná 7 - 20 dnů po infekci a může být předcházeno tvorbou vodovatých skvrn na listech. Zakrslost doprovází deformace listů a listových čepelí (u ovsa se listy stáčí do ruliček), redukce nadzemní i podzemní biomasy, poruchy v metání, sterilita kvítků, redukce počtu klásků a tvorba zadinového zrna. V dalším stádiu choroby se může objevovat nekróza cévních svazků a redukce kořenového systému. Napadené rostliny nemetají nebo nevytvářejí semena. Intenzita příznaků závisí především na době infekce. Čím dříve je rostlina infikována, tím bouřlivější je symptomatický projev a tím větší jsou ztráty na výnosu zrna. U ječmene se setkáváme se žloutnutím, u pšenice, žita a tritikale obvykle se žloutnutím, občas červenáním, u ovsa s oranžověním až červenáním listů. Žloutnutí a červenání může přecházet v nekrózy, objevuje se zasychání listů a rostliny mohou odumírat. Na špičkách a okrajích starších listů kukuřice infikované BYDV se vytváří žluté, červené až nafialovělé skvrny. Rostliny napadené viry jsou 4 rovněž náchylnější k biotickým (škůdci, houby) a abiotickým (mráz, sucho) stresům
Možnost záměny
Příznaky mohou být zaměnitelné s příznaky virem zakrslosti pšenice Wheat dwarf virus (WDV) nebo poškození abiotickými vlivy, jako je sucho, mráz, nedostatek nebo naopak nadbytek živin. 
U kukuřice s příznaky červenání listů může dojít k záměně nejen s abiotickými poruchami, ale také s příznaky poškození rostlin housenkami zavíječe kukuřičného.
Životní cyklus
Viry jsou všechny přenášeny mšicemi žijícími na Poaceae s různým stupněm specifičnosti přenosu. Přes 25 druhů mšic je známo jako přenašečů virů; viry se přenáší persistentně nepropagativně (cirkulativně) a jsou omezeny na floém infikovaných rostlin. Virus se nepřenáší vajíčky. Nymfy a dospělé mšice se stávají vironosnými při akvizičním sání na zdroji infekce již po 15 - 30 minutách. Cirkulační proces perzistentního viru přes zažívací trakt trvá cca 12 - 16 hodin, v přenašečích je virus stálý minimálně 120 hodin. Je přenášen při teplotách nad 12°C z důvodu vyšší letové aktivity mšic. 
Obilniny jsou infikovány jednak na podzim (primární infekce), kdy jejich přenašeči migrují na vzcházející ozimy. Druhým obdobím je jaro až léto (sekundární infekce) od fáze sloupkování a později. Nejnebezpečnější jsou podzimní infekce, způsobené migrujícími infikovanými mšicemi z porostů trav a infikovaného výdrolu obilnin. Každý serotyp je efektivně přenášen pouze omezeným počtem druhů mšic. Specificita vektoru u BYDV ovšem ne vždy koreluje se serotypem. 
Mezi nejefektivnější vektory jednotlivých kmenů BYDV patří: Rhopalosiphum padi (mšice střemchová), Sitobion avenae (kyjatka osenní), Metopolophium dirhodum (kyjatka travní) a další.
Hospodářský význam
Jedná se o nejvýznamnější virová onemocnění obilnin. V letech silného výskytu mohou tyto viry působit významné ztráty na výnosech a mohou vést až k zaorávkám porostů. Podzimní infekce působí nejvyšší ztráty na výnosech infikovaných rostlin (30 až 100 %). Na jaře dochází k jarním (sekundárním) infekcím, přičemž ztráty na výnosu zrna jsou nižší než při podzimní infekci (do 40 %). 
Napadení rostlin způsobuje také zhoršenou kvalitu zrna a mouky, zvyšuje náchylnost rostlin ke mšicím, fytopatogenním houbám (Alternaria spp., Cladosporium spp., Fusarium spp., Rhizoctonia spp., Septoria spp.) a abiotickým stresům.  
Poměr jednotlivých infekcí BYDV/WDV se každoročně mění v závislosti na teplotních podmínkách v období vzcházení ozimů a dále na rozšíření a množství dostupných zdrojů infekce. V některých letech převládají výskyty virových zakrslostí způsobené WDV, v jiných letech infekce BYDV, nebo směsné infekce WDV/BYDV
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu