Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

pyrenoforová skvrnitost pšenice
Pyrenophora tritici-repentis (teleom.) - Drechslera tritici-repentis (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Ascomycota čeleď: Plasmodiophoraceae

Další české názvy: helminthosporióza pšenice, helminthosporiová skvrnitost, světle hnědá skvrnitost obilovin

Vědecká synonyma: Helminthosporium graminearum f. sp. tritici-repentis (anam.), Helminthosporium tritici-vulgaris (telem.), Pleospora tritici-repentis

EPPO kód: PYRNTR

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Pšenice, tritikale, žito a některé druhy trav.
Příznaky napadení
Prvními příznaky, které se objevují na rostlinách, jsou malé, hnědé skvrny oválného tvaru, které jsou výrazně žlutě ohraničeny nekrotizovaným pletivem. Zvětšující se nekrózy postupně splývají a mohou způsobit úplné odumření listů. Konidie se vytvářejí za vlhka a dávají starším nekrózám tmavé zbarvení. Ve střední části listu se často vytváří černohnědá skvrna, na které jsou i pomocí lupy identifikovatelné skupiny konidioforů.
Životní cyklus
Podobně jako u ostatních původců listových skvrnitostí obilnin jsou substrátem pro zdroj primární infekce posklizňové zbytky napadených rostlin a infikované osivo. Na posklizňových zbytcích se vytvářejí v průběhu podzimu a zimy pseudothecia. Z nich se za vlhka na jaře šíří na krátké vzdálenosti askospory a způsobují primární napadení. V průběhu stárnutí nekróz se na nich vytváří konidie, které mohou být přenášeny větrem na větší vzdálenosti a způsobovat sekundární infekci. Její intenzita roste za vlhkého počasí. Minimální doba ovlhčení listového povrchu pro úspěšnou infekci je pouhých 6 hodin, optimální teplota pak mezi 20–28 °C. Choroba postupuje v porostu po stárnoucích listech vzhůru a může napadnout klasy a vyvíjející se zrna. Masivní napadení praporcových listů nastává za dešťů v období nalévání zrna.
Hospodářský význam
Vyskytuje se na celém území ČR. Významně se rozšířila v posledních letech z původních vyšších oblastí i do nížin. Napadení horních dvou listových pater v období po metání způsobuje výrazné snížení výnosu redukcí hmotnosti 1000 zrn.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Vizuální hodnocení rozsahu napadení listů.
Systémy varování
Dle aktuálního výskytu.
Prognóza výskytu
Favorizující faktory - teplota, úhrny srážek a zejména vlhkost.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
15 % napadených listů horního patra.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Na základě výstupů predikčních modelů apod.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Spočívají v použití zdravého osiva a urychlení rozkladu posklizňových zbytků a v uplatnění odolných nebo tolerantních odrůd. Choroba škodí více u pozdních odrůd, geneticky založená odolnost k napadení je významná.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Chemické ošetření lze uplatnit v období primární infekce, tj. od konce odnožování (BBCH 29), a dále ochránit dospělé rostliny proti pozdnímu napadení v průběhu nalévání zrna. Proti pozdnímu napadení jsou účinné ochranné zásahy provedené v době metání (od BBCH 51) až kvetení (do BBCH 61).
Při rozhodování o konkrétním termínu ošetření je vhodné zohlednit také předpokládaný počet ošetření. Je možno využít i vedlejší účinnost fungicidů, určených proti tečkované plevové a listové skvrnitosti pšenice.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.