Rostlinolékařský portál

Hlavní hostitelskou rostlinou je lilek brambor (Solanum tuberosum). Dalšími hostiteli jsou lilek rajče (Solanum lycopersicum), lilek vejcoplodý (Solanum melongena), paprika (Capsicum spp.). Mezi hostitele patří i lilek černý (S. nigrum), lilek potměchuť (S. dulcamara), blín černý (Hyoscyamus niger), zástupci rodu durman (Datura spp.) a některé další planě rostoucí rostliny z čeledi lilkovitých (Solanaceae). Háďátko bramborové má celou řadu patotypů (skupin virulence), které se liší schopností napadat jednotlivé rostlinné druhy i např. odrůdy bramboru. Nejrozšířenějším patotypem háďátka bramborového na území ČR je patotyp Ro1.

Vyskytuje se jen na některých částech území, pod úředním dozorem, probíhá eradikace.

Na území ČR bylo háďátko bramborové zavlečeno patrně během 2. světové války z Německa. První nález háďátka bramborového na území ČR je z roku 1954. Za poslední období byl v odebraných vzorcích zeminy potvrzen výskyt háďátka bramborového v letech 2005 (2x), 2006 (1x), 2007 (3x), 2008 (3x), 2009 (6x), 2011 (3x), 2012 (3x), 2013 (6x), 2014 (5x), 2016 (1x), 2017 (6x). 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.

Cysty jsou oplodněné a odumřelé samičky, velké 0,5–0,9 mm. Mají kulovitý nebo hruškovitý tvar se zakulaceným zadním koncem. Barva cyst G. rostochiensis se mění z bílé přes žlutou na skořicově hnědou. Zralé cysty a samičky jsou viditelné pouhým okem a vypadají jako nepatrné bílé, žluté nebo hnědé kuličky ulpívající na povrchu kořenů. Volně žijící samci mají červovitý vzhled a jsou cca 1,5 mm dlouzí.

Cysty háďátka bramborového lze zaměnit za cysty háďátka nažloutlého (G. pallida) nebo za cysty jiných druhů háďátek. Rovněž samce háďátka bramborového lze zaměnit za samce háďátka nažloutlého či za samce jiných druhů háďátek.

Napadené rostliny často nevykazují žádné zjevné příznaky přítomnosti háďátka bramborového nebo jsou příznaky jen slabé. Na silně zamořeném pozemku lze již pozorovat rostliny slabšího růstu, často v ohniscích, která se s každým následným pěstováním brambor ve směru prováděných polních prací zvětšují. Rostliny žloutnou, tvoří málo stonků, kořenový systém je slabý, listy jsou malé, brzy žloutnou a ze spodních pater časem odpadávají. Proces barevných změn probíhá odspodu rostlin směrem vzhůru. Násada hlíz je malá a již při slabých příznacích na listech může být redukována velikost hlíz. Od poloviny června lze na kořenech náchylných odrůd brambor pozorovat přítomnost bělavých samiček, později pak tmavohnědých cyst. Cysty se mohou vyvíjet i na hlízách.

Příznaky přítomnosti háďátka bramborového jsou zaměnitelné za příznaky deficitu ve výživě či špatného vodního režimu.

Háďátko bramborové je přisedlý endoparazit s výrazným pohlavním dimorfismem. Líhnutí do 2. larválního stadia probíhá ve vaječném obalu (dormantní stadium životního cyklu). Líhnutí začíná na chemický podnět kořenového difuzátu hostitele. Larvy 2. stadia (tzv. invazní) pak vstupují do hostitele a pronikají až k buňkám primární kůry kořene. Zde se jejich chování změní. Styletem postupně napichují okolní buňky a ta, která neprojeví obranný mechanismus, se stane počáteční syncytiální buňkou. Rozpadem buněčných stěn a spojením protoplastů sousedních buněk se začne vytvářet mnohojaderná struktura, syncytium, které larvě a později samičce poskytuje výživu po zbytek života. Přisedlé larvy procházejí dvěma dalšími vývojovými stadii a mění se v mladé samičky. Samičky postupně duří, až protrhnou zadní částí těla pokožku kořene, kde jsou oplodněny červovitými, aktivně se pohybujícími samečky, kteří následně hynou. Po kopulaci samičky zůstávají i nadále hlavovou částí v kořenu, postupně hynou a jejich těla se zpevňují, tmavnou (hnědnou) a vzniká tzv. cysta, která obsahuje většinou 200–500 vajíček a představuje velice účinný ochranný obal pro budoucí generaci. Cysty později opadávají z povrchu kořenů do půdy, kde se vajíčka mohou líhnout a larvy druhého stadia pak napadat kořeny hostitele. Uvolňování těchto juvenilních stadií probíhá v průběhu několika let, většina je však uvolněna v prvních šesti letech. Cysty však také mohou zůstat v dormanci a stát se tak zdrojem infekce pro budoucí plodiny. Při absenci lilkovitých rostlin mohou cysty zůstat životné po mnoho let. V podmínkách mírného pásma bývá zpravidla jedna generace za rok.

Aktivní šíření háďátek vlastním pohybem je zanedbatelné (až na výjimky nejsou schopna za svůj život překonat vzdálenost delší než 1 m). Hlavním způsobem jejich šíření je šíření pasivní prostřednictvím cyst ulpěných spolu se zeminou na hlízách bramboru, školkařských výpěstcích, hlízách, oddencích a cibulích dalších rostlin, na rostlinách s kořeny, na strojích, nářadí, přepravních obalech, obuvi apod.

Poškození se v plné šíři projevuje až po dosažení určité intenzity výskytu háďátek. Roční ztráty způsobené cystotvornými háďátky (háďátkem bramborovým a háďátkem nažloutlým) na bramborách se odhadují na 9 % celosvětové produkce brambor. Na silně zamořených pozemcích se snižují výnosy raných a středně raných odrůd o 50 až 80 %, výnosy pozdních odrůd o 30 %. Další ztráty nastávají v důsledku karantény a omezených možností obchodu.

Za původní místo vzniku vazby háďátka bramborového na brambor je považováno území dnešní Argentiny. Háďátko bramborové spolu s háďátkem nažloutlým se vyskytují na většině kontinentů ve více než 65 zemích a v rozmanitých teplotních oblastech. Patří mezi ně i země EU včetně ČR.

Háďátko bramborové se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt je na území EU znám. Prováděcí nařízení Komise (EU) mimo jiné zakazuje dovoz sadby bramboru ze všech třetích zemí kromě Švýcarska.  
Rostliny určené k pěstování s kořeny, vypěstované ve volné půdě, pocházející ze třetích zemí, musí pocházet z pozemku, o kterém je známo, že je prostý háďátka. Stejný požadavek platí i pro přemísťování rostlin s kořeny, vypěstovaných ve volné půdě, v rámci EU. 
Sadbové brambory přemísťované v EU musí splňovat ustanovení práva EU, týkající se potírání háďátka. 
Nesadbové hlízy přemísťované v EU musí mít na obalu, v případě volně ložených hlíz přepravovaných ve velkých množstvích pak v průvodních dokumentech, uvedeno registrační číslo potvrzující, že hlízy byly vyprodukovány úředně registrovaným pěstitelem nebo že pocházejí ze společných skladů nebo expedičních středisek úředně registrovaných a umístěných v oblasti produkce, a dokládající, že mimo jiné byla splněna ustanovení práva EU týkající se potírání háďátka. 
Ustanovení EU pro boj proti háďátku musí podle přílohy VIII prováděcího nařízení splňovat i sazenice papriky (Capsicum spp.), rajčete (Solanum lycopersicum), lilku vejcoplodého (Solanum melongena), póru zahradního (Allium porrum), chřestu lékařského (Asparagus officinalis), řepy obecné (Beta vulgaris), brukve (Brassica spp.) a jahodníku (Fragaria spp.), vypěstované ve volné půdě, a cibule, hlízy a oddenky cibule šalotky (Allium ascalonicum), cibule kuchyňské (Allium cepa), jiřiny (Dahlia spp.), mečíku (Gladiolus spp.), hyacintu (Hyacinthus spp.), kosatce (Iris spp.), lilie (Lilium spp.), narcisu (Narcissus spp.) a tulipánu (Tulipa spp.), vypěstované ve volné půdě.
Háďátko bramborové je regulováno přímo platným prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/1192, kterým se stanoví opatření k eradikaci a prevenci šíření organismů Globodera pallida a Globodera rostochiensis. Při zjištění háďátka na území ČR nařizuje ÚKZÚZ mimořádná rostlinolékařská opatření k zabránění jeho šíření a k eradikaci v souladu s prováděcím nařízení Komise. Tato opatření zahrnují mimo jiné (na zamořeném pozemku) zákaz zakládání porostů sadbových brambor, a kromě výjimek i pěstování/skladování sadby rostlin uvedených v příloze I nařízení; očistu strojů; podmínky pro zpracování brambor nebo jejich třídění atd.
Háďátko bramborové je zařazeno v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Při zjištění výskytu háďátka bramborového na území ČR se provádí úřední ochrana v souladu s legislativními předpisy uvedenými v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

Kromě preventivních opatření vyplývajících z legislativních předpisů uvedených v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE se doporučují následující preventivní opatření. Sázet jen úředně uznanou sadbu brambor odrůd rezistentních vůči háďátku bramborovému patotypu Ro1, popřípadě střídat v osevních postupech náchylné odrůdy s odrůdami rezistentními. Nepěstovat brambory na tomtéž pozemku v intervalech kratších než 4 roky. Nepoužívat na dalších pozemcích stroje a nářadí použité na zamořeném nebo ze zamoření podezřelém pozemku nebo je používat jen po řádném očištění a omytí, popř. dezinfekci. Zeminu a zbytky z brambor neodkládat na ornou půdu, do hnoje a kompostů. Nepoužívat na orné půdě statková hnojiva pocházející z karanténního území s výskytem háďátka bramborového a chlévskou mrvu vyprodukovanou při zkrmování zamořených nebo ze zamoření podezřelých syrových brambor nebo škrobárenských zdrtků, pokud nebyla speciálně ošetřena, tj. ukládána do hromad alespoň 1,5 m vysokých, přikryta vrstvou zeminy, při vysychání prolévána močůvkou v dávce 100 l na m³ a použita nejdříve za 3 měsíce. Nepoužívat sedimenty z pracích vod závodů zpracovávajících brambory k dohnojování půdy. K vyvážení na ornou půdu či k přípravě kompostů používat jen takové čistírenské kaly, které setrvaly ve vyhnívacích nádržích čistírny odpadních vod alespoň 10 dnů při teplotě 35 °C a vyšší. Po uskladnění brambor důkladně vyčistit, popřípadě dezinfikovat skladovací prostory a veškeré zařízení a nářadí, které přišlo do styku s bramborami. Počet háďátek na zamořeném pozemku snižuje kromě pěstování rezistentních odrůd i pěstování řepy, jetele, ovsa, žita, různých druhů trav, lnu, konopí, pohanky a hrachu.

Chemická ochrana se z důvodů omezené účinnosti, negativního vlivu na životní prostředí a finanční náročnosti používá jen výjimečně. Aplikovat lze přípravky s účinnými látkami dazomet a oxamyl.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1192, kterým se stanoví opatření k eradikaci a prevenci šíření organismů Globodera pallida a Globodera rostochiensis
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019
Seznam A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO)