Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

háďátko bramborové
Globodera rostochiensis

třída: Secernentea řád: háďátka (Tylenchida) čeleď: háďátkovití (Heteroderidae)

vědecká synonyma: Heterodera rostochiensis

EPPO kód: HETDRO

Hostitelské spektrum
Hlavní hostitelskou rostlinou je lilek brambor (Solanum tuberosum). Dalšími hostiteli jsou lilek rajče (Solanum lycopersicum), lilek vejcoplodý (Solanum melongena), paprika (Capsicum spp.). Mezi hostitele patří i lilek černý (S. nigrum), lilek potměchuť (S. dulcamara), blín černý (Hyoscyamus niger), zástupci rodu durman (Datura spp.) a některé další planě rostoucí rostliny z čeledi lilkovitých (Solanaceae). Háďátko bramborové má celou řadu patotypů (skupin virulence), které se liší schopností napadat jednotlivé rostlinné druhy i např. odrůdy bramboru. Nejrozšířenějším patotypem háďátka bramborového na území ČR je patotyp Ro1.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Vyskytuje se jen na některých částech území, pod úředním dozorem, probíhá eradikace.
Výsledky detekčních průzkumů
Na území ČR bylo háďátko bramborové zavlečeno patrně během 2. světové války z Německa. První nález háďátka bramborového na území ČR je z roku 1954. Za poslední období byl v odebraných vzorcích zeminy potvrzen výskyt háďátka bramborového v letech 2005 (2x), 2006 (1x), 2007 (3x), 2008 (3x), 2009 (6x), 2011 (3x), 2012 (3x), 2013 (6x), 2014 (5x), 2016 (1x), 2017 (6x). 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.
Popis škůdce
Cysty jsou oplodněné a odumřelé samičky, velké 0,5–0,9 mm. Mají kulovitý nebo hruškovitý tvar se zakulaceným zadním koncem. Barva cyst G. rostochiensis se mění z bílé přes žlutou na skořicově hnědou. Zralé cysty a samičky jsou viditelné pouhým okem a vypadají jako nepatrné bílé, žluté nebo hnědé kuličky ulpívající na povrchu kořenů. Volně žijící samci mají červovitý vzhled a jsou cca 1,5 mm dlouzí.
Možnost záměny druhu
Cysty háďátka bramborového lze zaměnit za cysty háďátka nažloutlého (G. pallida) nebo za cysty jiných druhů háďátek. Rovněž samce háďátka bramborového lze zaměnit za samce háďátka nažloutlého či za samce jiných druhů háďátek.
Příznaky poškození
Napadené rostliny často nevykazují žádné zjevné příznaky přítomnosti háďátka bramborového nebo jsou příznaky jen slabé. Na silně zamořeném pozemku lze již pozorovat rostliny slabšího růstu, často v ohniscích, která se s každým následným pěstováním brambor ve směru prováděných polních prací zvětšují. Rostliny žloutnou, tvoří málo stonků, kořenový systém je slabý, listy jsou malé, brzy žloutnou a ze spodních pater časem odpadávají. Proces barevných změn probíhá odspodu rostlin směrem vzhůru. Násada hlíz je malá a již při slabých příznacích na listech může být redukována velikost hlíz. Od poloviny června lze na kořenech náchylných odrůd brambor pozorovat přítomnost bělavých samiček, později pak tmavohnědých cyst. Cysty se mohou vyvíjet i na hlízách.
Možnost záměny poškození
Příznaky přítomnosti háďátka bramborového jsou zaměnitelné za příznaky deficitu ve výživě či špatného vodního režimu.
Životní cyklus
Háďátko bramborové je přisedlý endoparazit s výrazným pohlavním dimorfismem. Líhnutí do 2. larválního stadia probíhá ve vaječném obalu (dormantní stadium životního cyklu). Líhnutí začíná na chemický podnět kořenového difuzátu hostitele. Larvy 2. stadia (tzv. invazní) pak vstupují do hostitele a pronikají až k buňkám primární kůry kořene. Zde se jejich chování změní. Styletem postupně napichují okolní buňky a ta, která neprojeví obranný mechanismus, se stane počáteční syncytiální buňkou. Rozpadem buněčných stěn a spojením protoplastů sousedních buněk se začne vytvářet mnohojaderná struktura, syncytium, které larvě a později samičce poskytuje výživu po zbytek života. Přisedlé larvy procházejí dvěma dalšími vývojovými stadii a mění se v mladé samičky. Samičky postupně duří, až protrhnou zadní částí těla pokožku kořene, kde jsou oplodněny červovitými, aktivně se pohybujícími samečky, kteří následně hynou. Po kopulaci samičky zůstávají i nadále hlavovou částí v kořenu, postupně hynou a jejich těla se zpevňují, tmavnou (hnědnou) a vzniká tzv. cysta, která obsahuje většinou 200–500 vajíček a představuje velice účinný ochranný obal pro budoucí generaci. Cysty později opadávají z povrchu kořenů do půdy, kde se vajíčka mohou líhnout a larvy druhého stadia pak napadat kořeny hostitele. Uvolňování těchto juvenilních stadií probíhá v průběhu několika let, většina je však uvolněna v prvních šesti letech. Cysty však také mohou zůstat v dormanci a stát se tak zdrojem infekce pro budoucí plodiny. Při absenci lilkovitých rostlin mohou cysty zůstat životné po mnoho let. V podmínkách mírného pásma bývá zpravidla jedna generace za rok.
Způsoby šíření
Aktivní šíření háďátek vlastním pohybem je zanedbatelné (až na výjimky nejsou schopna za svůj život překonat vzdálenost delší než 1 m). Hlavním způsobem jejich šíření je šíření pasivní prostřednictvím cyst ulpěných spolu se zeminou na hlízách bramboru, školkařských výpěstcích, hlízách, oddencích a cibulích dalších rostlin, na rostlinách s kořeny, na strojích, nářadí, přepravních obalech, obuvi apod.
Hospodářský význam
Poškození se v plné šíři projevuje až po dosažení určité intenzity výskytu háďátek. Roční ztráty způsobené cystotvornými háďátky (háďátkem bramborovým a háďátkem nažloutlým) na bramborách se odhadují na 9 % celosvětové produkce brambor. Na silně zamořených pozemcích se snižují výnosy raných a středně raných odrůd o 50 až 80 %, výnosy pozdních odrůd o 30 %. Další ztráty nastávají v důsledku karantény a omezených možností obchodu.
Zeměpisné rozšíření
Za původní místo vzniku vazby háďátka bramborového na brambor je považováno území dnešní Argentiny. Háďátko bramborové spolu s háďátkem nažloutlým se vyskytují na většině kontinentů ve více než 65 zemích a v rozmanitých teplotních oblastech. Patří mezi ně i země EU včetně ČR.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu