Rostlinolékařský portál

Široce polyfágní a velmi variabilní druh, napadající celou řadu pěstovaných i divoce rostoucích rostlin především z bývalé čeledě růžovitých. Významným hostitelem je jahodník zahradní. Odolné odrůdy jsou ´Elsanta´, ´Honeoye´, ´Darselect´, ´Korona´, ´Pegasus´, ´Senga Sengana´, ´Tenira´ aj. 
U jabloně, hrušně a dalších dřevin napadá patogen kořenové krčky, následně dochází k chřadnutí a odumírání stromů. Napadá zejména buk lesní, ale i okrasné dřeviny – např. pěnišník.

Nejmladší listy se zbarvují šedozeleně a často náhle vadnou. Následně vadnou a hynou celé rostliny. Charakteristické je hnědé zbarvení a rozpad pletiv krčku. U sazenic často počíná infekce od zbytku stolonu. Napadená pletiva jsou zpočátku vodnatá a světle hnědá. Později se zbarvují intenzivně hnědě. Plody mohou být infikovány po celou dobu vývoje. Na plodech se zbarvují postižené části hnědě nebo zůstávají zelené s hnědým okrajem. Po rozšíření hniloby celé plody hnědnou, mají drsný povrch a  kožovitý charakter. Při napadení zralých plodů jsou barevné změny méně výrazné od hnědavé po tmavě fialovou. Zelené i zralé plody usychají a mumifikují. Napadené plody mají nepříjemnou vůni a chuť.

Přetrvávají plodničky oospory, které se vytvářejí v pletivu napadených částí a mycelium v pletivu napadených rostlin. Na jaře oospory po zvlhčení klíčí a na sporangioforech se diferencují zoosporangia. Ty klíčí a zoospory infikují vnímavé části rostlin. K infekci je nezbytné ovlhčení. Optimální teplota pro infekce je 21 °C. Za vlhka se tvoří sporangia na napadených plodech již 5 dní po infekci. Maximální produkce sporangií je při teplotě 15–25 °C (optimum 20 °C). Sporangia se rozšiřují především vodou. V napadených pletivech se tvoří oospory. Po rozkladu se dostávají do půdy, kde přetrvávají po řadu let. 
Onemocnění se šíří zejména za teplých a vlhkých period. Vyšší teploty podporují vývoj onemocnění a deficit vody projev vadnutí rostlin. Nejčastěji se s příznaky poškození rostlin setkáváme v období největší potřeby vody, tj. mezi kvetením a sklizní. Náchylnější k napadení jsou FRIGO sazenice.

Za příznivých podmínek pro výskyt může onemocnění způsobit významné hynutí rostlin i přímé poškození plodů. Napadeny bývají především starší porosty.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření je nutno provést preventivně.

• Použití zdravé sadby.
• Vyloučení rizikových a zamořených pozemků.
• Dodržování zásad střídání plodin.
• Úprava vodního režimu stanoviště.
• Zkrácení doby trvání porostů.
• Průběžné odstraňování a likvidace napadených rostlin.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Chemicky se ošetřuje sadba (namáčení) nebo mladé porosty (zálivka).

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.