Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

zelenuška žlutopásá
Chlorops pumilionis

třída: hmyz (Insecta) řád: dvoukřídlí (Diptera) čeleď: zelenuškovití (Chloropidae)

EPPO kód: CHLPPU

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Především jarní ječmen a jarní pšenice, vzácněji žito, plevelné trávy (pýr).
Popis škůdce
Dospělci jsou žluté, 4 mm dlouhé mušky se třemi podélnými černými pruhy na hřbetě a trojúhelníkovou černou skvrnou mezi očima. 
Larva (apodní, acephalní) bez nohou a bez hlavy, dlouhá 7 mm, žlutavě bílá. Na posledním článku jsou 2 hrbolky. 
Kukla je hnědavá 3–7 mm velká.
Příznaky poškození
Na jarním ječmeni a jarní pšenici doutníkovitě zduřelá stébla. Klasy vymetají jen částečně nebo nevymetají vůbec. Část stébla nad posledním kolénkem bývá šroubovitě stočená. Na stéble směrem od klasů k nejvyššímu kolénku je světlá, později hnědá rýha.
Možnost záměny poškození
V praxi bývá poškození zaměňováno s poškozením způsobeným 3. generací bzunky ječné (Oscinella frit).
Životní cyklus
Dospělci létají v květnu a červnu. Vajíčka jsou kladena na různé části mladých rostlinek, přednostně na pozdě a pomalu metající odrůdy jarní pšenice a jarního ječmene. Larvy se líhnou po 5–7 dnech a pronikají pochvou listů k základu klasu. Žírem vyvolávají tvorbu doutníkovité zduřeniny. Kuklí se nad posledním kolénkem. Dospělci 2. generace létají v červenci a v srpnu. Samice 2. generace kladou na výdrol, pýr a časně seté ozimy. Přezimují larvy v srdéčku rostlin. Kuklí se až na jaře.
Hospodářský význam
Škodlivé výskyty jsou sporadické a lokální. Škodí převážně larvy 1. generace. Snižují hmotnost a kvalitu zrna.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Monitoring výskytu imag se provádí smýkáním pomocí entomologického smýkadla, pozoruje se počet imag na 100 smyků o šířce záběru 2 m. Vizuálním pozorováním v porostu se sleduje počet vajíček či larev na 100 stébel nebo procento napadených stébel.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
50 dospělců ve 100 smycích o šířce záběru 2 m;

10 vajíček či larev na 100 stébel (v květnu až červnu v jařinách);

5 % napadených stébel.

Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Pěstování časně metajících odrůd, včasný výsev jarního ječmene a jarní pšenice, hubení pýru a výdrolu, dostatečné hnojení fosforečnými hnojivy, která posilují odolnost rostlin vůči napadení.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Ošetření indikuje překročení prahu škodlivosti.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.