Rostlinolékařský portál

Je to druh, který je svojí aktivitou především zaměřen na domácí druhy lip. Pouze ojediněle je ho možné vidět i na jiných dřevinách. Zde se jedná spíše o druhotný biotop například pro zimování. V rámci rodu lípa (Tilia spp.) je jednoznačně preferovaným hostitelem lípa malolistá před lípou velkolistou.

Velikostně je dospělá ploštice P. apterus na úrovni zhruba 10‒12 mm. Je červeno-černé barvy s oválným tvarem těla. První tykadlový článek je slabě zakřivený. Kresba a skvrny na těle jsou značně variabilní, ale charakteristické a vhodné pro determinaci jsou černé tečky na polokrovkách.

Charakteristické determinační znaky této skupiny hmyzu téměř vylučují záměnu za jiný hmyz, než jsou polokřídlí. Záměna je možná se vzdáleně příbuzným druhem Oxycarenus lavaterae, u kterého jsou agregace jedinců před a při zimování ještě početnější. Dospělci tohoto druhu jsou mírně jinak zbarvení než dospělci ruměnice. Dominantní barva polokrovek u blanatky lipové je oranžovo růžová s jasně černým štítem s absencí některých dalších tmavých skvrn.

Poškození na pletivech hostitelských dřevin tímto druhem bylo zaznamenáno jen na semenech. O ostatní pletiva dřevin by se tento druh v podmínkách střední Evropy neměl troficky zajímat.

Neboť poškození fyziologicky aktivních pletiv tímto druhem není prozatím prokázáno (viz výše) není možné ho tedy zaměnit s jiným druhem hmyzu. Posátí semen je velmi obecné poškození, a proto ho lze ztotožnit s druhy hmyzu s podobnou trofickou vázaností (např. O. lavaterae).

S dospělci, kteří přezimovali (v omezené míře zimují i odrostlejší larvy), se můžeme setkat již velmi brzy na jaře (duben). Živí se sáním rostlinných šťáv především ze semen hostitelských dřevin, ale pozorováno bylo také sání na mrtvých tělech jiného hmyzu. Jedinci se vyhřívají ve skupinách na kůře stromů (Tilia) nebo na zdech či chodnících, kde se páří zadečky otočnými k sobě, páření může trvat až 30 hodin. Po spáření samičky kladou vajíčka do půdy nebo listí atp. Během srpna se líhnou nymfy a společně s dospělci přezimují do dalšího jara.

Pro velmi malé poškozování hostitelské dřeviny (viz výše) není hospodářský význam tohoto druhu zásadní. Pozorovány byly však případy „obtěžování“ obyvatel měst početnými agregacemi jedinců na kůře a kmenech hostitelských dřevin.

P. Martinek, MENDELU