Rostlinolékařský portál

Listokaz je polyfág.

Dospělci jsou 8–12 mm dlouzí, hlava a štít a štítek jsou zelené nebo zelenomodré, krovky žlutohnědé až hnědé. Spodní strana těla je kovově zelená, modrá nebo černá. Tělo je černě opýřené. Samci jsou dlouze a odstále opýření, na svrchní straně černě, na spodní straně černě a šedě. Samice mají svrchní stranu opýřenou krátce, šedě. Tykadla červenohnědá, na svrchní straně více méně černá, palička je černá. Hlava svraskale tečkovaná, předohruď užší než krovky, uprostřed nejširší, s mělkými vtisky a v přední polovině naznačenou podélnou linkou. Krovky jsou nepravidelně tečkované. Zadní stehna jsou nepatrně tlustší než ostatní, brvitá. 
Larvy jsou 25–30 mm dlouhé, hlava je dlouhá asi 2,3 mm a široká 2,8 mm. Hlava je bledožlutá a lesklá se dvěma řadami štětinek na temeni. Tykadla jsou štíhlá, čtyřčlenná, nohy dlouhé, ukončené tenkými, špičatými, téměř rovnými drápky.

Larvy jsou podobné mladým larvám - ponravám chroustů.

Požrané pupeny a květy, později i mladé plody, skeletované listy.

Poškození asimilačního aparátu hostitelských dřevin vznikající uvedeným druhem především v jarním období jsou zaměnitelná se vzhledově velmi podobným poškozením vznikajícím vlivem polyfágních housenek a housenic (např. píďalkovití, Erebidae atp.), které mají nejvýznamnější žírovou aktivitu v době jara, resp. časného léta. Odlišení od těchto požerků je možné především dle přímé determinace původců žíru. Poškození kořenů larvami tohoto druhu je jasné z rychlého vadnutí celých nadzemních částí rostlin. Tato reakce hostitelské dřeviny může být v ojedinělých případech nespecifická. Poškození kořenů ponravami je spojeno s jejich přítomností v půdním substrátu, který bezprostředně navazuje na kořenový systém rostlin.

Listokazi mají pouze jednu generaci ročně. Larvy přezimují a kuklí se na jaře příštího roku. Brouci se líhnou koncem května a začátkem června. Po vylíhnutí vylézají z půdy, samice jsou ihned oplodněny a krátce nato opakovaně kladou vajíčka do půdy. Létají především v poledních hodinách. Samičky kladou od června vajíčka do půdy, v zahradách, sadech nebo lesních pasekách. Vylíhlé larvy okusují kořínky různých rostlin.

Příležitostný škůdce, který může v případě přemnožení způsobit významné škody. Larvy škodí na kořenech trav, obilnin, na bramborách, jeteli i v ovocných školkách na mladých stromcích. Brouci ožírají květy i listy různých rostlin. Velmi často se vyskytují v květech růží a ovocných stromů. Největší škody způsobují na jabloních, kde ožírají květy, pupeny i vykusují listy. Škodí rovněž na révě vinné, na níž skeletují listy.

• Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění příznaků napadení škůdcem – poškození květů, listů a plodů.
• Sklepávání dospělců pomocí sklepávadla.

• Dle výskytu v předchozím roce.

• Ošetřuje se při výskytu škůdce. 
• Prahy škodlivosti nejsou známy.

Nepřímá ochrana je založená:

• Na podpoře přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů (ozelenění meziřadí, biokoridory, aplikace selektivních pesticidů). 
• Larvy hubí krtci, imaga loví roupci a ptáci.

• Mechanické sklepávání do plachet brzy ráno a následné zničení. 
• Sběr a likvidace brouků.

Ošetřuje se proti dospělcům.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací. 
Při podezření na snížení účinnosti je vhodné přípravek vyřadit ze systému ochrany a nahradit jej jiným, doposud nepoužívaným s odlišným mechanismem působení.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ