Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

zlatohlávek tmavý
Oxythyrea funesta

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae)

Další české názvy: běloskrvnec tečkovaný, zlatohlávek skvrnitý, zlatohlávek tmavý skvrnitý

EPPO kód: OXYEFU

Metodika IOR

Charakteristika
Hostitelské spektrum
Teplomilný druh, rozšířený na území Evropy a východní Asie, od nížin po hory, vyskytující se na zemědělsky obhospodařovaných půdách i ruderálních stanovištích. Dospělci se vyskytuji na květech hvězdnicovitých, např. kopretin, bodláků aj., miříkovitých, hvězdnicovitých, růžovitých, brukvovitých a bobovitých rostlin.
Popis
Poměrně drobný zlatohlávek o velikosti 8-12 mm, zbarvení je černé se slabým kovovým leskem. Krovky se znatelnými rýhami. Na štítu, krovkách, zadečku a na spodu těla je proměnlivý počet bílých skvrn různé velikosti. Zbarvení je variabilní a vyskytují se i jedinci bez skvrn. Celé tělo je řídce ochlupeno, starší brouci jsou často lysí, z důvodu odřených chlupů. 
Larvy (ponravy) mají rohlíčkovitě prohnuté, tělo je dlouhé 3 až 4 cm s více záhyby. Barva těla je bílá s hnědou hlavou, později tmavne. 
Kukla je bílé až krémové barvy s hnědou hlavou.
Možnost záměny druhu
Larvy zlatohlávků jsou podobné larvám chroustů. Za letu vydávají zlatohlávci hlasitý zvuk podobný včelímu bzučení. 
Dospělce lze zaměnit pouze s dospělci podobného druhu – zlatohlávka huňatého Tropinota hirta, který je hustě ochlupený.
Příznaky poškození
Poškozené květní části – prašníky rostlin, případně poupata.
Životní cyklus
Dospělci se vyskytují na slunných stanovištích. 
Přezimuje ve stadiu dospělců v půdě, kterou opouští asi v druhé polovině dubna. Hlavní období výskytu brouků je od druhé poloviny května do poloviny září. Za příznivých podmínek se mohou objevovat již v březnu a poslední jedinci přežívají až do listopadu. Oplodněné samice kladou vajíčka do půdy, přednostně bohaté humusem nebo rozkládajícími rostlinnými zbytky. Larvy žijí v půdě a živí se rostlinnými zbytky. Vývoj larev trvá přibližně tři měsíce, koncem léta se zakuklí a ještě na podzim se z nich vylíhnou brouci, kteří však do příštího jara zůstávají v půdě. Mají pouze jednu generaci za rok.
Hospodářský význam
Škodlivé výskyty jsou výjimečné. 
V současnosti běžný a expandující druh, do 90. let 20. století dokonce považován za vyhynulý. Chráněný zákonem v kategorii ohrožený. 
Larvy se živí rozkládajícím rostlinným materiálem, například trouchnivějícím dřevem, spadaným tlejícím listím a odumřelými zbytky rostlin. Často je lze nalézt i v kompostech, pařezech, nebo skládkách pilin apod. a nejsou škodlivé. 
Dospělci se živí pylem, zejména hvězdnicovitých rostlin, při přemnožení mohou výjimečně poškozovat květy pěstovaných rostlin, z ovocných dřevin např. jabloní, broskvoní nebo z okrasných růží.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (poškozených květů). Monitoring výskytu dospělců pomocí sklepávání.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Včasná detekce škůdce. 
Přirozenými nepřáteli jsou např. ptáci.
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
Průběžné odstraňování brouků sběrem nebo setřásáním na podložku - plachtu, fólii v časných ranních hodinách (období snížené aktivity) a následné přemístění mimo pozemek - chráněný druh!
Povolené přípravky na ochranu rostlin