Rostlinolékařský portál

Polyfágní druh. Celkem asi 180 druhů pěstovaných rostlin z 45 čeledí.
Z hospodářsky významných rostlin: brambor, rajče jedlé, paprika setá, lilek vejcoplodý, čirok, kukuřice i jiné obilniny, len, fazol, sója, cizrna, slunečnice, vojtěška, dále pak okrasné rostliny (aksamitník, listopadka, kopretinec, hvozdík, pelargonie aj.). 

Dospělec (motýl) má v rozpětí křídel 35–45 mm. Tělo je 14–18 dlouhé. Zbarvení je velmi variabilní. Základní zbarvení předních křídel je bledě šedozelené. Samice jsou často tmavší s hnědočerveným nádechem. Příčky na křídlech jsou nezřetelné, ledvinovitá a kruhová skvrna je slabě viditelná nebo zcela chybí. Ve středu kruhové skvrny je zřetelná tmavá tečka. Při třásních na vnějším okraji předního křídla je řada drobných černých teček. 
Vajíčka jsou kulovitá, veliká 0,5 mm, žlutavě zelená. 
Larva (housenka):  mladší instary jsou světlé barvy s nápadnými černými tečkami (bradavkami) a tmavšími podélnými páskami na hrudi i zadečku. Dorostlá housenka má hlavu světle okrovou, hustě hnědě tečkovanou. Zbarvení hrudi a zadečku je variabilní od hnědé po zelenou. Na hřbetě je zelenošedá čára, která je lemovaná šedozelenými pruhy s tmavě zelenými tečkami na každém článku. Na bocích těla jsou nápadné černé průduchy. Dorostlá housenka je drsná, pokrytá drobnými osténky a chloupky s malým hrbolem na hřbetě 8. článku zadečku. Před zakuklením je 40–45 mm dlouhá. Housenky mají 5 párů panožek. 
Kukla je 4–18 mm dlouhá, mahagonově hnědá, na koncích zaoblená.

Záměna motýla je možná s těmito druhy – černopáska štětková (Heliothis viriplaca), č. polní (Heliothis maritima), č. stěhovavá (Heliothis  peltigera) a č. jehlicová (Heliothis ononis). První dva zmíněné druhy jsou u nás běžnými druhy, poslední dva se vyskytují vzácně na teplejších a suchých stanovištích. 

Žije skrytě uvnitř květů nebo plodů, které vyžírá zevnitř, viditelné jsou pouze otvory, popř. zadeček housenky. Nápadné otvory jsou typickým příznakem napadení např. plodů rajčete nebo papriky. Jedna housenka většinou poškodí více plodů. U slunečnice zůstávají housenky jen na povrchu květenství. V klasech kukuřice jsou zřetelné ploché požerky, žír nepostupuje až do vřetena. Housenky dávají přednost generativním orgánům (květy, plody), u mladších rostlin se živí především vegetačními vrcholy a nejmladšími listy.

Černopáska bavlníková patří k motýlům pravidelně migrujícím z oblastí kolem Středozemního moře na území České republiky, především na jižní a střední Moravu a do středních Čech.  
V teplotně příznivých letech se objevuje i na dalších částech území. Ve sklenících se může se vyskytovat celoročně. Ve střední Evropě má H. armigera jednu až dvě generace za rok. Motýli první generace se vyskytují od konce června do začátku srpna a druhé generace od konce srpna do konce září, v teplých letech až do konce října. V ČR ve volné přírodě nepřezimuje. Vylíhlé samičky po dvou až šesti dnech kladou vajíčka jednotlivě na různé části rostlin, nejčastěji na generativní orgány nebo v jejich bezprostřední blízkosti nebo na spodní stranu listů vrcholové části rostlin a to hlavně v noci. Kladení trvá 7 až 21 dní. Samice může naklást až 3000 kusů vajíček (nejčastěji 400–1000 ks). Dospělci žijí cca 3 týdny, samice déle než samci. Housenka prochází 5 až 6 instary, její vývoj trvá v závislosti na teplotě 19–26 dnů. Přezimuje kukla v půdě.

Hospodářské škody způsobuje zatím pouze lokálně, především v teplých a suchých letech. Poškozené plody jsou sekundárně napadány houbovými nebo bakteriálními patogeny, způsobujícími hniloby a následné znehodnocení.

Pravidelné a časté vizuální hodnocení zdravotního stavu plodiny ke zjištění prvních příznaků poškození rostlin škůdcem – požerků na vegetačních vrcholech, mladých listech; květech, otvory v plodech, trus nebo zjištění přítomnosti housenek v plodech nebo na povrchu. 
Zjišťování vajíček nebo nejmladších vývojových stadií housenek v porostech je však obtížné, protože housenky brzy po vylíhnutí zalézají dovnitř plodů či květů a až do zakuklení žijí skrytým způsobem života. 
Monitoring letové aktivity motýlů pomocí optických lapáků – světelných lapačů (síť ÚKZÚZ) a červených lepových desek. 
Monitoring letové aktivity samců pomocí feromonových lapáků VARL+ (Csalomon) aj. umístěných v porostech.

Dle výskytu v předchozím roce (letech).

• Nejsou v ČR stanoveny. 

Jsou založeny na hodnocení počtu vajíček nebo housenek, v zahraničí se používají především u bavlníku (1 housenka/rostlinu nebo 2 vajíčka/rostlinu) nebo rajčat (5% napadených plodů nebo 1 housenka/rostlinu).

Využití souboru dostupných preventivních i kurativních opatření: 

• Likvidace plevelných živných rostlin (laskavec, durman, blín černý a mléč zelinný). 
• Hluboká orba/kultivace likvidující kukly (pouze u polní zeleniny), neproveditelné u hydroponických a aeroponických kultur. 
• Včasná detekce škůdce.
• Podpora predátorů a parazitoidů. 
• Přirozenými nepřáteli jsou zlatoočka obecná, hladěnky nebo střevlíci. 

• Ruční sběr, odstranění a následná likvidace housenek a napadených plodů.

Při zjištění letu motýlů se od začátku kladení vajíček provádí dvě až tři aplikace drobněnek rodu Trichogramma, které lze kombinovat s postřikem biopreparáty na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki. Dále se uplatňují v boji proti housenkám i přípravky na bázi virů (NPV) nebo entomopatogenních hub např. Metarhizium spp. či hlístovek rodu Steinernema. Aby byly přípravky na bázi hub a hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat. 

Použití chemických insekticidů je nutné po dobu letu motýlů v cca 7–10 denních intervalech opakovat. S ohledem na skrytý způsob života housenek je efektivnější volit systémové přípravky. Pokud nejsou k dispozici, je třeba volit opakované ošetření kontaktními insekticidy. 

K některým skupinám insekticidů jsou populace černopásky bavlníkové již rezistentní.
Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací. 

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.