Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

rez sosnokrut
Melampsora pinitorqua

říše: houby (Fungi) třída: Pucciniomycetes čeleď: Melampsoraceae

Vědecká synonyma: Melampsora populnea, Melampsora populina, Melampsora rostrupii

EPPO kód: MELMPP

Hostitelské spektrum
Dvoubytná rez, hostitelem je hlavně borovice lesní (Pinus sylvestris), méně pak b. kleč (P. mugo), b. černá (P. nigra), b. vejmutovka (P. strobus). Vyskytuje se u dřevin do 10 let věku. Literatura uvádí i další hostitele jako je modřín (Larix) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), v podmínkách České republiky tito nebyli potvrzeni. Dikaryotická fáze se vyskytuje na topolu bílém (Populus alba), t. šedém (P. × canescens) a t. osice (P. tremula).
Příznaky napadení
Na borovicích dochází k ohýbání a esovitému kroucení letorostů, které jsou buď úplně narašené anebo částečně. Jehlice jsou většinou zelené a neopadávají. Poškození se týká hlavně terminálů a hlavních větví, zůstává trvale a týká se dřevin do 10 let věku. V místě ohybu letorostu narůstají plodnice a po nich zůstávají malé nezavalené rány doprovázené roněním pryskyřice.  
Na listech topolů se v červenci až srpnu objevují žluté skvrny v podobě mramorování a na nich postupně narůstají uredia s urediosporami a později telia, kterými rez přezimuje na opadlém listí.
Možnost záměny
Záměna je možná s poškozením způsobeným obalečem prýtovým (Rhyacionia buoliana), kdy pupeny buď vůbec neraší anebo se opožďují v růstu, celé zavadají a ohýbají se, zasychají, zhnědnou a jsou pokroucené. K poškození dochází hned u báze a je to způsobené žírem housenek v bázi letorostů. 
V některých případech se na letorostech napadených rzí sosnokrut mohou vyskytovat sekundárně další patogeny jako je plíseň šedá (Botrytis cinerea), Sphaeropsis sapinea, Sirococcus, pak jsou letorosty celé zaschlé, odumřelé. Jsou to většinou lokální nálezy.
Životní cyklus
Rez přezimuje na opadlém listí topolů a hlavní období šíření je konec dubna až květen. Telia prorůstají a uvolňují se teliospory, které infikují rašící jehlice borovice. Ve střední části terminálního letorostu narůstá mycelium z jedné strany pod kůrou, růst pletiv se zde zastavuje a na opačné straně pletiva letorostu přirůstají normálně. Terminál se ohýbá a vlivem geotropismu se vrací zpět k původnímu růstu. Vzniká esovité zkroucení terminálu, který většinou zůstává zelený a dále pokračuje v růstu. Tvarové esovité poškození je nevratné a často viditelné i v dalším období. V místě ohybu vyrůstají nenápadná spermogonia (květen až červen) a později polštářkovité bílé, později žluté až žlutooranžové aecie. Ty praskají a uvolněné aeciospory infikují vzduchem listy druhého hostitele – topoly. Zde se brzo po infekci rozvíjí uredia a následně vyrůstají telia, která prorůstají ze spodní strany listů a někdy i na obou stranách listu. Houba přezimuje na opadlých listech topolů.
Hospodářský význam
Nejvíce jsou ohroženy mladé borovice ve výsadbách, popř. i ve školkách. Při silné nákaze mohou dřeviny i odumírat, může se zde projevit i spolupůsobení s dalšími patogeny. Poškození je nevratné, růstové deformace se projeví i v dalším růstu a ovlivňují kvalitu výpěstků a nakonec i dřeva. K úplnému cyklu je nutné střídání hostitelů, ideální účinnou obranou je odstranění osik z blízkosti školek a výsadeb. Chemická ochrana je možná pouze ve školkách, kde použití fungicidů eliminuje výskyt i dalších patogenů. Ve výsadbách je nerentabilní, neprovádí se.