Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

hřebenule borová
Diprion pini

třída: hmyz (Insecta) řád: blanokřídlí (Hymenoptera) čeleď: hřebenulovití (Diprionidae)

Vědecká synonyma: Diprion dorsata

EPPO kód: DIPRPI

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Především borovice lesní (Pinus sylvestris), příležitostně však i b. černá (P. nigra), b. Banksova (P. bangsiana) a b. vejmutovka (P. strobus).
Popis škůdce
Zavalité, 8–10 mm velké samičky jsou převážně bledě žluté s tmavší hlavou a několika tmavými skvrnami na hrudi a střední části zadečku. Jejich tenká, k vrcholu se zužující tykadla jsou pilovitá. Drobnější, 7–9 mm dlouzí samečci jsou štíhlejší, hnědočerného až černého zbarvení, se světle hnědými nožkami. Od samiček se poznají na první pohled i díky svým nápadným oboustranně hřebenitým tykadlům.  
Vajíčka jsou 1,5 mm velká, bělavě žlutá, na koncích mírně zploštělá. 
Housenice jsou barevně dosti variabilní. Nejčastěji bývají žluté až žlutozelené s malou hnědou hlavou a s 11 páry končetin. Nad panožkami mají zřetelné, ležaté, tmavé skvrny. Dorostlé měří až 26 mm.
Životní cyklus
Dospělci se objevují, v závislosti na nadmořské výšce, od konce dubna do srpna. V teplejších oblastech se vyskytují 2 generace v roce, první v dubnu a květnu a druhá v červenci a srpnu. Ve středních a vyšších polohách má druh pouze 1 generaci s dobou výskytu v červnu a červenci. Vzhledem k zavalitosti samiček jsou aktivními letci zpravidla jen samečci. Těžkopádné samičky spíše jen lezou po kmeni a větvích. Po spáření kladou vajíčka do zářezu v jehlicích a pokrývají je pěnovitou hmotou. Vajíčka jsou kladena těsně za sebou do souvislých řádků. Podle doby rojení umísťují samičky svá vajíčka buď na loňské, nebo i letošní jehlice. Po 3–6 týdnech se z vajíček líhnou housenice. Mladé housenice se zdržují pohromadě a okusují jehlice ze strany až na střední žilku. Ta, spolu se špičkou jehlice, nebývá zpravidla poškozována. Starší housenice již žijí více jednotlivě a jehlice okusují celé, směrem od špičky až k pochvě. Někdy pomístně poškozují i šťavnatou kůru čerstvých výhonků. Housenice dorůstají po 5–7 týdnech, přičemž samičky se vyvíjejí vždy o několik dnů déle. Hřebenule se kuklí v tuhých, hnědých, soudečkovitých, pergamenovitých zámotcích mezi jehličím, v prasklinách kůry či v hrabance u paty stromu. Dospělci opouštějí tyto zámotky pro hřebenule charakteristickým způsobem, a to na jedné straně, po obvodu zámotku, odkousaným víčkem.
Hospodářský význam
Díky společnému životu mladších housenic způsobuje mnohdy hřebenule borová lokální a u mladých dřevin i úplné holožíry. Dává přednost teplým, slunným a závětrným polohám. Přestože ji můžeme najít na stromech různého stáří, dává zpravidla přednost mladším stromkům, rostoucím na nekvalitních půdách.
Provádění ochranných opatření
Nechemické metody ochrany rostlin
Chemická ochrana rostlin
Povolené přípravky na ochranu rostlin