Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

kovolesklec gama
Autographa gamma

třída: hmyz (Insecta) řád: motýli (Lepidoptera) čeleď: můrovití (Noctuidae)

Další české názvy: můra gama

Vědecká synonyma: Plusia gamma, Phytometra gamma

EPPO kód: PYTOGA

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Hospodářsky významné rostliny: mák, len, konopí seté, řepa, slunečnice, luskoviny, brambory, polní zelenina, paprika, rajče, jetel, plevelné rostliny (pampeliška, jitrocel, lopuch, pcháč aj.), okrasné rostliny (např. zástupce rodů Antirrhinum, Dianthus, Chrysanthemum, Rhododendron sect. Tsutsusi, Pelargonium).
Popis škůdce
Motýl v rozpětí křídel 40–48 mm, s předními křídly fialově šedými s tmavším středním pásem a lemem, uprostřed se stříbřitě lesklou skvrnou ve tvaru písmene gamma. 
Vajíčka jsou kalně bílá se zeleným odstínem, téměř kulovitá, na spodní straně mírně zploštělá, na povrchu s 32–36 příčnými žebérky. Šířka vajíček 0,5–0,6 mm a výška 0,4 mm. 
Housenky jsou převážně zelenavé na hřbetě s šesti tenkými bílými nebo žlutými, někdy dvojitými podélnými čarami mezi nimiž jsou kroužkované bradavky. Po bocích probíhá žlutavá čára, pod níž leží bílé, černé vroubené průduchy. První dva páry pošinek chybí. Při lezení ohýbají tělo do oblouku (píďalkový pohyb). Dorůstá délky až 40 mm.
Možnost záměny škůdce
Imago lze zaměnit s motýly jiných druhů kovoleskleců – k. brusnicový (A. pulchrina), k. burjatský (A. buraetica), k. hluchavkový (A. jota) a kovolesklec Autographa mandarina
Kovolesklec brusnicový – v rozpětí křídel 34–42 mm, přední křídla fialově šedá s purpurově hnědým nádechem, třásně zadních křídel málo zřetelně kostkované, na zadních křídlech lze definovat zhruba ve středu křídla úzký šedý pruh.
Kovolesklec burjatský – v rozpětí křídel 35–38 mm, třásně zadních křídel kontrastněji kostkované, na zadních křídlech lze definovat zhruba ve středu křídla úzký šedý pruh. V České republice uváděn jen z několika lokalit.
Kovolesklec hluchavkový – v rozpětí křídel 35–42 mm, přední křídla červenohnědá, třásně zadních křídel jednobarevné.
Kovolesklec Autographa mandarina – v České republice se zatím nevyskytuje, nejblíže Polsko.
Příznaky poškození
Listy drobně skeletovány nebo s okénkovým žírem. Později do listů vykousány nepravidelné otvory, okrajové výkusy, často plýtvavý žír. Mladé rostliny na povrchu půdy bývají překousány.
Možnost záměny poškození
Stejné poškození způsobují housenky osenic. Častá bývá záměna poškození s požerky slimáků.
Životní cyklus
Nejpočetnější je motýl v první polovině léta, nejvíce v červenci a srpnu. Samice kladou až 500 vajíček, po 1–3 kusech na spodní stranu listů v okrajovém pásu listů 30–40 mm širokém. Vývoj vajíček trvá 3–7 dnů, housenek 16–25 dnů, kukel 6–13 dnů, vývoj celé generace 25–45 dnů. Během roku má v našich podmínkách 2–3 generace. První generace se vyskytuje od května do června, druhá generace se objevuje od konce června do srpna a třetí od srpna do října. Početnost generací je během léta zvyšována příletem dospělců z jižní Evropy. V našich podmínkách může přezimovat pouze 1. a 2. instar housenek, který je nejodolnější na nízké teploty, snáší teplotu do -12 °C, 4. a 5. larvální stupeň snáší pouze -4 °C, kukla snáší -14 °C, motýli hynou při -8 °C.
Kovolesklec gama je teplomilný a vlhkomilný motýl. Pro vývoj jsou nepříznivá krátká studená léta.
Hospodářský význam
Přeletuje z jižní Evropy, v některých rocích se přemnožuje a způsobuje holožíry, které snižují výnosy napadených plodin. Gradace bývají krátkodobé.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
cukrovka a krmná řepa
Výskyt housenek se sleduje vizuálně na 100 rostlinách v různých místech porostu. Zaznamenává se průměrný počet listů cukrovky a počet housenek škůdce. 
Motýl je lákán světelnými lapači. 
jahodník, maliník a ostružiník
Motýl je lákán světelnými lapači.
Prognóza výskytu
Krátkodobá prognóza
Předpověď škodlivého výskytu je možná pro daný region podle porovnání letové aktivity kovolesklece gama ve sledovaném roce a průměrnými odchyty v předchozích letech v síti světelných lapačů ÚKZÚZ.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
cukrovka a krmná řepa:  
0,1 housenky v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 2); 
0,5 housenky v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 7); 
3 housenky v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 12); 
16 housenek v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 17); 
23 housenek v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 20); 
24 housenek v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 23); 
25 housenek v průměru na 1 rostlinu (průměrný počet listů cukrovky: 25). 
jahodník, maliník a ostružiník
Není stanoven.
Provádění ochranných opatření
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Nejvhodnější termín chemické ochrany je za teplého a slunečného počasí za 14 dnů po zjištění kladení schopných samic na světelných lapačích nebo zvýšeného náletu do feromonového lapáku. Podmračné a chladné počasí oddaluje termín ošetření na 15–20 dnů.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Snížení stupně poškození, uhynulé housenky v okolí napadených rostlin.