Rostlinolékařský portál

Hrách setý, bob obecný, sója luštinatá, víceleté bobovité pícniny, hrachory, vikve, lupiny, příležitostně lilek brambor.

Bezkřídlé i okřídlené samice jsou zelené či načervenalé, velké 3,5–5,5 mm. Čelní hrbolky jsou veliké, rozbíhavé, střední čelní výběžek chybí. Tykadla jsou delší než tělo, sifunkuly jsou nápadně štíhlé, dlouhé, tmavě zakončené.

Další mšicí škodící na luskovinách je polyfágní mšice maková (Aphis fabae). K záměně by nemělo dojít. Mšice maková je šedá, černozelená až černá 1,6–3,1 mm velká, sifunkuly krátké, bez čelních hrbolků. 
pícniny: 

• Možná záměna s dalšími mšicemi.

Silně poškozené rostliny žloutnou od vrcholu a předčasně zasychají. Kolonie mšic se vytvářejí především na generativních orgánech. Nepřímo škodí přenosem viróz, zejména virem výrůstkové mozaiky hrachu (PEMV). Nižší nasazení generativních orgánů. 

Přezimují vajíčka na víceletých bobovitých rostlinách. Třetí generace samiček (okřídlené) opouští vytrvalé bobovité rostliny a naletuje na hrách a ostatní bobovité rostliny. Přes letní období se na hrachu a pelušce může vyvinout 4–6 generací. Přirozený odlet samiček z hrachu nastává po začátku zrání hrachu (žloutnutí). Při teplotách nad 20 °C je populační růst kolonií na hrachu velmi rychlý. V důsledku toho dochází k rychlému namnožení kyjatky na porostech. Následky bývají zpravidla neodstranitelné (poškození generativních orgánů, přenos virů) a insekticidní ochrana ne vždy úspěšná.

Kyjatka hrachová je vektorem virů výrůstkové mozaiky hrachu (PEMV) perzistentně, virové svinutky hrachu (PSbMV) neperzistentně. Saje na listech a generativních orgánech. Snižuje nasazení poupat, květů a lusků.  Ať už přímo či nepřímo má velký vliv na výnos. 
pícniny: 

• Kyjatka hrachová je vektorem viru virové mozaiky vojtěšky (AMV). Saje na listech a generativních orgánech.

Kontrola porostů se provádí od poloviny května 1× týdně. Po přechodu porostů do generativní fáze vývoje (objevení se zelených poupat) se kontroluje 2× týdně. Kontrola se provádí na všech stranách pozemku při okrajích. Mšice se hledají na vrcholových (nejmladších) částech rostlin (v záhybech listů, palistů, generativních orgánech). Při kontrole je nutno vyhodnotit alespoň 100 rostlin. 
pícniny: 

• V jarním období se sleduje početnost kyjatky na lodyhách víceletých druhů, zdali nedojde v daném roce k její gradaci (optimálními podmínkami pro rozmnožování je teplota 10 až 20 °C a relativní vlhkost vzduchu okolo 70 %).

Informace o letové aktivitě mšic jsou výrazným signálem pro zahájení sledování mšic na rostlinách a současně je lze využít pro zpřesnění prognózy výskytu virových infekcí přenášených mšicemi.

Monitorování letové aktivity mšic pomocí systému nasávacích pastí typu Johnson-Tailor provádí ÚKZÚZ a pravidelně v sezóně zveřejňuje výsledky na svých webových stránkách v týdenních přehledech o náletu mšic pod názvem Aphid Bulletin. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost. 

luskoviny: 

• 3 a více mšic (samičky + nymfy) orientačně na rostlinu bez ohledu na růstovou fázi. 

tolice vojtěška: 

• 50 jedinců (dospělců a nymf) v průměru na jednu lodyhu v době vývoje mšic na porostech před 1. sečí vojtěšky nebo na obrůstajícím porostu 2. seče.

luskoviny 

• Je vhodné volit odrůdy méně náchylné k napadení. 
• Nevysévat jednoleté luskoviny v blízkosti porostů víceletých bobovitých pícnin. 
• Hrách na zrno vysévat dřív (koncem března až počátkem dubna).

pícniny 

• Není specifická prevence proti výskytu mšic vypracována. 
• Preventivními opatřeními lze snížit výskyt virových chorob.

Výskyt je regulován přítomností přirozených nepřátel: larvy pestřenek, larvy a imaga slunéček, larvy zlatooček, dravé ploštice, parazitoidní lumčík (nejvýznamnější Aphidius ervi), entomopatogenní houby. Vysoká parazitace zakladatelek, může významně ovlivnit gradaci této mšice a nemusí se provádět dalších ochranná opatření. 

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Insekticidy aplikovat při dosažení prahu škodlivosti. Zejména je nutné udržovat nenapadený porost v čase vymezeném objevením se prvních květních poupat a dokvétáním nejvyšších nodů. Doporučuje se, pokud je to možné spojit zásah proti více škůdcům generativních orgánů do společné aplikace. Toto není vždy možné jedním postřikem. V období kvetení je nutné omezit výběr insekticidu na přípravky bezpečné pro včely.  pícniny: 

• Při vysokém výskytu kyjatky hrachové lze redukovat její početnost první sečí a v případě nutnosti aplikuje chemický přípravek na obrůstající druhou seč.

Vzhledem k riziku vzniku rezistentních populací vůči insekticidům se doporučuje využívat antirezistentní strategii. Při opakováních insekticidního postřiku volit přípravky s účinnými látkami s odlišným mechanizmem účinku.

Kontrolu výskytu mšic provést 2–4 dny po ošetření. Účinnost insekticidů je ovlivněna charakterem letové aktivity kyjatek. Při déle trvající letové aktivitě je v některých ročních nutné insekticidní aplikaci opakovat. V těchto letech dávat přednost insekticidům se systemickým a déle trvajícím účinkem.