Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

bakteriální spála růžovitých
Erwinia amylovora

třída: Gammaproteobacteria řád: Enterobacteriales čeleď: Enterobacteriaceae

Další české názvy: bakteriální spála, bakteriální spála růžokvětých, bakteriální spála jabloňovitých

Vědecká synonyma: Bacillus amylovorus, Bacterium amylovorum, Micrococcus amylovorus

EPPO kód: ERWIAM

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Polyfágní bakterie s velmi širokým hostitelským okruhem. Napadá rostliny z čeledi růžovitých (Rosaceae), hlavními hostiteli jsou hrušeň (Pyrus spp.), jabloň (Malus spp.), kdouloň (Cydonia spp.), mišpule (Mespilus spp.), jeřáb (Sorbus spp.), kdoulovec (Chaenomeles spp.), skalník (Cotoneaster spp.), hloh (Crataegus spp.), hlohyně (Pyracantha spp.), muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia), muchovník kanadský (A. canadensis) a blýskavka Davidova (Stranvaesia davidiana). Ve volné přírodě napadá hlavně hloh.  
Významné jsou rozdíly v náchylnosti jednotlivých druhů i odrůd. Z odrůd hrušní jsou např. velmi náchylné ’Clappova’, ’Williamsova’ a ’Konference’, z odrůd jabloní ’Coxova’, ’Gloster’, ’James Grieve’, ’Jonathan’ a ’Idared’.
Příznaky napadení
Bakterie napadá všechny nadzemní části hostitelských rostlin. Napadené pletivo vodnatí, vadne a zasychá, objevují se na něm postupně zvětšující se skvrny a léze. Napadené dřevní části se zbarvují ocelově šedě. Od okrajů se propadají a ohraničují se od zdravého pletiva. Vznikají tak nekrózy kůry, tzv. spálové léze. Poškozené letorosty se hákovitě ohýbají, (tzv. příznak pastýřské hole) hnědnou a černají, usychají a zůstávají dlouhodobě v korunách stromů. Pletivo listů černá a vadne směrem od řapíků. Listy zůstávají na letorostech. Květy i celá květenství vadnou a vodnatí. Zbarvují se do hněda a nakonec usychají. Mohou být za teplého a vlhkého počasí pokryty lesklým lepkavým slizem bělavého zbarvení, poté zůstanou viset na stromě. U napadených stromů dochází k odumírání plodonosného obrostu, větších větví nebo i celých stromů. S projevem tohoto onemocnění se lze nejčastěji setkat v období po odkvětu a pak koncem léta. Za vlhkého a teplého počasí, které je příznivé pro rozvoj choroby, se dají na postižených částech rostlin pozorovat bělavé až jantarové kapičky bakteriálního exudátu.
Možnost záměny
Podobné příznaky jako E. amylovora působí v Asii na hrušni písečné (Pyrus pyrifolia) bakterie Erwinia pyrifoliae. Počáteční příznaky infekce květů hrušní se podobají příznakům napadení květů původcem pseudomonádové spály hrušně, bakterií Pseudomonas syringae pv. syringae, ale zatímco E. amylovora napadá zpočátku jednotlivé květy, Pseudomonas syringae pv. syringae napadá obvykle celé shluky květů. Příznaky napadení květů je možné zaměnit i za příznaky napadení původcem moniliniové spály Monilinia laxa. Odumírání a černání květů působí také květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), květopas hrušňový (A. pyri) či plodomorka hrušková (Contarinia pyrivora). Bakterie Pseudomonas syringae pv. syringae, stejně jako některé houbové patogeny, např. Neonectria galligena, působí také podobné příznaky na letorostech. Příznaky napadení bakterií E. amylovora lze rovněž zaměnit za příznaky poškození herbicidy.
Životní cyklus
Bakterie přezimuje v pletivu napadených dřevních částí. Na jaře se na postižených částech hostitelských rostlin vytváří bakteriální exudát, který je zdrojem šíření infekce v době kvetení. V tomto období pronikají bakterie přes bliznu a čnělku do semeníku a květními stopkami do dřevních částí stromů. Za příznivých podmínek se vytvářejí na infikovaných částech rostlin kapičky bakteriálního exudátu, který je zdrojem dalšího šíření bakterie. K infekcím dochází především za teplého a vlhkého počasí. Optimální teploty pro šíření jsou v rozmezí 21–28 °C. Do rostlinných pletiv pronikají bakterie, kromě jarní infekce přes květy, přirozenými otvory (hydatody, lenticely) nebo v místech poranění. K infekcím dochází především v době kvetení a v závěru léta, zejména za teplého a vlhkého počasí.
Hospodářský význam
Bakteriální spála růžovitých je velmi nebezpečná choroba, která za příznivých podmínek pro šíření způsobuje významná poškození až hynutí stromů. Patogen má pro šíření na území ČR vhodné klimatické podmínky, a navíc se zde pěstuje velké množství náchylných hostitelských rostlin. V současné době je rozšířen po celém území ČR.
Způsoby šíření
Na krátké a střední vzdálenosti je bakterie E. amylovora přenášena opylujícím hmyzem včetně včel, ptáky, pylem, větrem (bakteriální provazce) a vodou. Na delší vzdálenosti se bakterie E. amylovora šíří infikovaným reprodukčním a výsadbovým materiálem hostitelských rostlin, popřípadě i silně napadenými plody a obaly (přepravkami) použitými k dopravě plodů.
Zeměpisné rozšíření
Bakterie E. amylovora byla objevena v osmdesátých letech osmnáctého století v Severní Americe (New York), odkud se rozšířila do celého světa. Zeměmi, v nichž je znám výskyt bakterie, jsou v Americe Bermudy, Guatemala, Kanada, Mexiko, USA, v Asii Irán, Izrael, Jordánsko, Kazachstán, Korejská republika, Kyrgyzstán, Libanon, Sýrie, v Africe Alžírsko, Egypt, Maroko a Tunisko a v Austrálii a Oceánii Nový Zéland.  
Do Evropy byla bakterie zavlečena v 50.–60. letech minulého století. V současné době je rozšířena více či méně prakticky ve všech evropských zemích.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
V ČR byl výskyt bakterie E. amylovora poprvé zjištěn v roce 1986 v Praze a během následujících dvou let došlo k nálezům dalších ohnisek výskytu ve středních a severních Čechách. Na Moravě byla přítomnost tohoto škodlivého organismu potvrzena roku 1996. Bakterie E. amylovora se vyskytuje se na většině území ČR, je v ČR usídlená a není reálná možnost její eradikace.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední průzkum výskytu bakterie E. amylovora v ČR se provádí od doby zjištění jejího prvního výskytu. Od roku 2015 se průzkum zaměřuje pouze na okolí míst produkce hostitelských rostlin bakterie určených k pěstování, které mají být dodávány na území chráněných zón proti bakterii vymezených v EU. Tato místa produkce (školky) musí být obklopena nárazníkovými zónami, v nichž se nevyskytuje bakterie, proto se také provádí průzkum před vymezením a uznáním těchto nárazníkových zón.
Monitoring a prognóza
V praxi je při ochraně rozhodující přesné stanovení termínu ošetření a tudíž znalost doby infekce. Prognóza potencionální aktivity patogenu slouží k určení infekčního dne, kdy nastaly podmínky pro infekci, dále ke stanovení optimálního termínu aplikace přípravků, pro sledování průběhu infekčních cyklů (optimální podmínky ke vzniku latentní infekce), k časové a geografické orientaci prohlídek porostů, které jsou zaměřeny na vyhledávání ohnisek spály nebo pro vysvětlení epidemických výskytů spály a rozhodování o závlahách, přemístění včelstev, letním řezu a jiných agrotechnických opatřeních. Předpovědní modely ke stanovení optimálních podmínek pro šíření bakterie vycházejí z analýzy meteorologických údajů (teploty, srážky, prudké větry, bouřky, vlhkost vzduchu, ovlhčení listů) a zahrnují případně i další parametry (charakteristika stanoviště, hostitelská rostlina). V ČR se uplatnily především prognostické modely vyvíjené ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby. Při monitoringu se provádí vizuální prohlídka hostitelských dřevin s následným laboratorním vyšetřením podezřelých částí rostlin projevujících příznaky napadení.
Fytosanitární regulace
Bakterie E. amylovora je v EU podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 karanténním škodlivým organismem pro chráněné zóny, vymezené na území buď celých členských států (např. Estonsko, Lotyšsko, Finsko) nebo na části území některých členských států (např. Španělsko, Francie, Itálie, Litva, Slovinsko, Slovensko). 
Pro chráněné zóny platí zákaz dovozu hostitelských rostlin bakterie, kromě plodů a osiva, ale včetně pylu, a to ze všech třetích zemí kromě Švýcarska a kromě zemí, které budou podle standardizovaného postupu uznány za prosté bakterie, a zemí, ve kterých byly podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření uznány oblasti prosté bakterie. Zvláštní požadavky pro přemísťování hostitelských rostlin bakterie, kromě plodů a osiva, ale včetně pylu, do chráněných zón a v rámci chráněných zón, stanovují, že tyto komodity musí pocházet ze země nebo oblasti prosté bakterie, nebo z kantonu Valais ve Švýcarsku. Nejsou-li splněny tyto požadavky, musí být rostliny pěstovány po dobu nejméně 7 měsíců, včetně období od 1. dubna do 31. října posledního ukončeného vegetačního období, na pozemku umístěném v úředně vymezené nárazníkové zóně o rozloze nejméně 50 km2, kde podléhají úředně schválenému a kontrolovanému podrobně stanovenému ochrannému režimu, zahrnujícímu úřední kontroly a testování rostlin na latentní infekci. Kromě toho jsou stanoveny zvláštní požadavky i pro přemísťování úlů s včelstvy do chráněných zón. V nárazníkových zónách okolo školek, odkud je zamýšleno dodávat hostitelské rostliny bakterie do zón v EU chráněných proti tomuto patogenu, nařizuje ÚKZÚZ likvidaci všech napadených rostlin. Navíc, při zjištění výskytu bakterie na pozemku s hostitelskými rostlinami určenými k pěstování a k přemístění do chráněné zóny, nebo při zjištění výskytu bakterie v okruhu 500 m od tohoto pozemku, zakáže ÚKZÚZ vystavovat pro tyto rostliny rostlinolékařské pasy pro chráněné zóny (s uvedením chráněné zóny buď názvem „Erwinia amylovora“ nebo EPPO kódem „ERWIAM“). 
Bakterie E. amylovora je dále pro celou EU regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na rostlinách následujících a druhů rodů, určených k pěstování, kromě osiva: blýskalka Davidova, hloh, hlohyně, hrušeň, jabloň, jeřáb, kdouloň, kdoulovec, lokvát (Eriobotrya spp.), mišpule, muchovník a skalník. 
Bakterie E. amylovora je zařazena v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
Ošetřuje se preventivně v oblastech výskytu, především v době kvetení, pokud jsou příznivé podmínky pro šíření onemocnění. 
Okamžitá likvidace napadených stromů a ošetření okolních stromů v případě jakéhokoliv pozitivního výskytu choroby.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Na základě výstupů prognostických modelů (metoda Billigová, Korba – VÚRV et al.).
Provádění ochranných opatření
Při zjištění výskytu ŠO na území ČR se provádí úřední ochrana popsaná v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.
Preventivní opatření
Důležité je dodržování zásad správné pěstitelské péče. Doporučuje se zdravý množitelský rostlinný materiál, který se dále pěstuje ve vhodných podmínkách pro udržení dobrého zdravotního stavu rostlin. Zásadní je použití rezistentních odrůd. Pokud již dojde k projevům příznaků a potvrzení přítomnosti tohoto patogenu, je nutné odstranění zdroje nákazy uvnitř výsadeb. Důležitá je desinfekce použitého nářadí při řezu.
Chemická ochrana rostlin
Používají se buď bakteriostatické přípravky (pozastavují množení bakteriálních buněk) nebo baktericidní (usmrcují bakteriální buňky). Chemické přípravky jsou převážně na bázi mědi. V některých zemích se používají i antibiotika, která v ČR nejsou povolena.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Odkazy
informační leták Erwinia amylovora