Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

bakteriální spála růžovitých
Erwinia amylovora

třída: Gammaproteobacteria řád: Enterobacteriales čeleď: Enterobacteriaceae

další názvy: bakteriální spála, bakteriální spála růžokvětých, bakteriální spála jabloňovitých

vědecká synonyma: Bacillus amylovorus, Bacterium amylovorum, Micrococcus amylovorus

EPPO kód: ERWIAM

Hostitelské spektrum
Původce bakteriální spály růžovitých, bakterie Erwinia amylovora, je patogen s širokým hostitelským okruhem. Napadá rostliny více jak 170 druhů čeledi růžovitých (Rosaceae). Hlavními hostiteli jsou hloh (Crataegus spp.), hlohyně (Pyracantha spp.), hrušeň (Pyrus spp.), jabloň (Malus spp.), jeřáb (Sorbus spp.), kdouloň (Cydonia spp.), kdoulovec (Chaenomeles spp.), mišpule (Mespilus spp.), muchovník (Amelanchier spp.), skalník (Cotoneaster spp.) a blýskalka Davidova (Stranvaesia davidiana). Ve volné přírodě napadá bakterie zejména hloh. Významné jsou rozdíly v náchylnosti jednotlivých druhů i odrůd. Z odrůd hrušní jsou např. velmi náchylné ’Clappova’, ’Williamsova’ a ’Konference’, z odrůd jabloní ’Coxova reneta’, ’Gloster’, ’James Grieve’, ’Jonathan’ a ’Idared’.
Příznaky napadení
Bakterie napadá všechny nadzemní části hostitelských rostlin. Napadené pletivo vodnatí, vadne a zasychá, objevují se na něm postupně zvětšující se skvrny a léze. Napadené dřevní části se zbarvují ocelově šedě. Od okrajů se propadají a ohraničují se od zdravého pletiva. Vznikají tak nekrózy kůry, tzv. spálové léze. Poškozené letorosty se hákovitě ohýbají, (tzv. příznak pastýřské hole) hnědnou a černají, usychají a zůstávají dlouhodobě v korunách stromů. Pletivo listů černá a vadne směrem od řapíků. Listy zůstávají na letorostech. Květy i celá květenství vadnou a vodnatí. Zbarvují se do hněda a nakonec usychají. Mohou být za teplého a vlhkého počasí pokryty lesklým lepkavým slizem bělavého zbarvení, poté zůstanou viset na stromě. U napadených stromů dochází k odumírání plodonosného obrostu, větších větví nebo i celých stromů. S projevem tohoto onemocnění se lze nejčastěji setkat v období po odkvětu a pak koncem léta. Za vlhkého a teplého počasí, které je příznivé pro rozvoj choroby, se dají na postižených částech rostlin pozorovat bělavé až jantarové kapičky bakteriálního exudátu.
Možnost záměny
Podobné příznaky jako E. amylovora působí v Asii na hrušni písečné (Pyrus pyrifolia) bakterie Erwinia pyrifoliae. Počáteční příznaky infekce květů hrušní se podobají příznakům napadení květů původcem pseudomonádové spály hrušně, bakterií Pseudomonas syringae pv. syringae, ale zatímco E. amylovora napadá zpočátku jednotlivé květy, Pseudomonas syringae pv. syringae napadá obvykle celé shluky květů. Příznaky napadení květů je možné zaměnit i za příznaky napadení původcem moniliniové spály Monilinia laxa. Odumírání a černání květů působí také květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), květopas hrušňový (A. pyri) či plodomorka hrušková (Contarinia pyrivora). Bakterie Pseudomonas syringae pv. syringae, stejně jako některé houbové patogeny, např. Neonectria galligena, působí také podobné příznaky na letorostech. Příznaky napadení bakterií E. amylovora lze rovněž zaměnit za příznaky poškození herbicidy.
Životní cyklus
Bakterie přezimuje v pletivu napadených dřevních částí. Na jaře se na postižených částech hostitelských rostlin vytváří bakteriální exudát, který je zdrojem šíření infekce v době kvetení. V tomto období pronikají bakterie přes bliznu a čnělku do semeníku a květními stopkami do dřevních částí stromů. Za příznivých podmínek se vytvářejí na infikovaných částech rostlin kapičky bakteriálního exudátu, který je zdrojem dalšího šíření bakterie. K infekcím dochází především za teplého a vlhkého počasí. Optimální teploty pro šíření jsou v rozmezí 21–28 °C. Do rostlinných pletiv pronikají bakterie, kromě jarní infekce přes květy, přirozenými otvory (hydatody, lenticely) nebo v místech poranění. K infekcím dochází především v době kvetení a v závěru léta, zejména za teplého a vlhkého počasí.
Hospodářský význam
Bakteriální spála růžovitých je velmi nebezpečná choroba, která za příznivých podmínek pro šíření způsobuje významná poškození až hynutí stromů. Může způsobit velké hospodářské ztráty na výnosu i na rostlinách jádrovin, v EU zejména v jihoevropských a středoevropských zemích. Jednou za několik let se objevuje epidemie, jež může mít rychlý a devastující průběh. Významná epidemie byla v roce 2007 v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku. Epidemie tehdy způsobila škody na tisících hektarech a až poloviční ztráty na výnosech, které byly vyčísleny na milióny eur. Epidemie v jabloňových sadech v USA v jihozápadní části státu Michigan v roce 2000 byla podpořena neobvykle teplým, deštivým a vlhkým počasím v květnu. Odhadem bylo zničeno 350–450 tisíc stromů (600 až 920 ha).
Způsoby šíření
Na krátké a střední vzdálenosti je bakterie E. amylovora přenášena opylujícím hmyzem včetně včel, ptáky, pylem, větrem (bakteriální provazce) a vodou. Na delší vzdálenosti se bakterie E. amylovora šíří infikovaným reprodukčním a výsadbovým materiálem hostitelských rostlin, popřípadě i silně napadenými plody a obaly (přepravkami) použitými k dopravě plodů.
Zeměpisné rozšíření
Bakterie E. amylovora byla objevena v osmdesátých letech osmnáctého století v Severní Americe (New York), odkud se rozšířila do celého světa. Zeměmi, v nichž je znám výskyt bakterie, jsou v Americe Bermudy, Guatemala, Kanada, Mexiko, USA, v Asii Irán, Izrael, Jordánsko, Kazachstán, Korejská republika, Kyrgyzstán, Libanon, Sýrie, v Africe Alžírsko, Egypt, Maroko a Tunisko a v Austrálii a Oceánii Nový Zéland.  
Do Evropy byla bakterie zavlečena v 50.–60. letech minulého století. V současné době je rozšířena více či méně prakticky ve všech evropských zemích.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
V ČR byl výskyt bakterie E. amylovora poprvé zjištěn v roce 1986 v Praze a během následujících dvou let došlo k nálezům dalších ohnisek výskytu ve středních a severních Čechách. Na Moravě byla přítomnost tohoto škodlivého organismu potvrzena roku 1996. Bakterie E. amylovora se vyskytuje se na většině území ČR, je v ČR usídlená a není reálná možnost její eradikace.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední průzkum výskytu bakterie E. amylovora v ČR se provádí od doby zjištění jejího prvního výskytu. Od roku 2015 se průzkum zaměřuje pouze na okolí míst produkce hostitelských rostlin bakterie určených k pěstování, které mají být dodávány na území chráněných zón proti bakterii vymezených v EU. Tato místa produkce (školky) musí být obklopena nárazníkovými zónami, v nichž se nevyskytuje bakterie, proto se také provádí průzkum před vymezením a uznáním těchto nárazníkových zón.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu