Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

moniliniová hniloba jablek a hrušek
Monilinia fructigena (teleom.) - Monilia fructigena (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Leotiomycetes čeleď: hlízenkovité (Sclerotiniaceae)

Další české názvy: moniliová hniloba jabloně a hrušně, černá moniliová hniloba, hlízenka malvicová, hnědá moniliová hniloba, moniliová hniloba jádrovin

Vědecká synonyma: Monilinia fructicola (teleom.) - Monilia fructicola (anam.), Sclerotinia fructigena, Stromatinia fructigena

EPPO kód: MONIFG

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pyrus sp.), kdouloň obecná (Cydonia oblonga), líska (Corylus avelana) a jiné ovocné (i okrasné) druhy z čeledi růžovitých.
Popis patogenu
Patogen během vývoje vytváří nepohlavní i pohlavní stadium, přičemž anamorfní stadium je převládající. Konidie jsou jednobuněčné, široce oválného tvaru, vznikají na napadeném pletivu na konidioforech ve sporodochiích. Vřecka a askospory se tvoří zřídka na opadlých či mumifikovaných plodech. Makroskopické plodnice jsou žlutohnědé, diskovitého až miskovitého tvaru, dlouze stopkaté. Askospory jsou jednobuněčné, eliptické až široce vejčité. Pro vznik infekce nejsou významné.
Příznaky napadení
Na plodech se objevují hnědé, rychle se rozšiřující skvrny. Dužnina v místě napadení hnědne a měkne. Hniloba se rychle rozšiřuje až na celý plod. Na povrchu napadených plodů se vytvářejí krémově bělavé, později hnědavé konidiofory s konidiemi uspořádané v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají nebo případně vysychají - mumifikují a zůstávají na stromě do příštího jara a stávají se zdrojem nových infekcí následujícího roku. Plody bývají napadeny jak během vegetace, tak i následně po sklizni. Na skladovaném ovoci se tato choroba projevuje jako typická suchá hniloba, kdy jsou plody černé, kožovité a konidie se na napadeném pletivu vytvářejí jen ojediněle.  
V letech s počasím příznivým pro rozvoj choroby se na některých lokalitách může vyskytnout i moniliniová spála – (M. laxa f.sp. mali), kdy po infekci květů dochází k jejich vadnutí a následně zasýchání (případně i s přilehlými plodonoši). Výskyt této spály na jádrovinách však má spíše lokální charakter.
Možnost záměny
Choroba vyvolává typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné.
Životní cyklus
Zdrojem primárních infekcí jsou konidie, které se vytvořily na plodech napadených během předchozí vegetace a které neopadly, ale vyschly (mumifikovaly) a zůstaly ve větvích stromů. Odtud jsou roznášeny větrem, hmyzem a deštěm do okolí. Konidiemi vytvořenými na nově napadených plodech se choroba šíří i následně během vegetace. Rozvoji choroby napomáhá teplé deštivé počasí. Napadány jsou plody poraněné (krupobitím, hmyzem). Na četnost výskytu choroby má vliv i stáří výsadby a hustota korun. 
Jednotlivé odrůdy jabloní se liší v citlivosti k onemocnění.
Hospodářský význam
Jde o všeobecně rozšířené onemocnění, jeho intenzita závisí i na vývoji počasí během vegetace.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Symptomatické hodnocení – sleduje se výskyt infekčního zdroje (mumifikované plody) a výskyt napadení ve výsadbách během vegetace.
Systémy varování
Nejsou vypracovány efektivní systémy varování před výskytem moniliových hnilob. Zvýšené riziko výskytu lze očekávat v případě poškození ovoce abiotickými činiteli, jež způsobí poranění slupky plodů (krupobití), kdy následně může dojít k většímu rozvoji hnilob.
Prognóza výskytu
Krátkodobá prognóza
Vychází ze sledování a předpovědi průběhu počasí. Riziko vzniku infekce je možno předpokládat, pokud jsou splněny následující podmínky: 
  • přítomnost infekčního zdroje; 
  • přítomnost pletiv citlivých k infekci;
  • citlivá odrůda; 
  • výskyt poranění slupky plodů (hmyz, krupobití, mechanická poškození); 
  • omezená nebo žádná ochrana prováděná např. proti strupovitosti a dalším chorobám.
Dlouhodobá prognóza
Zvýšené riziko možného výskytu lze očekávat u starších přehoustlých výsadeb, citlivých odrůd (např. James Grieve, Šampion aj.), ve výsadbách s omezeným nebo žádným režimem ošetřování a tam, kde se vyskytuje dostatečný infekční zdroj.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Likvidace zdroje infekce, tj. odstranění nakažených plodů, zejména mumifikovaných plodů na stromě (aplikuje se jako součást péče o výsadby při řezu), ochrana před hmyzem, udržování dobře osluněných nepřehoustlých korun.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Alternativně lze zejména pro ekologickou produkci využít některé pomocné přípravky na posílení zdravotního stavu rostlin (např. na bázi výtažku z mořských řas, na bázi hydrogenuhličitanu draselného aj.).
Chemická ochrana rostlin
Zásady správné aplikace
V sadech, které se ošetřují proti strupovitosti, je výskyt moniliové hniloby minimální. Neošetřované výsadby – např. odrůdy jablek rezistentní ke strupovitosti – budou vyžadovat 2–3 ošetření v červenci a srpnu. V době květu lze doporučit ošetřovat fungicidy, které kromě strupovitosti likvidují i monilii (např. thiram, pyrimethanil, boscalid, tebuconazole, myclobutanil aj.). Předsklizňová aplikace fungicidů (viz tabulka povolených přípravků) výrazně sníží výskyt moniliové hniloby během skladování. Nutno dodržet ochrannou lhůtu přípravku.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
Přestože zatím nebyla v ČR prokázána rezistence, je třeba dodržovat obecné zásady antirezistentní strategie založené na střídání přípravků s odlišným mechanismem účinnosti.
Hodnocení účinnosti ochrany
Hodnotí se v závislosti na provedeném ošetření (během vegetace nebo při sklizni).
Hodnocení by mělo být nejméně tříbodové: 1 - velmi dobrá účinnost, 2 - uspokojivá účinnost, 3 - neuspokojivá účinnost.