Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

osenice polní
Agrotis segetum

třída: hmyz (Insecta) řád: motýli (Lepidoptera) čeleď: můrovití (Noctuidae)

Vědecká synonyma: Euxoa segetum, Scotia segetum

EPPO kód: AGROSE

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Hospodářsky významné rostliny: obilniny (pšenice, žito, ječmen), kukuřice, sója luštinatá, řepka ozimá, hořčice polní, mák, slunečnice, lilek brambor, řepa, polní zelenina (brukvovitá, miříkovitá, dýňovitá), salát, špenát, réva vinná, mladé ovocné stromky a keře ve školkách, plevelné rostliny (lebeda, laskavec, jitrocel, svlačec, aj.), okrasné rostliny (např. zástupce rodů Calendula, Callistephus, Dahlia, Chrysanthemum, Petunia, Phlox, Primula, Viola, Zinnia).
Popis škůdce
Motýli v rozpětí křídel 35–45 mm. Velmi variabilní ve zbarvení od šedé, šedohnědé po téměř černou barvu. Přední křídla úzká v různých odstínech hnědé někdy až černé barvy, s nevýraznou tmavší kresbou ledvinovitých skvrn.Zadní křídla převážně bělavá až šedobělavá, lesklá s bílými třásněmi.  Skvrny na křídlech jsou ohraničeny tenkou černou linkou.
Vajíčka nejprve bílá později s hnědou až černou kresbou, polokulovitá (v průměru 0,5 mm) se 16–20 žebry.
Housenka (polypodní larva) lysá, lesklá, při vyrušení se stáčí. Zbarvení housenky se liší podle instaru. Po vylíhnutí z vajíček jsou světle šedé s dutými hlavičkou ukončenými chloupky, které lze dobře vidět pod lupou. V druhém stupni jsou zelenavě šedé s hnědou hlavou a štítem. Později jsou housenky špinavě žluté na hřbetě s podélnou čárou a dvěma zvlněnými úzkými proužky. Později jsou také kyjovité chloupky nahrazeny dlouhými štětinami. V posledním instaru až 50 mm dlouhé. Kukla dlouhá 18–20 mm, hnědá až hnědočervená se 2 ostny na poslední článku.
Možnost záměny škůdce
Imago lze zaměnit s motýly podobných druhů osenic, které mohou být přilákány světelnými lapáky – osenice korobarvá (Agrotis clavis) a o. širokřídlá (A. crassa). Oproti zmíněným osenicím má o. polní užší přední křídla a leskle bělavá zadní křídla. 
Osenice korobarvá – liší se jemným příčným čárkováním a tmavším okrajem (než základní barva) na předních křídlech, zadní křídla jsou šedohnědě matná.
Osenice širokřídlá – zadní křídla bílá, tykadla samců jsou hřebenitá v celé délce.
Pro praxi není důležité rozeznávat housenky osenic: Osenice polní (Agrotis segetum), o. ypsilonová (A. ypsilon), o. vykřičníková (A. exclamationis). Práh škodlivosti je stanoven pro Agrotis spp.
Možná je záměna mladých housenek osenic s housenicemi pilatky řepkové (Athalia rosae). Housenice pilatek mají na rozdíl od housenek 7 párů panožek.
Příznaky poškození
Listy drobně skeletovány s okénkovým žírem, později nepravidelné otvory nebo okrajový žír na listech. Mladé rostliny jsou často nad povrchem půdy překousnuty v kořenovém krčku. Později větší požerky na kořenových krčcích a na nadzemních orgánech rostlin. Bulvy a hlízy na obvodu s nepravidelnými jamkovitými výkusy o velikosti až 30 mm v průměru.
Housenky žerou plýtvavým žírem, kdy rostliny pouze překousnou, ale více je nespotřebují. Jedna housenka proto poškodí více rostlin.
Možnost záměny poškození
Stejné poškození způsobují housenky jiných osenic (např. o. vykřičníková, o. ypsilonová). Častá bývá záměna poškození s požerky slimáků.
Životní cyklus
Vytváří do roka 2 generace. Přezimuje jako dorostlá housenka, nedorostlé housenky během zimy hynou. Kuklí se v půdě v zemní komůrce. V květnu se líhnou motýli. Samice kladou vajíčka ve skupinách po 3–40 kusech na rostliny. Housenky této generace škodí od května do července. Larvy 1. až 3. instaru žijí na rostlinách a živí se listy. Starší housenky jsou světloplaché, žijí v půdě a na povrchu se zdržují pouze v noci. Většina housenek první generace se v průběhu července kuklí.  V srpnu se líhnou motýli druhé generace. Samice kladou vajíčka, housenky z nich vylíhlé škodí na plodinách v podzimních měsících, přezimují v hloubce 15–25 cm. 
Osenice polní škodí nejvíce v mírném kontinentálním klimatu. Její přemnožení je závislé na teplých suchých podmínkách, vlhké roky jsou pro vývoj nepříznivé. Spodní práh vývoje je 10 °C. Vývoj jedné generace trvá 50–70 dnů. Přezimující housenky hynou při promrzání půdy až do hloubky 20 cm pod povrch. Plodnost samic se významně zvyšuje při teplotě 19–25 °C. K přemnožení dochází v letech, v nichž se významně zvýší početnost dospělců mezi 1. a 2. generací odchycených ve světelných nebo feromonových lapačích.
Hospodářský význam
V podmínkách ČR se osenice polní přemnožuje periodicky, někdy ve dvou rocích po sobě, přitom je velice mobilní a každý rok může škodit na jiném pozemku a v jiné plodině. Housenky poškozují rostliny žírem, redukují počet rostlin a znečisťují produkty trusem.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Letovou aktivitu motýlů je možné monitorovat pomocí feromonových lapáků a nebo pomocí sítě světelných lapačů ÚKZÚZ. Výše úlovků v lapacích signalizuje rizika škod a umožňuje určit optimální termín pro kontrolu výskytu vajíček a housenek v porostech.
V průběhu 7–10 dnů po signalizaci letu dospělců ve světelných lapačích nebo ve feromonových lapácích se v porostech plodin zjišťuje výskyt vajíček tak, že se prochází úhlopříčně porostem a podrobně se prohlížejí listy plodin a plevelů. 
V průběhu dalších 7–10 dnů po signalizaci letu, zvláště tam, kde nebyl kontrolován výskyt vajíček, se v porostu zjišťují housenky 1. a 2. růstového stupně. Zjišťují se oklepáváním rostlin plodin a plevelů na podložený bílý papír. Housenky je možno zjistit také nepřímo podle výskytu drobného skeletování nebo okénkového žíru na rostlinách. Prohlíží se 20×5 rostlin v různých místech porostu. Starší housenky se zjišťují prohledáním vrchní části půdy v okolí pěstovaných rostlin s příznaky poškození.
brukvovitá zelenina:  
Výskyt housenek se začíná sledovat týden po první letové vlně ve světelném nebo feromonovém lapáku a pokračuje v týdenním intervalu do konce výskytu motýlů. Mladé housenky se na rostlinách špatně hledají a starší jsou přes den ukryté v půdě, je proto třeba zaměřit pozornost na čerstvé požerky na listech a stoncích a rostliny s příznaky poškození oklepat na bílou misku a prohledat půdu v okolí rostliny.
Prognóza výskytu
Krátkodobá prognóza
​Je možná pro daný region podle porovnání letové aktivity osenice polní ve sledovaném roce a průměrnými odchyty v předchozích letech v síti světelných lapačů ÚKZÚZ.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
brukvovitá zelenina
10 % napadených rostlin. 
cukrovka a krmná řepa
Pro osenice rodu Agrotis
8 housenek na 1 m2
15 % poškozených rostlin. 
kukuřice setá
0,2 housenky na 1 m2 po vzejití; 
4 housenky na 1 m2 v VI.–VII. 
lilek brambor
5 housenek na 1 m2 po vzejití. 
řepka olejná, sója luštinatá
Není stanoven.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
K preventivním způsobům ochrany patří hluboká orba, střídání plodin, dodržování osevního postupu a včasné setí. Výskyt omezuje intenzivní zpracování půdy bezprostředně po sklizni produktů a cílená závlaha v době výskytu housenek 1. a 2. instaru.
Přirozenými nepřáteli jsou mimo jiné střevlíci, parazitoidi řádu blanokřídlých (Hymenoptera), viry, bakterie a entomopatogenní houby.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Ošetření je nutno směřovat na maximum líhnutí housenek z vajíček a na housenky do 2. vývojového stupně. Při výskytu housenek 3. instaru je třeba provádět ošetření v nočních hodinách (housenky jsou světloplaché a přes den jsou ukryty pod povrchem půdy). Housenky nejškodlivějších posledních vývojových stupňů zůstávají po celou dobu v půdě a ochrana proti nim není účinná.
brukvovitá zelenina:  
Ochrana se provádí při výskytu housenek (příznaků poškození) na 10 % rostlin a měla by se provést v době výskytu housenek 1. a 2. instaru, které poškozují nadzemní části rostlin. Starší housenky jsou ukryty v půdě a nejsou zasaženy insekticidy. Vhodná je noční aplikace přípravků. Pro přímou ochranu lze použít pesticidy registrované proti housenkám můr, případně proti žravým škůdcům registrovaným do brukvovité zeleniny. 
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.