Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

můra zelná
Mamestra brassicae

třída: hmyz (Insecta) řád: motýli (Lepidoptera) čeleď: můrovití (Noctuidae)

Další české názvy: klikočárnice zelná

Vědecká synonyma: Barathra brassicae

EPPO kód: BARABR

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Široký polyfág, který zejména u druhé generace preferuje brukvovitou zeleninu. Ze zeleniny škodí i na cibuli a salátu.
Popis
Můra s rozpětím křídel 40–45 mm, s hnědošedými předními křídly s tmavými zubatými příčky. Skvrny na křídlech jsou černě lemované, ledvinovitá skvrna na vnější straně nápadně bíle vroubená.
Vajíčka jsou polokulovitá  o průměru cca 0,5 mm. Po vykladení jsou vajíčka voskově žlutá, později šedá.
Housenky dorůstají 40–50 mm dlouhé. Jsou různě zbarvené, zelenavé, šedohnědé, šedé až černé. Na hřbetě mají 3 podélné bělavé nebo žlutavé čáry a na bocích širokou žlutavou pásku. 
Možnost záměny
Housenky je možné zaměnit s housenkami jiných můr. např. můry gamy (Autographa gamma), popřípadě první vývojové instary osenice polní (Agrotis segetum) či můry kapustové (Lacanobia oleracea).
Příznaky poškození/napadení
Mladé housenky skeletují listy, starší vykusují do listů otvory a zažírají se do hlávek. Při přemnožení mohou způsobit holožíry. Napadené rostliny jsou znečištěny řídkým trusem, poškození může být vstupní branou chorob. 
Životní cyklus
Můra zelná má 2 generace v roce. Z kukel přezimujících v půdě se v květnu líhnou motýli. Samci a samice jsou lákáni umělým světlem. Živí se nektarem. Samice klade 500–1000 vajíček ve skupinách po 20 až 200 ks na rub listů. Vývoj vajíček trvá v závislosti na průběhu počasí 7–14 dnů. Žír housenek první generace probíhá v červnu až v červenci. Koncem července a v srpnu se líhnou dospělci letní generace. Žír housenek druhé generace probíhá v srpnu až v září, někdy až v říjnu. Housenky se kuklí v půdě v hloubce 10–15 cm.
Hospodářský význam
V zelinářských oblastech je méně významný škůdce brukvovité zeleniny, cukrové řepy, mangoldu, salátu, hrachu, bobu a též dřevin.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Výskyt dospělců se sleduje pomocí světelných lapačů. Možno využít data sítě světelných lapačů ÚKZÚZ. Feromonové lapáky nejsou dostatečně účinné a nelze je doporučit do pěstitelské praxe. 
Výskyt vajíček a housenek se začíná sledovat vizuálně týden po první letové vlně ve světelném lapači a pokračuje se v týdenním intervalu až do konce výskytu motýlů.
Nepřímé metody monitoringu
  • Pro vývoj vajíček je třeba SET = 69,4 °C nad spodním prahem vývoje 8,5 °C.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
  • Hluboká orba ničí kukly v půdě.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Na můru zelnou je účinná ochrana pomocí drobněnek z rodu Trichogramma, které parazitují vajíčka. Aplikace se musí provádět při výskytu prvních snůšek v porostu. Lze použít i přípravky na bázi Bacillus thuringiensis.
Chemická ochrana rostlin
Ošetření se provádí insekticidy při výskytu housenek. Nejvyšší účinnost je na housenky 1. a 2. instaru, které jsou nejcitlivější a žerou na povrchu, starší housenky jsou uvnitř hálek, kde nejsou zasaženy insekticidy. Pro přímou ochranu lze použít pesticidy registrované proti housenkám můr, případně proti žravým škůdcům registrovaným do brukvovité zeleniny.