Rostlinolékařský portál
třásněnka hrachová
Kakothrips pisivorus
třída: hmyz (Insecta) řád: třásnokřídlí (Thysanoptera) čeleď: třásněnkovití (Thripidae)
Vědecká synonyma: Frankliniella robusta, Kakothrips robustus, Physopus robustus, Thrips robustus
EPPO kód: KAKORO
Hostitelské spektrum
Hrách setý, fazol obecný, čočka jedlá, bob obecný, vikve, hrachory, většina planých druhů rostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae).
Popis
Dospělci jsou černí, 1–1,5 mm dlouzí.
Larvy jsou žluté až světle oranžové.
Příznaky poškození/napadení
Napadené květy se scvrkávají, zasychají, mohou se stát i zcela sterilní. Lusky vyvinuté z poškozených květů jsou často deformované někdy bez vytvořených zrn. Při velkém výskytu se starší nymfy (larvy II. instaru) přesouvají z květů i na další části, nejčastěji mladé lusky. Na postižených částech jsou patrné stříbřitě lesklé skvrny a tmavé kupky trusu.
Životní cyklus
Přezimují larvy v půdě v hloubce 20–35 cm, kuklí se na jaře. Dospělci se líhnou nejdříve v polovině května. Hlavní podíl jedinců však vyletuje až v červnu. Ti pak naletují do porostů hostitelských rostlin. Početnější výskyty na rostlinách bývají zejména v letech s teplým a suchým jarem.
Třásněnka hrachová má jednu generaci v roce.
Hospodářský význam
Poškozováním poupat a květů a negativním vlivem na jejich vývoj snižují nasazení lusků na rostlinách, a tím i výnos.
Přímé metody monitoringu
Provádí se odpočet vajíček a nymf od počátku generativního vývoje (nasazování poupat) a dále pak až do konce kvetení. Nejúčinnější je prohlížet květní poupata či květy a zaměřit se na výskyt vajíček popř. nymf (1. vývojový stupeň do 1 mm, 2. vývojový stupeň cca 1,5 mm). Vajíčka se vyskytují (většinou) uvnitř květů na plochém útvaru vytvořeném srůstem nitek tyčinek. Do uzavíratelné plastikové krabice se vloží 100 květů (poupat) z různých míst porostu a v místnosti se vyhodnotí napadení (dobré osvětlení, lupa). Hodnocení se opakuje 1× týdně do dosažení hodnot prahu škodlivosti nebo konce kvetení. Průměrný výskyt 250 vajíček/květ je předznamenáním 60 % výnosové ztráty.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
- 2 vajíčka či vylíhlé nymfy na 1 květ (resp. poupě).
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
- Dodržování osevního postupu, vhodně řazení hrachu, bobu a fazolu.
- Doporučuje se časné setí (březnové termíny).
- Volba raných (tj. dříve kvetoucích) odrůd.
- Nedoporučují se výsevy na lehké snadno prosychavé půdy.
Přirození nepřátelé: dravé třásněnky.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Postřik provádět při dosažení prahu škodlivosti. Pokud možno spojit ochranu proti třásněnkám s ochranou proti kyjatce hrachové (příp. plodomorce hrachové), u bobu proti zrnokazovi bobovému. U čočky je ošetření proti třásněnkám možné termínově spojit s ošetřením proti plodomorce čočkové. Zejména je nutné udržet nenapadený porost v době, kdy jsou na rostlinách volná první květní poupata a pak co nejdéle po dobu květu.
V období kvetení je nutné omezit výběr insekticidu na přípravky bezpečné pro včely.
Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Kontrolu výskytu třásněnek provést 2 až 4 dny po ošetření. Účinnost ochrany je závislá na správném vyhodnocení výskytu, určení potřebnosti zásahu a vhodném načasování insekticidní aplikace.