Rostlinolékařský portál

Třešeň (Prunus sp.), višeň (Prunus sp.), svízele (Galium spp.), světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana), mařinka vonná (Asperula odorata).

Samičky jsou cca 1,7–2 mm dlouhé. Tvar těla mají okrouhlý, silně vypouklý, lesklý a černě zbarvený.  
Vajíčka jsou zpočátku žlutozelená, později leskle černá.

Mšice třešňová poškozuje v průběhu května a června sáním listy, letorosty a stopky plodů. Následkem jejího napadení přestávají růst letorosty, jsou deformované a chřadnou. Listy se svinují, vytvářejí shluky a později zasychají. Mšicemi vyměšovaná medovice má vliv na snížení asimilační schopnosti listů, ucpáváním průduchů. 
Plody jsou mnohdy neprodejné kvůli znečištění způsobeným svlečkami mšic (exuviemi) a černěmi narůstajícími na vyprodukované medovici. U mladých porostů je ztíženo tvarování koruny.

Mšice třešňová přezimuje ve stádiu vajíčka na 2 až 3 letých větvičkách a kůře třešní a višní. Během dubna se z těchto vajíček líhnou nymfy. Zatímco v průběhu května a června se setkáváme na letorostech s koloniemi bezkřídlých živorodých samiček, v červenci již v koloniích převládají okřídlené živorodé samičky, které přelétávají na mezihostitelské rostliny do nichž patří např. svízele (Galium spp.) a světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana) aj. Škůdce se vrací zpět na třešně a višně na podzim, kdy klade vajíčka.

Při přemnožení škůdce je velmi pravděpodobné, že dojde k výrazným ztrátám na výnosech a také k oslabení stromů samotných.

Monitoring mšice třešňové se provádí v rámci zimní kontroly, kdy se zjišťuje přítomnost a množství přezimujících vajíček. Později lze provádět také vizuální kontrolu letorostů.

Dle zjištěného množství přezimujících vajíček v rámci zimní kontroly a výskytu škůdce v předchozích letech.

Ošetřuje se v případě dosažení kritického čísla, tj: na jaře před květem při zjištění 10 vajíček mšice třešňové na jeden metr tříletých větviček a v období po odkvětu při zjištění alespoň pěti kolonií mšice třešňové na 100 letorostech.

Aplikace olejových přípravků na přezimující vajíčka v TM s insekticidy.

U mladých stromků a to především v podmínkách soukromých zahrad, lze přistoupit k odstraňování napadených listů. V praxi produkčních výsadeb je tato metoda prakticky nevyužitelná.

V případě nižšího stupně napadení může dojít k autoregulaci za pomoci predátorů mšic, mezi které patři např. dospělci a larvy slunéček, larvy pestřenek, larvy zlatooček aj.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.