Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

rakovina bramboru
Synchytrium endobioticum

říše: houby (Fungi) třída: Chytridiomycetes čeleď: Synchytriaceae

další názvy: rakovinec bramborový, plíseň skrytá brambo­rová

vědecká synonyma: Chrysophlyctis endobiotica, Synchytrium solani

EPPO kód: SYNCEN

Hostitelské spektrum
Hlavní a nejvýznamnější hostitelskou rostlinou je lilek brambor (Solanum tuberosum). Patogen může napadat i lilek rajče (Solanum lycopersicum), lilek vejcoplodý (S. melongena), lilek černý (S. nigrum), lilek potměchuť (S. dulcamara) a některé další planě rostoucí rostliny z čeledi lilkovitých (Solanaceae), a to bez vyvolání nádorotvorné reakce.
Příznaky napadení
Nadzemní části 
Příznaky nebývají výrazné, zjevná bývá občasná ztráta vitality rostliny, případně se na nadzemních pupenech, bázích stonků či listech mohou tvořit drobné zelené bradavičnaté nádorky. 
Podzemní části 
Houba napadá zárodky hlíz a hlízy bramboru, nikdy však ne kořeny. Raná infekce vyvíjejících se hlíz ústí v jejich deformace a houbovitou strukturu. U starších hlíz jsou napadána jen očka. Napadení se projeví typickými bradavičnatě–květákovitými útvary, zprvu bílými, později, jsou-li vystaveny světlu, zelenými. Nakonec nádory tmavnou a posléze se rozpadají, za vlhka hnijí. Vyvíjejí se nejen na poli, ale i ve skládkách. Při silné infekci se může celá hlíza přeměnit v nádor. Podobné nádory se tvoří i na stolonech.
Možnost záměny
Drobné nádorky rakoviny je možné někdy zaměnit s tzv. nepravou rakovinou, projevující se tvorbou rozvětvených útvarů z nevyzrálých pletiv v důsledku předčasného probuzení oček vlivem počasí, dále s vyvýšenou formou obecné strupovitosti hlíz (Actinomyces scabies) nebo se spongosporovou strupovitostí (Spongospora subterranea). I v těchto případech lze rakovinu brambor bezpečně určit mikroskopicky podle typických silnostěnných trvalých zoosporangií, přítomných v napadeném pletivu.
Životní cyklus
Patogen je obligátní parazit, který neprodukuje hyfy, ale sporangia, obsahující 200–300 pohyblivých zoospor. V jarním období, při teplotě nad 5 °C a dostatečné vlhkosti, začnou tzv. zimní sporangia, uložená v tlejících nádorech, klíčit a uvolňovat jednobuněčné zoospory. Ty jsou opatřeny bičíkem umožňujícím pohybovat se ve vodním filmu půdy a vyhledat hostitele. Bičík pak odpadá a zoospora vniká do hostitelské buňky. Ta se výrazně zvětšuje a uzavřená houba vytváří krátkodobé, rychle se reprodukující stadium, zvané letní sporangium. Z něj se početné zoospory uvolňují a infikují sousední buňky, které v produkci letních sporangií pokračují. Tento cyklus se opakuje tak dlouho, dokud jsou podmínky infekce vhodné. V této fázi jsou pletiva hostitele již výrazně napadena. Okolní buňky zduřují a pletiva získávají charakteristický „květákovitý“ vzhled.
Za nepříznivých podmínek (např. stres z nedostatku vody) se mohou zoospory spájet a tvořit zygotu. V tom případě hostitelská buňka nezduřuje, ale dělí se. Stěna hostitelské buňky zůstává pevně připojena a vytváří vnější vrstvu odolnému, tlustostěnnému zimnímu sporangiu. To dozrává a dostává se do půdy z rozpadlých nádorů. Zimní sporangia mohou zůstat infekční i po dobu 30 a více let.
Rozhodující vliv na výskyt rakoviny bramboru mají teploty a srážky. Chladnější a vlhčí klima ve středních a vyšších polohách jsou pro výskyt a přežívání choroby nejpříznivější. Optimální teplota pro vznik infekce je kolem 15 °C, přibližnou biologickou hranicí je u nás izohyeta 600–700 mm.
Patogen vytváří řadu patotypů, definovaných jejich virulencí k diferenciačním odrůdám brambor. V Evropě převládá tzv. základní patotyp 1, ačkoli jen na území České republiky byla kromě něj popsána i řada tzv. agresivních patotypů, napadajících jinak odolné odrůdy.
Způsoby šíření
Sporangia jsou schopná projít bez újmy trávicím traktem hospodářských zvířat a tím pádem mohou být při zkrmování zamořených brambor šířena i jejich fekáliemi. Základním zdrojem šíření na větší vzdálenosti jsou napadené hlízy a zamořená zemina, ať již ulpívající na hlízách (třeba i rezistentních odrůd) či na jiných, v zamořené zemině pěstovaných rostlinách, na zemědělské technice, obuvi pracovníků apod. V lokálním měřítku může sehrát roli např. kontaminovaná závlahová voda, nevhodné využití zamořených škrobárenských zdrtků atd.
Hospodářský význam
Ztráty na výnosech se projevují od nepatrného snížení výnosu až k 100% ztrátám, v závislosti na stupni napadení, náchylnosti odrůdy, stupni zamoření pozemku, klimatických a povětrnostních podmínkách a přítomnosti konkrétního patotypu původce rakoviny bramboru. Většina u nás pěstovaných odrůd je rezistentní proti základnímu patotypu, problémy (zejména s ochranou) však mohou nastat při rozšíření tzv. agresivních patotypů. Ty byly u nás prokázány již v roce 1942 a jen z území České republiky jich bylo popsáno celkem 19. Významné jsou i ztráty nepřímé, vznikající zejména v souvislosti s úředními opatřeními spojenými s výskytem rakoviny na pozemku. Například zákaz vývozu brambor z Velké Británie do USA a Kanady v roce 1912 snížil objem britského exportu o 20 % a představoval finanční ztrátu 1 milión liber.
Zeměpisné rozšíření
Původce rakoviny bramboru pochází z oblasti And, odkud byl zavlečen do Evropy. Rakovina bramboru se vyskytuje ve většině evropských států včetně ČR, v Asii byl výskyt potvrzen v Indii a Nepálu, v Africe v Alžírsku, Jihoafrické republice a Tunisku, v Severní Americe v Kanadě (pouze v Novém Foundlandu), v USA byla údajně eradikována, v Jižní Americe byly výskyty potvrzeny v Bolívii, na Falklandských ostrovech a v Peru, v Oceánii byla zjištěna na Novém Zélandu.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Vyskytuje se, pod úředním dozorem, probíhá eradikace. 
V Čechách byl výskyt rakoviny bramboru poprvé zjištěn roku 1915 ve Šluknově a později i v dalších pohraničních okresech Čech a Moravy. Nejvíce se tato choroba rozšířila během obou světových válek. V současné době je na území ČR rakovinou bramboru stále zamořena řada pozemků (s výjimkou středních Čech). Jde většinou o pozemky drobných pěstitelů. Celkový trend výskytu a šíření je klesající. Poslední výskyt byl doposud potvrzen v roce 2013 a při přezkušování dříve zamořených pozemků jsou tyto pozemky většinou uvolňovány z karanténních opatření jako pozemky nezamořené.
Výsledky detekčních průzkumů
Každoroční úřední detekční průzkumy ke sledování rozsahu výskytu rakoviny bramboru se v České republice provádějí dlouhodobě. Za poslední období byl výskyt patogenu v odebraných vzorcích potvrzen v letech 2008, 2010 a 2013.  
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu je od roku 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu